Po snídani jsem si šla na pokoj připravit techniku na zápas, dneska kluci začínali už ve 12, takže v deset měli sraz v šatně.
Totálně jsem nestíhala.
No nakonec jsem tak nějak zvládla zdokumentovat rozcvičku a potom jsem šla pomalu k ledu.
"Tak o co se vsadíme dnes?" zeptal se Hugo když dojel ke mně.
"Co navrhuješ?" pousmála jsem se.
"No vsadil bych se o další přespání u tebe," zamyslel se.
"Fajn, takže když dáš alespoň jeden bod a neuděláš žádnou blbost, tak u mě můžeš přespat," řekla jsem.
"Co považuješ za blbost?" zamumlal.
"Když ti někdo veme puk a dá z toho gól," naznala jsem.
"Fajn, tak to beru," usmál se a odjel k dalšímu cvičení během rozbruslení.
Chvíli jsem kluky fotila a pak jsem si šla do bufetu pro kávu, kterou jsem do sebe celkem rychle nalila a šla jsem fotit dál.
Celý zápas byl hrozně vyrovnaný, nakonec kluci s Rusy prohráli 2:4. Hugo sice měl ty asistence dvě, ale navíc jim krásně namazal na gól do prázdné.
"No to mi asi nevyšlo, že?" zeptal se Hugo, když jsme se potkali u pozdního oběda.
"No, asi moc ne," pousmála jsem se.
"Achjo," zamumlal a začal se babrat v jídle.
Po chvilce jsem běžela na pokoj upravit pár fotek ze zápasu a nahrála jsem je na disk.
Potom jsem si sedla s džusem na balkón a pozorovala jsem klid všude kolem.
Za moment se ale od vedle přiřítili Pytlajs, Míňa a Hugo.
"Nevadíme ti tady?" zeptal se Pytlajs.
"Ne, je to i váš balkon," zasmála jsem se.
"Sme to dneska celkem posrali," začal Míňa a začali řešit zápas.
Na to jsem moc neměla náladu.
"Prosím?" zamumlala jsem do telefonu.
"Týno, můžeme si prosím promluvit?" ozval se Kauly.
"Proč o to pořád tolik stojíš?" zeptala jsem se.
"Hele, pořád tě mám rád, kdyby jsi měla chvilku, tak jsem před hotelem," odpověděl.
"Dej mi pět minut, jo?" zamumlala jsem.
"Díky," řekl a zavěsil.
Já jsem si šla dát klíče od pokoje a mobil do kabelky, převlékla jsem se do kraťasů a trika a šla jsem pomalu za ním.
"Proč jsi sem jezdil?" zakroutila jsem hlavou.
"Chtěl jsem ti dokázat, že mi na tobě pořád záleží," odpověděl.
"I kdyby to byla pravda, měl bys jít dál," řekla jsem.
"Ty mě už nemáš ráda?" zeptal se.
"Nikdy ti nezapomenu, jak moc jsi mi ublížil," pošeptala jsem.
"Já vím, že jsem to pokazil, všechno," zamumlal.
"Tak nechápu, proč se pořád tolik snažíš," řekla jsem.
"Protože tě mám rád," odpověděl.
"Pokud mě máš vážně rád, tak už mě prosím nech být," špitla jsem.
"Vážně to tak chceš?" zeptal se.
"Jo, prosím," řekla jsem.
"Fajn," špitl, "díky, že jsi se mnou alespoň v klidu promluvila," pousmál se a mířil někam pryč.
