Není lektvar jako lektvar

12

Tisíc myšlenek najednou proběhlo v jediném okamžiku Harryho hlavou. Někdo je viděl, někdo to ví! Snape Brumbálovi všechno řekl. Vánoční večeře byl říznutá jedem s pomalou působností a všichni teď zmodrají.

„Co se děje?“ zeptal se, těkajíc očima mezi oběma učiteli. „Stalo se něco?“

Brumbál sklonil hlavu. „Podrobnosti bych ti raději řekl ve své kanceláři, Harry, kdybys byl tak laskav. Pane Malfoyi, radím, abyste šel na kolej a po zbytek večera tam zůstal.“

Harry zamrkal. Znamenalo to, že to nemá nic společného s Dracem? Nebo se Brumbá chystá potrestat je jednoho po druhém? Matně si uvědomoval, že Dracovy prsty pevně svírají rukáv jeho pláště.

„Pane-“

„Pane řediteli, myslím, že bude lepší, když půjde pan Malfoy s námi. On a Potter mají… určitou dohodu. Pro Dracovo zdraví je Potter momentálně důležitý,“ zamumlal Snape Brumbálovi do ucha.

Brumbál přejel pohledem od Snapovy uctivě skloněné hlavy k Dracovu ustrašenému-ale-odhodlanému výrazu a přikývnul. „Velmi dobře. Draco, můžeš se k nám připojit, i když s tím nesouhlasím – raději bych, aby zlé zprávy nezatěžovaly dva nevinné studenty; i jeden je až moc.“

„Jdu taky,“ řekl Draco pevně. Harry si nemyslel, že by si Draco uvědomoval, že stále drží jeho rukáv.

Všichni čtyři rychle kráčeli k Brumbálově pracovně. Harryho mysl překypovala otázkami. Brumbál řekl „zlé zprávy“! A jestli nejde o něj a Draca… o koho tedy? Někdo z jeho přátel? Ale všichni byli dole ve Velké síni, viděl je ani ne před pěti minutami, tak co…?

„Jak můžete a nemusíte vědět,“ začal Brumbál poté, co se všichni posadili, „mám různé zpravodajské zdroje, které hlídají známé Smrtijedy a jejich aktivity. Dnes ráno jsem od mnoha z nich obdržel stejnou zprávu. Opravdu jsem doufal, že je to omyl, že se to nestane, ale bohužel se to nezdá být tento případ, sebevíc si to přeji.“

„Promerlina, tak už se vymáčkněte,“ štěknul Snape, který stál vedle Brumbálova křesla, odmítajíc si sednout.

Brumbál zvedl obočí. „Dobrá,“ řekl. „Harry, Voldemort se blíží.“

Všechen vzduch z Harryho plic unikl v jediném zlomku vteřiny. Nikdy ani nepřemýšlel, co po škole… a Draco… Voldemort se tlačil do jeho mysli a teď Brumbál říká… neměli žádný náznak, žádné varování, žádná úmrtí; měli by se alespoň něco doslechnout-

Brumbál pokračoval. „Jeho síla neustále roste, v posledních měsících je čím dál silnější a teď hodlá zaútočit na hrad. Co se týče jeho obyvatel- Postačí říct, Harry, že na tobě nyní závisí velký počet životů. Pro tuto chvíli jsi cvičil. Je čas.“

Cvičil? Měl jen dvě setkání s Brumbálem. Jediné, čeho dosáhl, bylo pár ztracených soubojů a hodin marného studia.

Bože, to bylo ono. On má teď čelit Voldemortovi.

„Hovadina!“ Draco vybuchnul. Harry se k němu v šoku otočil. „Podívejte, omlouvám se, pane profesore… ale určitě máte prostředky k obraně hradu. Voldemort na něj nemůže zaútočit!“

Brumbál se zamračil. „Jistě. Ale obrany nevydrží věčně a obávám se, že Voldemort se nevzdá snadno.“

„Takže poslat Pottera ven, aby s ním bojoval, je nejlepší plán, co máte?“

„Pane Malfoyi,“ vyštěkl Snape, ale Brumbál zavrtěl hlavou.

„Chápu vaše obavy, ale o tomto rozhoduji já. Je tady to proroctví-“