Zajatci lži

Kapitola CIV

Ahoj, po dlouhé době píšu své autorské kecy. Je to z jednoho prostého důvodu. Začalo mi zkouškové a poněkud nestíhám. Teď jsem měla tři zkoušky za sebou a příští týden mě čekají další tři až čtyři. Proto si myslím, že teď asi tak do 16.1.2021 žádnou další kapitolu nevydám. Potom uvidíme, ale snad by se tu mohla objevit tak  jedna. Hned, jak se dostanu přes všechny nástrahy zkouškového, budu vydávat stejně jako dosud a to jedenkrát do týdne.

Děkuji vám za trpělivost i za to, že tu jste stále se mnou. Každý váš komentář mě moc těší a motivuje. Tak snad se máte všichni dobře. Zatím se mějte.

Vaše Anika Nikita SaDiablo

Nyní byl připraven a nepocítil to jen on. Prastará bytost skrytá pod hektolitry vody se probudila a prastré Sio v barvě oceánu se neklidně zachvělo. Nastal čas.

Lasee ještě rychle aktivoval svůj vstup do hlavního počítače a nechal do trůnního sálu přeposlat  veškerá data týkající se Ge'zriela. Věděl, že následujících několik hodin budou řešit hlavně co dál. T'nerth ani Lauee o padlém vládci zatím neměli ani tušení. To se ale mělo velmi rychle změnit.

Černovlasý elf vyšel ze své ubikace a rozhlédl se kolem sebe. Král ještě nedorazil, což rozhodně nebylo na škodu. Nehodí se, aby panovník čekal na svého poddaného. Netrvalo dlouhou a na chodbě se objevil Ge'els v celé své kráse. Koruna s černými trny mu seděla na hlavě jako ulitá. Kábátec na míru s vyšívanými motivy havranů a bohatým zdobením v podobě mnoha kruhových symbolů dával nenechával nikoho na pochybách, s kým má tu čest. Plášť pokrytý havranním peřím měl ležérně přehozený přes jedno rameno, čímž se odlišoval jak od bývalé královny, tak i od jejich otce. Ti vždycky byli oděni přesně podle protokolu. Dnes však byla jiná doba i příležitost. Černá hůl s rudým krystalem uprostřed byla velmi podobná drápu, ale nebyl to on. Jednalo se jen o jeho napodobeninu, která byla vytvořena po poslední velké válce mezi Xaviji a Zentiji a odrážela Sio panovníka. I přes to se však jednalo o symbol moci, který byl v jejich kultuře prakticky nenahraditelný. Sloužil jen králi a nikdo, komu to sám vládce nedovolil, ho nedokázal vzít do rukou.

„Vypadáš jako náš otec,“ pousmál se Lasee a zkoumavě si bratra měřil. “Až na ty vlasy a výšku,“ dodal nakonec a na tváři se mu objevil úsměv.

„Děkuji za poklonu. Tobě to v té zbroji taky sekne. Působíš ještě silněji a mocněji než dříve. Už se těším na obřad Přijímání. Bude to vzácná událost, kterou jsme tu neměli již dlouhá léta,“ oplatil mu zdvořilost Gee a bez dalšího slova se společně vydali do trůnního sálu.

„Naše bratry i Mor'gretha jsem již zavolal. Měli by už být na místě,“ informoval vrchního generála král a hrdě se díval před sebe. Lasee svého sourozence ihned napodobil a oba již v tichosti kráčeli lodí. Poddaní i vojáci jim zdvořile uhýbali z cesty a klaněli se před svým vládcem a staronovým velitelem celé Xavijské armády. Oba dva svým mužům pokynuli a ostatním věnovali letmé úsměvy. Xavijové si nikdy nepotrpěli na dobromyslná gesta, ale spíše na demonstraci síly a prokazování pokory či úcty. Stále však byly okamžiky, kdy bylo třeba ukázat i podporu a jistotu kterou jim výměnou za věrnost nabízeli.

Nechal jsem přesměrovat údaje o částech otcovy mysli do trůního sálu. Kdybychom je potřebovali, můžeme se k nim dostat prakticky ihned, nadnesl mladší z princů v duchu a čekal na bratrovu reakci. Nechtěl něco podobného řešit prostřednictvím slov. Mohl by je někdo slyšet a to bylo v tuto chvíli nežádoucí. Sice by je někdo mohl zkusit odposlouchávat prostřednictvím Sia, ale to nebylo pravděpodobné. Králova mysl byla příliš silná a dokázala by druhým velmi ublížit a to nikdo nechtěl riskovat.