Falling |L.S.| [pozastaveno]

15.

Tw// Šikana, mluvení o sebevraždě, urážlivé názvy LGBTQ+ komunity apod.
___________________________
Harry Styles

Konečně pátek! Tenhle týden byla škola fakt příšerná. Louis totiž v úterý nastydnul, a tak nemohl chodit do školy. Zůstal jsem tam tak na všechno sám. Snažil jsem se pokaždé splynout s davem, pokaždé se mi to taky povedlo, ale dneska, dneska už ne. Jakmile mě zahlédla Liamova partička, snažil jsem se co nejrychleji dostat z jejich dohledu. Což se mi ale nepovedlo. Zatáhli mě na školní záchody, kam stejně skoro nikdo nechodí.

"C-co po mě chcete?"

"Nemluv na mě, nebo se naseru ještě víc!" Křiknul na mě Liam.

"Chytněte ho, ať neuteče." Řekl Liam ostatním, kteří mě každý chytli za jednu končetinu. To na mě fakt potřeboval další čtyři lidi?

"P-prosím! Udělám cokoliv! Jen mě-jen mě nechte jít!"

"Cokoliv?" Zeptal se s divným úšklebkem na tváři.

"J-Jo..."

"Tak dobře. Hmmm... jelikož jsem si všiml, že se s tím Lewisem máte nějak moc k sobě," Ale ne... "co kdyby jsi mi tady na diktafon řekl pár ne uplně hezkých věcech o něm?" Bože ne, jen to ne.

"T-to neudělám. Nechci, tohle neudělám."

"Dělej nebo se odsud živý nedostaneš. A jestli jenom cekneš, tak se to dozvíme, je ti to doufám jasný?"

"Ne, já to neudělám!"

"No tak když myslíš..." Řekl a kopl mě vší silou do břicha. Je to fotbalista, takže má obrovskou sílu. Kdyby neměl Zayn - nebo jak se vlastně jmenuje - přes mojí pusu ruku, už bych vykřikl bolestí.

"Ty *kop* zasraná *kop* buzno *kop*! Chcípni v pekle!" Bože... prosím tě, jestli tohle přežiju, ať mě takhle nevidí Lou. To je to jediné, o co tě žádám.

"Zvedněte ho." Přikázal té jeho partičce.

"Koukej se na mě!" Zařval na mě a já zvedl hlavu a podíval se mu do očí. Byla tam jen zlost a agrese. Nic víc.

"Mohl jsi odejít bezbolestně, jenže ne, on se radši nechá zbít než říct pár sraček o jeho kamarádíčkovi." Řekl a plivl mi do obličeje. Břicho mě bolí jako nikdy dřív, motá se mi hlava a je mi na zvracení. Jestli dojdu domu tak si asi zatleskám.

"Tak jdeme, pusťte ho a nechte ho tu." Řekl jim a najednou jsem cítil bolest na zadku. Ta země je fakt tvrdá.

"A jestli jenom někomu cekneš, tak už z toho živej nevylezeš. Rozumíš?" Ticho... "Rozumíš?!" Výkřikl.

"J-jo, rozumím."

"Tak fajn, nazdar." Řekl a i s tou jeho partou odešel pryč. Nechal mě tu. Nevím, jak se mám dostat domů. Louimu zavolat nemůžu a na nikoho jiného číslo nemám.

Na třetí pokus jsem se zvedl a první věc, co jsem udělal, byl "běh" k záchodu a vyprázdnění žaludku. Furt je mi ale stejně zle jako předtím. Vyhrnul jsem si triko s zhrozil jsem se. Vždyť mám celý červený a fialový břicho! Bože můj toho si všimne. Co budu dělat? Co mám sakra dělat?