• My Gang boss •

65● Zlost nebo strach ●

!Upozornění obsahuje vulgarismy a násilnost!

Zajímalo by mě, co je nebezpečnější.

Zlost bez zábran zalitá adrenalinem nebo neuvědomělé jednání přinucené strachem?

Pohled: Nick

,,CHCÍPNI TY ZKURVYSYNE!"

Zařval jsem hlasitě a rozběhnul se spolu se zbytkem své skupiny proti těm idiotům. Nezáleželo na tom kolik jich bylo. V téhle chvíli ne. Můj pohled byl zalit zlostí a žíly mi pulzovaly neovladatelným proudem adrenalinu. Jediné co jsem vnímal byli silné rány, které jsem zasazoval. Podlaha se plnila těly a špinila se krví.

,,AHHHHHHH SAPNAPEEEE! OD TUD SE VALÍ TAKYYY!"

Ječel na mě Tommy. V patách měl další Viktorovo lidi naštěstí ještě neozbrojené.

,,TAK JIM NAKOPEJTE PRDELE!!!"

Přeskočil jsem hromadu těl a rozběhnul se k Tommymu. Tommy asi zdrhnul do bezpečí. S Tubbou dělali jen průzkumníky.

Moc jsem nevnímal zase. Moje vidění se stalo kruhovým. Neviděl jsem stěny, viděl jsem jen lidi, co nabíhali proti mě. Heh blbci nabíhají mi přímo do rány. Pevně jsem zaťal pěsti a vrhnul se proti nim. Klouby mě štípaly a teplá krev mě na nich hřála, když se při úderech draly do masa. To můj vztek však neoslabovalo naopak ta bolest mě hnala kupředu víc a víc.

Karl musel cítit šestinásobnou bolest.

Chcípnou, všichni chcípnou do posledního zkurvysyna.

Tlukot mého srdce bylo hlasité. Skoro se mi chtělo až zvracet z toho horka a rychlého pohybu.

,,DRŽTE HO!"

,,CHYŤTE HO!"

Řvali na sebe a snažili se mě zpacifikovat ve třech.

Neměli to se mnou lehké. Prvního jsem sundal jednou ránou do břicha. Padl na zem v bezvědomí a díky tomu druhý o něj zakopnul a sletěl na zem taky. Při jeho pádu na zem něco křuplo. Třetí mi šel po zádech. Vzal mě zezadu do kravaty a začal škrtit. Díky tomu že byl o hlavu nebo dvě vyšší než já nebyl pro mě problém mu dát loktem do koulí. Jeho stisk povolil a já se protočením z jeho sevření dostal. Využil jsem chvíle, kdy si oběma rukama držel koule a plnou silou mu vrazil z boku do čelisti. Jeho čelist zapraskala a vysadila se do boku. Tím jsem ho odrovnal. Ty zbabělí svině ani si na mě netroufnou v jednom.

,,TAK POJĎ!"

Zařval jsem plnými hlasivky do chodby směrem k dalším. Ani jsem si neuvědomil, že mě ti tři odtáhli na druhou stranu chodbu od ostatních.

,,NO TAK POJĎ!!!"

Řval jsem, ale dozvuk mého křiku byl přerušen. Nějaký velký chlap mě plnou rychlostí z boku nabral na rameno a třísknul se mnou plnou silou o zeď. Pevně jsem stisknul k sobě zuby a z úst se mi vydralo hlasité syknutí. Z náhlého nečekaného návalu silné bolesti hlavy se mi zvednul žaludek a všechny smysli mi vypověděly služby. Sjel jsem po zdi na podlahu. Viděl jsem na chvilku černo a pak zase silně rozmazaně. Při každém pokusu o pohyb, jakoby se mi tisíce jehel zabodlo do boku a ruky. Moje ruka se nedovedla pohybovat.

,,Kurva."

