KRVEZRÁDCE

L.

5.11.1975

  Regulus seděl na hodině lektvarů. Tenhle rok mu profesor nabídl, aby měl hodiny s pátým ročníkem, jelikož poznal, že se na jeho hodinách nudí.

  Regulus nejdřív nechtěl. Byla sice pravda, že už ho nebavilo opakovat pořád to samé dokola, ale nechtěl být s nikým koho nezná.

  Všichni z jeho pokoje seděli pospolu a on by byl jako páté kolo u vozu a sedět se Snapeem se mu opravdu nechtělo.

  Snape byl navíc čím dál tím více nabroušený. Regulus předpokládal, že za to může politika. Snapea teď často viděl společně s Mulciberem nebo Averym, což nikdy nedělalo dobrotu.

  Tohle léto pořádala jejich matka výjimečnou schůzi, ale nepustila tam ani jeho ani Siriuse. Byla tam ovšem Narcissa a Bellatrix. Jednalo se o jakéhosi Pána zla, nebo aspoň tak o něm Bella básnila. Chtěl, aby se kouzelníci nemuseli už dál skrývat. A taky neměl v lásce mudlorozené. Regulus se do toho zatím nechtěl moc plést. Jeho otec na tom byl podobně. Podle hádky, kterou s Walburgou vedli se nechtěl zaprodat nějakému šílenci.

  Regulus jen doufal, že to nezajde tak daleko, jak spousta lidí předpokládalo. Válka tady sice byla vždycky, ale zatím se jich tolik nedotýkala. Teď tady byla možnost, že budou muset bojovat. Jenže předtím si budou ještě muset vybrat za jakou stranu.

  Regulus se rychle ztrácel v myšlenkách. Hlavně v posledních dnech. Siriuse to strašně frustrovalo, takže se spolu hádali, což zase frustrovalo Jamese.

  Poslední dny byly prostě na hraně.

  ,,Říká o projektu," vytrhla ho z myšlenek Lily.

  Lily byla důvod, proč nakonec souhlasil, že bude chodit s paťáky na lektvary. Slíbila, že budou sedět spolu a bude to sranda.

  Křiklan zase rozděloval vánoční projekt. Regulus už byl zvyklý, že ho prostě k někomu přiřadí, aby vyzkoušel, jak jim to spolu půjde.

  ,,Tenhle rok bych rád viděl propracovanější vánoční lektvary. Jste v pátém ročníku a všechno se vám počítá na NKÚ."

  Regulus protočil očima. Příští rok bude poslouchat to samé.

  ,,Nechci proto vidět zvětšovací driák smíchaný s flitry, abyste vytvořili vánoční řetěz. Zkuste něco originálního!" Křiklan pořád mluvil, ale Regulus už ho neposlouchal. Měl teď důležitější věci na mysli, než vánoční lektvar.

  ,,Rozpis dvojic máte tady," dokončil nakonec Křiklan, když zjistil, že už ho nikdo neposlouchá.

  Regulus se s spovzdechem zvedl společně s ostatními a hledal na pergamenu své jméno.

  ,,Tak jsme spolu," objevil se vedle něj James.

  Regulus se zamračil a zahleděl se na rozpis, aby si to ověřil. Opravdu byli spolu.

  ,,Křiklu asi mrzelo, že se mu minulý rok nepovedlo nás spárovat."

  ,,Kdybyste nedělali kraviny a neměli každý večer školní trest, mohli jsme spolu ten lektvar udělat," zavrtěl hlavou Regulus a posadil se s Jamesem na jedno z volných míst.

  James se na něj zazubil. Objevili se mu na tváři ďolíčky.

  James přes léto vyrostl. Ne tak moc, jako Remus, ale byl teď o hlavu vyšší než Regulus. Ztvrdly mu rysy a vypadal... mužneji. Byl taky hezčí. Regulus si sice minulý rok myslel, že už lépe vypadat nemůže, ale očividně se mýlil.

  James byl něco úplně jiného. Byl to člověk s tím největším srdcem, kterého kdy Regulus potkal. (Což o něm vlastně nic moc neříkalo, vzhledem k tomu, že Regulus znal pouze svou rodinu a minimum přátel z Bradavic)

  Regulusovi připadal jako slunce. Kamkoliv vešel, všechno rozzářil. Měl navíc zvláštně uklidňující energii a Reguluse uklidňovalo, když byl poblíž.

  ,,Haloooo, země volá Reguluse," mávnul mu před obličejem James.

  Regulus procitnul a začervenal se. Musel na něj zírat asi dost dlouho.
,,Promiň, zamyslel jsem se," zamumlal rychle.

  James se zasmál. ,,To jsem si všiml. Děláš to teď dost často, víš?"

  Regulus jen pokrčil rameny. Stále odmítal Jamesův pohled, protože mu bylo jasné, že musí vypadat jako rajče.

  ,,No, mluvil jsem o tom lektvaru. Napadlo tě už něco?"

  Regulus se zhluboka nadechl. ,,Vlastně jo. Napadlo mě že...."