Zajatci lži

Kapitola XII

"No do háje," zašeptala a instinktivně kolem sebe a královny vytvořila energetickou hradbu se Sia. V ten moment se ozval výbuch a několik kovově znějících nárazů. To bezvládná těla královské gardy dopadala na zem.

Ray odvrátila hlavu, zpevnila svaly a zatnula zuby v očekávání nárazu, ale nic se nestalo. Opatrně pohlédla na Lor'ireth, která vyděšeně zírala kamsi za ní. Ray'lith se pomalu otočila. Její tep najednou prudce vylétl vzhůru. Pohled elfčiných zelenomodrých očí se upíral přímo na bílé oblečeného bojovníka, který stál jen kousek od ní. Až nyní si všimla světlého pláště. V ten moment se útočníkova helma rozložila a dívka pohlédla do známých očí.

"Dot'rathe," zašeptala a o krok ustoupila.

"Jdi mi z cesty Ray. Tak se naše problémy jednou pro vždy vyřeší. To ona je vinna. Už bylo na čase, aby se vlády chopil skutečný panovník a to se nestane, dokud je ona naživu," pronesl ledovým tónem.

"No, to snad nemyslíš vážně," pronesla Zentii na královninu obranu. "Co myslíš, že se tím jako vyřeší? Akorát po nás půjdou ještě víc, než kdy dřív. A ke všemu by tě král musel vyhostit. Ať už by chtěl nebo ne," připomněla mu.

"Ty to stále nechápeš, co," ušklíbl se. "Dokud tahle zmije," zavrčel naštvaně, přičemž kývl hlavou směrem k Lor'ireth a pokračoval, "bude naživu, nikdy to neskončí. Ať už by se na trůn dostal L'argas nebo Ge'els, vždycky na ně bude mít vliv," upozornil jí a Ray se nad celou tou situací musela zamyslet.

Má pravdu, napadlo jí. Co kdyby to tak opravdu skončilo. Ne! Co to tu plácám! Lasee je jiný. Nešel by přes mrtvoly. Chce, abychom se spojili a to bez obětí. Nikdy by jí už neposlouchal, utvrzovala se ve svém přesvědčení Ray.

"Mýlíš se," podotkla tiše dívka a pomalu sáhla na rukojeti svých mečů. "Nikdy nebudou stejní jako ona. Já vím, že udělala mnoho špatných věcí a kdyby bylo po mém, nikdy bych se do toho nepletla. A tohle ti prostě nemohu dovolit," zašeptala, ale byla si stoprocentně jistá, že jí Xavij slyšel.

"Je mi to líto," zašeptal a vytáhl z pouzdra svoji obouruč. "Mě neporazíš a já vždy dosáhnu toho, čeho chci," varoval jí.

"Já vím, ale nemám prostě jinou možnost," odvětila. Moc dobře věděla, že nemá šanci proti jeho bojovým schopnostem a zkušenostem.
Musím na to jít jinak. Kdybych zavolala L'argase, bylo by to dtejně k ničemu. Tohle chce bojovníka na dálku. Ne Ray! Snad nemyslíš na to, na co myslíš! zděsila se v duchu. Nic jiného nezbývalo. Musela zariskovat.

Ge'elsi! zavolala v duchu. V tu chvíli se na ní vyřítil její soupeř.

Co je, mám práci, zavrčel princův hlas v její hlavě.

Problém, odpověděla mu Ray, když blokovala jeden z Dot'rathových výpadů.

Kde? Co se děje? Vyptával se generál a v jeho jasně slyšela zmatek. O útoku už víme. Snažíme se ho zastavit.

Ne. O tom nemluvím. Atentát. Trůní sál. Ostatní v bezvědomí, snažila se mu Ray osvětlit situaci. Její soustředění neustále rušil černovlasý elf, který na ní bez přestání dorážel.

Dej mi chvíli, tady je situace taky dost zlá, odpověděl a Ray tiše zaúpěla. Tak tohle je hodně špatný. Sama netušila, jestli tu chvilku ještě vydrží. Pod protivníkovými údery se jí rozechvívaly ruce a ona si byla jistá, že zanedlouho to už bude nad její síly.

Nesmím ustoupit, ani se přemístit, opakovala si v duchu. Věděla, že kdyby Dot'rathovi dala příležitost, ihned by královnu zabil. Bez váhání.