KRVEZRÁDCE

XVII.

  4.12.1973

  Pět chlapců sedělo v jejich pokoji. Remus si četl, James se Siriusem měli vážnou konverzaci o famfrpálu, Peter si procházel vánoční seznam a Regulus byl zracen ve svém světě.

  Přemýšlel, jestli by bylo možné zasadit si nějaké rostliny a nechat je tady přes prázdniny. Nemohl si je totiž přivézt domů, jelikož by je matka vyházela a ještě ho potrestala za to, že to přitáhl.

  Chtěl ale mít nějaké rostlinky, o které by se mohl starat.

  ,,Země volá Reguluse?" začal mu mávat před obličejem rukou James.

  Regulus sebou cuknul a zamračeně se podíval na Jamese.

  ,,Hups, promiň ale potřebuju tvojí mysl tady a teď."

  Regulus nadzvedl obočí a zahleděl se na Siriuse. Ten jen pokrčil rameny, protože nevěděl co Jamese zase napadlo.

  ,,No, takže vzhledem k tomu, že ani jeden z vás nejede domů na prázdniny," zahleděl se na oba nadšeně James.
,,Nechcete jet se mnou?"

  Regulus na něj zůstal zaraženě hledět.

  ,,Jako-jako vážně?" dostal ze sebe ohromeně Sirius.

  ,,No jasně. Vlastně ani nemáte moc navybranou, protože jsem napsal domů a mamka se na vás těší."

  Regulus trávil svátky jen se Siriusem. Všechny ty vánoční rodinné večírky strávili někde zašitý a teď je má trávit s cizími lidmi? Ale James je jejich kamarád, bylo by fajn být u něj přes svátky. Co když se ale nebude líbit jeho rodičům? A co jeho matka? Nevěděl, jak reagovat. Míslilo se v něm moc emocí.

  ,,Samozřejmě že chceme!" zazubil se Sirius. ,,Že jo, Reggie?"

  Regulus malátně kývnul a podíval se na Siriuse prosebným pohledem.

  ,,Super! Věděl jsem, že budete chtít jet, bude to úplně skvělý. Jako vánoční přespávačka! Skočím poslat ten dopis. Fakt jsem rád, že jedete!" James vystřelil z pokoje s kusem papíru v ruce.

  Sirius si starostlivě prohlédl Reguluse.
,,Dáte nám minutku, kluci?" otočil se na Petera s Remusem a začal táhnout svého bratra k posteli.

  ,,Chceš použít tišící kouzlo?" zeptal se Remus.

  ,,Budeš tak hodnej?" pousmál se Sirius. Byl v tomhle kouzle totálně levej.

  Remus kývl a během chvíle bylo kolem bratrů ticho.

  Sirius ještě naznačil slova díků, než zatáhl závěsy. ,,Co se stalo? Ty nechceš jet?"

  ,,Já-já...Siriusi ona-ona to zjistí. Přijede pro nás a-a-"

  ,,Klid, Reggie," povzdechl si Sirius a přitáhl si ho k sobě. ,,Nezjistí to. Víš jak jsme o prázdninách odletěli na celý den? Ani nepostřehla, že nejsme doma."

  ,,Ale tohle je jiný Sirie. Je to na týden."

  ,,Regulusi za celou dobu, co jsme tady nám poslala dva huláky a nic. Nezajímá jí, jestli jsme v Bradavicích nebo ne. Bude to v pohodě."

  ,,A Jamesovo rodiče jí to neřeknou?"

  ,,Myslím, že naší matku neznají," přiznal Sirrius. ,,Takže ne."

  Regulus se pokusil uklidnit svoje tlukoucí srdce. Sirius měl pravdu, jejich matka se nezajímala, jak ztráví prázdniny.

  ,,No vidíš. Tak klid a přestaň tím zatěžovat svojí hlavinku," zašklebil se Sirius, když ho pustil. ,,A běž si číst s Remusem, ať se o tebe tolik nebojí.
Začínám normálně žárlit, protože tě má radši jak mě."

  Regulus se zazubil a vyhrabal se z postele. Tohle zvládnou. A třeba to nakonec budou fajn svátky.