Nockle.com || Larry || KOREKCE ✔

13.

Probudil mě budík a já se líně vysoukal z postele. Čekal jsem, že bude Niall v kuchyni, ale tam nebyl.

Na lince jsem zahlédl papírek.

'Sorry Lou, dnes mám praxi, takže se musíš do školy dostat sám. Je mi líto ta hádka a to všechno. No stejně ti to je uprdele. Máš teď všechno co budeš chtít. Já ti jen překážím. Ok, nevadí. Uvidíme se ;)'

Zakroutil jsem nad lístkem hlavou a hodil ho do koše.

Vrátil jsem se do pokoje, oblékl se a ještě si v kuchyni vzal z misky na ovoce jablko. Pak jsem si vzal tašku a bundu a šel do školy.

Cesta mi trvala déle než autem, ale nevadilo mi to. Chtěl jsem se trochu provětrat a myslet nad tím co se včera stalo.

Došel jsem ke škole a zhluboka se nadechl, když jsem vešel dovnitř cítil jsem na sobě pohledy ostatních, což mi nebylo ani trochu příjemné.

Než jsem došel k první učebně na výtvarku, někdo mě chytil za ruku a odtáhl stranou.

"Natalie?" vytřeštil jsem oči, protože na mě spěšně koukala Natalie Donhan. Pohledná černovláska s dokonalýma modrýma očima.

"Lou neměl si sem chodit." řekla vystrašeně a rozhlížela se po chodbě.

"Jak to myslíš?" nechápal jsem.

"Včera. Včera jak jsi měl tu svojí řeč." začala. "Moc ti to nepomohlo, všechny si nakrkl. Naše škola je hodně homofébní a stejně tak ředitel. David a další kluci- co už mají na starost spoustu kluku, kteří kvůli nim skončili na psychiatrii- mají spadeno na tebe."

"Co?" vyjekl jsem a ona mě rukou umlčela.

"Měl by si vypadnout. Prostě David je na tebe tak moc naštvanej, že ti dokáže ublížit i ve škole. Čekají na tebe ve třídě. Jen co tam přijdeš tak ti daj pořádnou nakládačku a riztrhaj oblečení." vysvětlila.

"Kurva." zašeptal jsem a ohlédl se za sebe.

"Prostě dnes vypadni." postrčila mě k východu ze školy. "Nesmíš nic riskovat. Nevím co by si měl dělat dál, ale uteč co nejrychleji. Mám tě ráda a nechci, aby se ti něco stalo. Takže běž. Venku o školy je opřené černé kolo. moje kolo, takže kdyby tě náhodou viděli, tak si ho půjč. Někdy mi ho vrátíš."

S těmi slovy se rychle otočila, aby jí semnou David neviděl. Moje srdce právě běželo maraton. Měl jsem vážně strach a tak jsem se nenápadně začal plížit ze školy. Když už jsem byl u hlavních dveří, tak jsem za sebou cítil několik párů očí.

Otočil jsem se a uviděl Davida s úplným psychopatickým výrazem jak na mě čumí.

"Kurva!" zaklel jsem znova a rozeběhl se pro Nataliino kolo. Věděl jsem, že běží za mnou.

Pro moje štěstí bylo kolo hned kousek a ještě k tomu bylo pánský. Nasedl jsem na něj a ujížděl, prostě někam, abych tam nebyl s nima.

Kousek od hlavy mi začali lítat kameny a když jsem se otočil, tak jsem schytal jedním přímo nad oko. Málem jsem to neudržel a spadnul.

Radši jsem našel rovnováhu a ještě víc zabral a zamířil si to co nejdál. Cítil jsem, že mi na hlavě teče krev, ale nevnímal jsem to. Jel jsem, jel jsem pryč a ani nevím kam.

Zastavil jsem asi za půl hodiny a lehl si na lavičku, abych si alespoň trochu odpočinul.

"Hele si v pohodě?" ozval se nademnou tlumenný hlas.

Pootevřel jsem oko, ale moc dobře jsem neviděl. Jen jsem viděl nějakou osobu před sebou.

"Jasně." řekl jsem a nahodil falešnej úsměv.

"Co se ti stalo?" zeptala se mě osoba a sedla si na kousek volna na lavičce. 

"Jedni idioti ve škole." odpověděl jsem. Otevřel jsem obě oči, abych si pořádně prohlédl toho kdo mě oslovil.

Byl to asi stejně starej kluk. Měl snědou pleť, černé vlasy a hnědé oči, ale nejvíc jsem asi civěl na to co měl v nose a na zemi kyslíková bomba.

"Mám rakovinu." řekl na vysvětlení. "Tohle musím mít, protože mám někdy problém s dýcháním." ukázal na hadičky co měl v nose a kyslíkovou bombu.

Ihned mi namysl padl Moon. Samozřejmě by byla asi dost velká náhoda, kdybych narazil na někoho kdo se mi ihned zalíbil, ale nějaká ta šance tu byla.

"Jsem Louis." usmál jsem se a natáhl k němu ruku.

"Zayn." úsměv mi opětoval a ruku přijmul.

"Takže rakovina jo?" řekl jsem pochvíli.

"No, rakovina plic." upřesnil. "Už s tím žiju dost dlouho, tak jsem si zvykl." pokrčil rameny a opřel se o opěradlo.

"Jak dlouho?" zeptal jsem se.

"No už to budou tři roky." usmál se a prohrábl si černé vlasy. "Nevím kolik času mi zbývá, ale snažím se ty poslední chvíle užívat si."

"Tak by si měl jít. Semnou není moc sranda." řekl jsem.

"Myslím, že dnešek strávím s Louisem-" odmlčel se a podíval se mi do očí.

"Tomlinson."

"Dnešek strávím s Louisem Tomlinsonem" zasmál se a praěštil mě do ramene.