Zajatci lži

Kapitola CXXV

Než stihla dokončit tento prostý úkol, už si to k ní namířili čtyři o něco menší draci. Tak se můžeme pustit do díla, napadlo elfku a na rtech se jí objevil úsměv plný očekávání a těžko potlačovatelného nadšení.

Až nyní si bělovlasá princezna uvědomila, kdo že to s ní bude cestovat. Chris'ter se na Ray podíval s omluvným výrazem v očích, což Paní drápu nechápala. Přítel její sestry se k ní nikdy nechoval nijak zle. Je sice pravda, že se mě ani nezastal, ale vlastně se mu vůbec nedivím. Nikomu by se zrovna nechtělo oponovat své spřízněné duši. Je sice pravda, že Mal má na podobné věci patent, ale to nic neznamená. Chris se od své přítelkyně liší v mnohém a jednou z těchto věcí je i povaha. Hups, nad čím to zase přemýšlím. Mal mi dost pije krev, ale teď mám na práci daleko důležitější věci. Třeba postavení Plošiny, okřikla se elfka v duchu a ihned svým novým společníkům zamávala na uvítanou.

„Za chvíli jsem u vás,“ zavolala a pomalu sešplhala ze svého takřka osm metrů vysokého mazlíčka. Sice moc dobře věděla, že kdyby chtěl, dokáže být i mnohem větší, ale i tak se jí stále zdál impozantní.

„A je to,“ oddychla si elfka a postavila se před své nové společníky. Až nyní si je mohla všechny blíže prohlédnout. Krom jejího spolužáka před ní stáli dva dospělí Zentijové a jedna dívka zhruba v jejím věku. Ve starších Strážcích mladá Nejvyšší rozpoznala manželský pár, zastávající pozici hlavních inženýrů. Měli na starosti některé úkony týkající se zprovoznění monitorovacích základen. Ovšem u mladé Návi tomu bylo jinak. Během chvilky už si byla jistá, že ji minimálně od vidění zná. Její zrzavé kudrnaté kadeře si ale stále nedokázala nikam dost dobře zařadit. Už si dokonce říkala, že se na to Chrise opatrně zeptá, když v tu chvíli jí to došlo. Jednalo se o jednu z dívek, s nimiž navštěvovala většinu lekcí. Také by se dala zařadit do skupinky, která jednoznačně stranila Mae'lith. Sama Ray s nimi vyloženě problém neměla. To ony si stále myslely, že Xavijové jsou čiré zlo. Což byla samozřejmě hloupost.

„Tak ahoj. Asi mě všichni znáte, protože jsme společně absolvovali několik jednání nebo výukových předmětů. Dnes budete cestovat se mnou. Byla bych moc ráda, kdybychom si nyní naložili své draky a jakmile budeme hotovi, vrhneme se na propojení našeho Sia,“ pronesla dívka a čekala, zda její společníci budou mít nějaké námitky. Nikdo se naštěstí nepřihlásil. „Skvělé, tak se do toho pustíme,“ rozhodla Ray a sama se vydala k vyskládanému materiálu, který ležel nedaleko od nich a byl označen jejím jménem. Hned vedle jejího nákladu byly navršeny i věci ostatních. Ray ani nekontrolovala, zda ostatní následují jejího příkladu a začala nosit jednotlivé kusy nářadí. Sice ve valné většině případů neměla sebemenší tušení, jak se s přístroji zachází, ale to nebylo příliš podstatné. Její hlavní prioritou bylo naložit vše tak, aby to jejímu Ochránci nedělalo žádné problémy při přenosu ani během letu. Ray'lith děkovala všem bohům za to, že někdo dostal ten spásný nápad a umístil většinu nákladu do síťových vaků z podivné průhledné látky, která svým vzhledem připomínala igelit. Její struktura však byla hrubá a mnohem pevnější. Elfka měla zpočátku obavy, že pokud vaky s těžkým zařízením na Adrasiela zavěsí, mohl by se obal protrhnout a poranit ho, ale jeden z jejich společníků zaznamenal její obavy.

„To je Kriss, má paní. Nemusíte se ničeho bát. Ač se to vzhledem podobá některým lidským výtvorům, nemá to s plastem nic společného. Jedná se o diametrálně odlišný typ materiálu. Za to Vám jako jeden z vrchních inženýrů ručím,“ zasmál se S'mar.

„Mě to bylo jasné, ale stále jsem se nezbavila některých hluboce zakořeněných lidských zvyků. Děkuji za rozptýlení mých obav, S'mare,“ odpověděla Ray a věnovala svému poddanému hřejivý úsměv. Dobře věděla, jak obtížné je pro Zentije věnovat jí svou důvěru. Mnozí z nich jí stále považovali za podporovatelku Xavijů. Dík Mocným se vše začínalo pomalu vysvětlovat.