Není lektvar jako lektvar

7

Draco, já to nechápu. To prostě nedává smysl!" zakňučela Pansy nedůtklivě.

Zvedl hlavu ze svých dlaní a podíval se na ni. "Nechápeš co, nejdražší Pansy?"

"Ty zatracený rovnice. Někde jsem musela udělat chybu, ale nevím kde! Do háje!" Kopla nohou do stolu, díky čemuž se lahvička s inkoustem začala povážlivě kinklat. Draco ji pobaveně pozoroval.

"Pansy, překvapuješ mě," řekl vážně. "Opravdu mluva hodná pravé dámy." Jejich oči se nad tmavým stolem setkaly a Pansy si odfrkla. Draco se na ni usmál a natáhl pro její naškrábané poznámky z jejich poslední hodiny Věštění z čísel. Podala mu je s vděčným úsměvem.

"Zapsala jsem si Věštění z čísel jen kvůli tobě, Draco," konstatovala, zatímco si nedbale kartáčovala vlasy rukou a upravovala si hábit. "Měl jsi mě varovat, že to není o věštění, ale o počtech!"

Draco vzhlédl od pergamenu a blýskl po ní úsměvem: "Pokud si dobře vzpomínám, Pansy drahá, výslovně jsem tě varoval, že Věštění z čísel je o počtech. A pokud mě paměť neklame, říkala jsi, že - připomeň mi to - 'chceš mít stejné předměty jako já, protože každá hodina strávená beze mě by byla utrpení a raději bys čelila útoku chiméry a pětinoha, kdyby to znamenalo, že bys nemohla být poblíž mě'. Myslím, že tohle je přesně to, co jsi říkala, nebo se pletu, nejdražší?"

Pansy se na něj zamračila. "Buď zticha. Měla jsem těžké období."

"Hm," souhlasil Draco a nepřítomně procházel klikyháky přes naprosto špatné výpočty. "Období, během kterého jsi mě každou hodinu každého dne pronásledovala a vydírala Goylea dortem s fondánem, když ses mě snažila dostat do postele. To nebyla zrovna nejslušnější etapa tvého života, že ne, Pansy?" Aniž vzhlédl, vyhnul se kouzlu, které na něj vyslala.

"Nevím, o čem mluvíš," řekla bezstarostně a strčila si hůlku zpět do rukávu.

Střelil po ní pohledem.

"Dobře. Jo, jo," připustila, "Ale stejně to skoro vyšlo. Kdybych jen nevlezla do špatné postele a málem neskočila na Zabiniho, který zrovna objevoval, jak si udělat dobře. Nebyl bys schopný odolat mému kouzlu."

Draco potlačil úsměv. "Bylo ti dvanáct, Pansy," řekl. "A pointa je, že Crabbe měl větší prsa než ty."

Pansy našpulila rty a vypjala hrudník. "A co teď?" uculila se při natřásání.

Nikdy ho nepřitahovala. Možná to bylo kvůli tomu, že ji znal, když měla ještě tvář neatraktivního psa a osobnost tlustočerva, ale, navzdory jejich pravidelnému flirtování, nikdy ho nenapadlo myslet na ni jinak než jako na kamarádku.

"V tuhle chvíli už jsem nucen potlačovat svoji sexuální touhu po tobě už příliš dlouho," odpověděl a pro případ, že by se urazila (což bylo pravděpodobné) ji pozorně sledoval. "Vypadá to však, obávám se, že jsem svůj život zasvětil celibátu."

Pansy se uchechtla, alespoň se však přestala nakrucovat. "To je ta největší blbost, kterou jsem kdy slyšela. Queenie povídala, že nějaký Havraspár ze šestého tě minulý týden chytil, když jsi dělal prasečinky s Terrym Bootem."

Terry Boot? No, asi má tu správnou barvu vlasů, pomyslel si Draco. Opovržlivě nadzvedl obočí a vzhlédl od Pansyiných poznámek. "Jako bych snad nechal toho špinavého mudlovského šmejda, aby se ke mně přiblížil na vzdálenost několika metrů," ušklíbl se. Pansy se zdála spokojená s jeho odpovědí a nepřítomně si zkoušela svůj podpis na kousek pergamenu.

"To je dobře, protože, však víš, Millie mi říkala, že se s Goldsteinem dali dohromady už víc jak před rokem, i když to ostatním nepřiznali. Myslím tím, kdyby ho s tebou podvedl, musela bych ho uřknout. Netušila jsem, co bys na něm mohl vidět, vážně, takže mě ani nepřekvapuje, že Queenie lhala…"