Zanadával jsem tiše. Snažil jsem se, co nejrychleji vrátit ke svým smyslům, ale do reality mě vrátila až silná rána do břicha. Nevím to jistě, ale myslím, že jsem svůj obsah žaludku vyhodil vedle sebe. Vím, jak se můj žaludek křečovitě stahoval a hrdlo mě štípalo.

Pohled: ...

Nickovo tělo upadlo na zem v rozšiřující se louži krve. Bylo jich hodně, nechci říct moc, a ostatní lidi z jeho skupiny byli na druhé straně chodby dělící je těžko prohlédnutelná černota tmy. Nevěděli, že Nick je ve vážném ohrožení.

Nickovo protivníkovi se to náramně líbilo. O krok se oddálil, aby se pokochal nad tím, co udělal a hlasitě se zachechtal.

,,Jaký slaboch."

Řekl posměšně. Jeden z těch, co Nick sejmul se sesbíral ze země a dokulhal se taky podívat. Musel se zasmát taky asi radostí, že mu už nikdo nenakope prdel. Nick byl sice při vědomí jen napůl, ale posměch mu zbystřil smysly. Stačilo nabrat síly a chvilku počkat než se jeho tělo zaplní znova tou ničivou touhou.

,,DOPRDELE!"

Zařval jeden po tom co viděl, jak druhému letí několik zubů z držky. Chtěl utéci, ale před pomstou pomstychtivého člověka neuteče.

Pohled: George

Běžel jsem podle hluku potyčky a doufal, že narazím na Nicka s Dreamem. Vyběhnul jsem z pozarohu a prudce se zastavil. Pár metrů přede mnou stál krvavý Nick. Z hlavy po zádech a rozedraných rukou mu tekla krev a pod sebou zanechával kaluže krve. Kolem něj se válelo pár sténajících těl mě z pola neznámých. Asi lidi od Viktora.

,,Nicku."

Řekl jsem potichu a strnule stál na místě zatím, co jsem se vzpamatovával z nenadálého pohledu na zkrvavého Nicka. Nick se na mě otočil a jeho výraz mě vyděsil. Byla to tvář násilníka, která hleděla na mě. Tvář někoho, kdo prahne po pomstě. Jeho oči jakoby zářili zlostí ve tmě a v jejich nitru bylo něco raněného.

,,Georgi? Neměl jsi být s-"

Z temnoty za ním se vynořily dvě postavy s kovovými tyčemi v ruce. Nestihnul jsem ani nabrat vzduch do plic, abych ho varoval, když první udeřil do jeho zad a druhý přímo do jeho hlavy. Kde jsou sakra ostatní z jeho týmu? Někde na druhém konci chodby musí být. Sakra skrze tu temnotu na nás nikdo z nich nevidí. Nepřijdou mu na pomoc. Vidím to jenom já!

Nick se nestihnul bránit. Srazili ho k zemi a mlátili ho až to dělalo odporné zvuky.

Strach naplnil mé tělo a pod silným tlakem jsem přestal vnímat, co dělám. Moje tělo začalo jednat samo. Popadl jsem hasičák, který visel na rohu stěny a rychle zamířil na ně a stisknul spoušť.

Z hasičáku se začala valit pěna a postříkala, jak Nicka tak ty dva chlapy s železnými tyčemi v rukou. Jednomu to podklouzlo a sletěl na zem a druhý se snažil pobrat, co se to děje a kde se to tu vzalo. Vší silou jsem hodil hasičák po tom stojícím a trefil ho. Skácel se na zem a držel si hlavu zatím co sténal a svíjel se. Rozběhnul jsem se k té pěnové pohromě a skočil na toho prvního, který se už zvedal a skácel ho na zem. Natáhnul jsem se pro hasičák a několikrát jsem ho udeřil do hlavy dokud se nepřestal hýbat.

Pěna kolem se začala barvit z bílé do rudé. Smíšená s krví nepříjemně páchla a její konzistence nabrala jakousi hučí červenou kaši. Byl jsem promočený a celý od toho a moje ruce byli celé rudé.