☕︎ 42. Forty-two ☂︎

413 19 15
                                    


,,Takže, opičák alias taky jako LUTHER, je sice silný, ale na druhou stranu pomalý, řekla bych i poněkud hloupý" Obeznámila jsem je svými poznatky.

,,Nějaký druh opičího křížence" Marcus mě zamyšleně doplnil. Jen jsem přikývla a dál si držela led na pohmožděném místě na břiše.

,,Kdo měl vlastně toho skákavýho prcka?"

,,Já, dostal výprask jako školáček" Jayme si  dala s Alphonsem pěst. Jen jsem protočila očima.

,,Ano, a potom ho předhodila mně" Vzala jsem si z tácku smoothie, které Grace zrovna položila na stolek.

Chris dodal nějakou nezajímavou vsuvku. Jen jsem jeho směrem zavrtěla hlavou.

,,Hubeňour je slabej článek" Přidala Fei další postavu a taktéž Christophera ignorovala.

,,Jeho superschopnost je schovávání a fňukání po tatínkovi" Pobaveně jsem se dívala na včerejší záznam z kamer.

,,Super schopnost"

Ben si zastavil pás a otočil se na Marcuse ,,Už to nemusíme dál probírat. Vůbec nás nerespektují"

,,Souhlasím, musíme ty idioty najít a zlikvidovat" Odložila jsem již prázdnou skleničku na tác až se téměř rozbila.

,,Myslíš takhle?" Marcus také zastavil pás a pustil nějaký nový záznam.

Jen jsem s údivem sledovala klip. Nic takového jsem včera nezaznamenala. Sledovala jsem, jak byli všichni odraženi tlakovou vlnou, která vyšla z hrudi té dívky.

Myslím si, že bych si toho všimla kdyby se to stalo, leda že by....

Z myšlenek mě vytrhl Marcus ,,Můžete mi někdo vysvětlit, jak to, že jste během 30 vteřin dostali na prdel?" Postavil se vedle televize. Moc dlouho na odpovědi nečekal vzhledem k tomu, že věděl, že nikdo neodpoví ,,Víte vůbec, co by to udělalo s naší reputací, kdyby tohle někdo viděl?" Při posledních slovech zvýšil hlas a ukázal na nahrávku v druhé televizi. Stáhla jsem rty do tenké linky ,,Slušného nepřítele jsme neměli celé roky. Mohlo by nám to i prospět, našemu jménu" Snažil se zklidnit ,,Ale vyjít to může jen, když další krok provedeme chytře" Věnoval pohled všem přítomným.

Do místnosti vešel otec ,,Volal jsi, číslo Jedna?" Pohledem zavítal i ke mně a k ledu na mém břiše. Jaký to zvědaví monstrum.

,,Sedni si" Přikázal mu ,,Strávil si s nimi nějaký čas, co o nich můžeš říct?" Chtěl získat informace o našich nepřátelích. Nastražila jsem uši.

,,Nezajímaví. Běžní neandrtálci. Příliš fňukají a moc se nesprchují" Pověděl nám né moc užitečné informace, lépe řečeno úplně bezcenné informace.

Protočila jsem očima ,,Chcem něco užitečného, tohle nás nezajímá" Řekla jsem mu narovinu. Otec se na mě jen neutrálně podíval a pokračoval dál.

,,Víc, než odhodlání, jim chybí vzájemná úcta"

,,Žádná loajalita? Toho se dá využít" Podíval se Ben na Marcuse, který zatím zpracoval tátovi slova.

,,Ano, nezdáli se, že by byli nějak jednotní" Dodala jsem při vzpomínce na nahrávku, kde se zdálo že tam Sedmého člena nechali samotného.

,,Dobře" Souhlasil ,,Podej zprávu Christopherovi" Podíval se na otce a pomalu se rozešel pryč.

Táta chvíli mlčel než zase promluvil ,,Ale i přesto.. Bych akademii Umbrella nepodceňoval" Marcus se na chvíli zastavil a lehce pootočil hlavu za sebe ,,Jistě, neoplývají hygienou či schopnostmi, ale i přesto se jim nějakým způsobem povedlo v roce 1963 zachránit svět. Kdyby ne, tak tu nikdo z nás dnes nestojí" Sdělil nám ,,Možná... Jsem je odhadl špatně" Jakmile to dořekl ho Chris popohnal pryč ,,Ano, ano už jdu" Dal se na odchod.

,,Tati?" Ještě jsem ho zastavila. Všechny pohledy spadli na mě, když se ke mně tázavě otočil  ,,Když byl v jejich času Ben, nebyla jsem tam taky?" Zeptala jsem se. Ohledně tohoto jsem si byla dost nejistá. Nikdy mi to přesně neřekl, vždy jen přibližně.

Vypadal že přemýšlí a nakonec jen přikývl ,,Ano, proto je ti přeci třináct" Tentokrát už opravdu odešel pryč.

Jen co byl pryč, jsem se zadívala do blba, a začala přemýšlet. Ano, často mývám v hlavě chaos, ale ne teď.

,,Myslela jsem, že už to víš" Jayme se na mě zmateně podívala.

,,Já to vím, jen jsem se ujišťovala" Upozornila jsem jí ,,Víte, vrtalo mi hlavou, jak to, že jsem si té tlakové vlny nevšimla, ale právě teď, mi to mi to celé docvaklo" Pobaveně jsem se usmála. Nemohla jsem uvěřit tomu, že mi to nedošlo už dřív.




675 slov

☂︎ zKus zapomenout - |Five Hargreeves| {POZASTAVENO}Kde žijí příběhy. Začni objevovat