Falling |L.S.| [pozastaveno]

17.

Prosím přečtěte si A/N na konci příběhu, je to důležité.

Harry Styles

Ale ne. Pondělí. Škola. Bože můj, jenom to ne. Já tam nechci. Oni mě zase zmlátí, možná i Louiho. To se nesmí-

"Dobré ráno." Probral mě z myšlenek Lou.

"Dobré. Jak jsi se vyspal?"

"Já dobře, spíš bych se měl ptát já tebe. Jak je ti? Už tě nic nebolí? Neměl jsi noční můry?" Zasypal mě otázkami.

"Ne, všechno je v pořádku. Děkuju."

"Za co?" Koukl se na mě překvapeně Lou.

"Za to že jsi tu spal se mnou. Od té doby, co spím s tebou v posteli, jsem ještě noční můru neměl." Vysvětlil jsem mu.

"F-fakt? Aha, to je... super."
___________________________

"Já si odskočím na záchod, počkej tu na mě." Řekl mi Lou a nechal mě na školní chodbě.

Když odešel, v davu jsem spatřil Liama s tou jeho partičkou. Prosím ať ke mě nechodí.

"Ale ale... koho pak to tu máme? A samotného?" Sakra...

"No... tak jdeme na záchod. Chceme si... dalo by se říct... popovídat."

Zatáhl mě na záchody a bez rozhlížení, jestli tam někdo není, mě uhodil do břicha. Kdybych neměl přes pusu Zaynovu ruku, vykřikl bych bolestí. Když jsem se svalil na zem, viděl jsem pod dveřma kabinky něčí boty. Někdo tam je! Někdo mi může pomoct!

Zayn a Liam do mě začali kopat a já se zuby nehty držel, abych nevykřikl.

"Co to tu-Harry!" Vykřikl někdo po tom, co se otevřela kabinka.

Louis.

Ne, to nesmí, nesmí mi pomoct on. Zbijou ho.

Ne. Prosím, nechte ho.

Chtěl jsem promluvit, ale byl jsem tak slabý, že jsem se na nic nezmohl.

"Hazz, to jsem já, Lou. Už je to v pořádku. Jsou pryč. Teď tě vezmu a půjdeme domů, tohle se musí ošetřit.

"N-ne, to je vpoho. Zůstaň ve škole, já to dojdu pěšky."

"No to v žádném případě. Jdu s tebou ať se ti to líbí, nebo ne. Chyť se mě, odnesu tě jako princeznu, ty moje princezno rozbitá." Řekl a já se musel zachichotat.

"Au!" Skoro jsem zakřičel když mě chytl pod koleny a v podpaží, aby mě vzal do náruče.

"Promiň, ale pořád lepší než jít pěšky."

To jo, podle toho, jak to bolí jenom když mě zvedal, bych domů asi po svých nedošel.

Chvilku bylo ticho ale pak Louis promuluvil.

"Proč to dělají?" Já... já vlastně ani nevím. Jo počkat, protože jsem zkurvená buzna bez budoucnosti.

"Nevím." Řekl jsem radši.