KRVEZRÁDCE

VIII.

31.6.1972

Kupé, ve kterém seděli chlapci druhého ročníku a Regulus bylo tišší než obvykle.

Regulus byl natisknutý na Siriusovi, a v hlavě mu běhali různé katastrofické scénáře.

Sirius ho držel kolem ramen a přemýšlel, jak Reguluse ochránit před jejich matkou.

,,Tak fajn, co se děje?" zeptal se James, když mu došlo, že nikdo kromě Petra ho neposlouchá.

,,Nic," odpověděli Sirius s Regulusem najednou. Donutili tak Remuse vzhlédnout od knížky a oba je přejet pohledem.

,,Nechcete domů," došlo Jamesovi.
,,Klid, za pár měsíců se uvidíme. Budu vám psát."

Sirius se pousmál.

,,A určitě to nebude tak strašný. Tak si vyslechnete pár výčitek, to přežijete."

A tady James uhodil do slabého místa. Ani jeden z bratrů mu neřekl, jak přesně to u nich doma chodí. Sirius byl přece jen o něco otevřenější, ale nesvěřil se mu s jejich tresty. Na to nebyl připravený.

Remus studoval změnu v Regulusově výrazu. Pravděpodobně už věděl, že je něčo hodně špatně, ale nic neřekl.

Regulus si jeho pohledu všiml a lehce se pousmál, aby ho uklidnil. Poznal, že to moc nepomohlo, ale Remus se usmál zpátky.

Regulus zjistil Remusovo tajemství. Nebylo to tak těžké, vzhledem k tomu, že četl spoustu věcí o magických stvořeních. Měl v plánu najít v jejich knihovně něco, co by mohlo Remusovi pomoct, protože v Bradavické knihovně toho moc nebylo. A to hledal i v oddělení s omezeným přístupem. Což se naštěstí nedozvěděl Sirius, jinak by to byl skandál.

,,Hej, Regulusi, už to zase děláš," mával mu rukou před obličejem James.

Regulus překvapeně zamrkal a zmateně ho pozoroval.

,,Ztrácíš se v myšlenkách, mon frère."
Sirius mu rozcuchal vlasy. (bráško)

Regulus se na oba omluvně usmál. Občas prostě vypnul.

,,Budeme tam za pár minut," oznámil jim Peter s pohledem na hodinky.

V Regulusovi opět začala narůstat nervozita a nepříjemný pocit v žaludku. Za nedlouho uvidí svou matku a bude jí muset čelit. Tak nějak věděl, že Sirius mu nepomůže ani kdyby chtěl.

Když vlak začal zastavovat, Sirius ho donutil vstát, aby jim mohl sundat kufry. Museli být u rodičů během chvíle, aby alespoň splnili jejich příkaz, odjet do deseti minut.

Sirius obejmul na rozloučenou Jamese, Petra i Remuse.

Regulus to zopakoval, jen bylo jeho objetí kratší a nejisté.

,,Uvidíme se za pár měsíců," zazubil se na ně James, když jim mával.

Regulus už mu nevěnoval tolik pozornosti. Šel rovnou k východu, aby mohli se Siriusem vystoupit co nejdřív.

Sirius ho u dveří otočil čelem k sobě.
,,Jsme v tom spolu Reggie, nezapomeň na to."

Regulus se zhluboka nadechl a kývl.

Vlak sebou trhnul a zastavil. Regulus okamžitě otevřel dveře a vyskočil z něj společně se Siriusem. Netrvalo jim dlouho najít jejich rodiče. Byla kolem nich mezera, protože se nikdo nechtěl dostat do cesty Walburze a Orionovi Blackovým.

Regulus se vydal jejich směrem. Čekal okamžitý křik od své matky, jakmile ho spatřila. Místo toho ho jen propalovala pohledem. Když byl dost blízko, natáhla se a uhodila ho přes tvář tak silně, že se po nich několik lidí otočilo.

Regulus to nečekal, ale věděl, že když vykřikne, bude mrtvý na místě.

,,Tohle si vyřídíme doma, nebudu si dělat ostudu na veřejnosti," promluvila svým chladným hlasem.

Regulus kývl s očima plných slz. Nemohl je ale nechat vyklouznout. Jen by si zhoršil trest.

Walburga natáhla ruku, aby se jí Regulus mohl chytit, stejně tak Orion Siriusovi. Poslední, co Regulus zachytil než se přemístili, byl Jamesovo šokovaný výraz.

Regulus chtěl říct Siriusovi, že to asi viděl, ale neměl šanci. Doufal proto, že na to James přes prázdniny zapomene.

Teď měl totiž jiný problém a to jejich rozzuřenou matku.

Jestli má tohle přežít, bude při něm muset stát sám Merlin.