KRVEZRÁDCE

XXX.

 2.9.1974

,,Tak mi řekni něco o tom Nicolasovi," usmál se na Reguluse Sirius.

  Seděli spolu na posteli. Už bylo pozdě večer, ale vzhledem k tomu, že spolu dva měsíce komunikovali pouze pomocí krátkých dopisů, si měli hodně co říct.

  Regulus se zazubil. Seděl ve svetru, který mu dal Sirius k narozeninám. Sice trochu pozdě, ale nedalo se nic dělat.

  ,,Poznal jsem ho hned první den. Jeho matka tam učí. Je nová, ale spravila mi hodně ran. Profesor Petit byl tenhle rok ještě zahořklejší, než dřív," zalašklebil se.

  Sirius mu škleb oplatil. ,,Dokážu si to představit."

  ,,Povahově mi Nicolas připomíná Jamese. Je hodně veselý, vymýšlí stupidní hry, a taky tancuje. Mám ho rád."

  Sirius hvízdnul. ,,Další do tvého malého kruhu přátel?"

  ,,Mám velký kruh přátel!" ohradil se Regulus. ,,Pandora, Barty, Remus, Peter, James, Lily a Evan," počítal na prstech.
,,A to je víc než má spoustu lidí."

  Sirius si odfrknul, než se zarazil.
,,Jakej Evan?"

  Regulus si až pozdě uvědomil svou chybu. ,,Co?" zeptal se nevinně.

  ,,Jakej Evan?" zopakoval svou otázku Sirius.

  ,,Poznal jsem ho na večírku u Křiklana. Pomohl mi utéct Pandoře."

  ,,Takže Rosier?"

  Regulus neodpověděl.

  ,,Regulusi, přestaň mě ignorovat! Rosier je Zmijozel! Jsou nebezpeční!"

  Regulus chtěl protočit očima. Sirius si zapnul ochranitelský pudy. ,,Ne všichni, Sirie, nebuď rasista."

  ,,Cože?!"

  Regulus se zmateně zamračil. ,,Rasista znamená, že někdo-"

  ,,Já vím co to znamená!" vykřikl Sirius.
,,Co to má co společného se mnou?! Vždyť se úplně normálně bavím třeba s Dorcas! Nebo Jamesem!"

  ,,Ale vadí ti Zmijozel, zatímco Havraspár nebo Mrzimor ne. Asi to přejmenuju na kolejista. Je to hnusný Siriusi. Tím, že ve Zmijozelu byla celá naše rodina neznamená, že jsou takový všichni!" mračil se na Siriuse.

  Sirius nakonec poraženě vydechl.
,,Ale jestli ti něco udělá, budu mít právo říct: Já to říkal."

  Regulus tentokrát oči protočil. ,,Kdyby se to stalo, což je jen třinácti procentní pravděpodobnost, budeš mít nárok."

  Sirius si nemohl pomoct, ale začal se smát. ,,Někdy tě nechápu."

  ,,Jestli ti to pomůže, ani já tebe," pokrčil rameny Regulus, než se rozhodl změnit téma. ,,Dneska na mě mluvila další tvoje obdivovatelka."

  Sirius se na něj podíval se zvednutým obočím. ,,Kdo?"

  ,,Fiona Smithová z Mrzimoru. Hrozně o tobě básnila v knihovně. Ostatní kolem ní jen tak přikyvovaly. Bylo to nechutný."

  ,,Fiona říkáš?"

  ,,Siriusi!" praštil ho do ramene Regulus.
,,Koncem roku jsi měl čtyři! Nemusíš v tomhle pokračovat pořád! Ty holky si potom strašně stěžujou. A pletou si mě s tebou, jedna mi málem vrazila facku!"

  ,,Reggie, neřeš můj milostný život, ano? Jsi ještě moc malej, abys to pochopil."

  Regulus zavrtěl hlavou, ale nechal Siriuse, aby přes ně přehodil deku. Nechápal svého bratra. Nevypadalo to, že by k těm holkám něco specifického cítil. Nemyslel si ale, že by to dělal jen tak. Muselo za tím být něco víc a Regulus to hodlal zjistit.