29.

7.4K 590 93
                                    



Nightmare

Stále jsem chodil a otravoval to stvoření. Bavilo mě to. Celý můj život byl na nic, dokavaď jsem nepotkal jeho.

On byl moje záchrana, byl tak submisivní a možná si to ani neuvědomoval, mohl jsem ho vlastnit a on by proti tomu nic neměl.

Chtěl jsem, aby byl můj. Jak fyzicky, tak i duševně. Musel mě chtít, přát si být semnou, ale to kvůli tomu posranýmu Haroldovi nešlo.

Louis se do něj prakticky zamiloval na první pohled. To já mam být ten koho miluje a ne ten sprach bídnej čůrak co neví kam si prdel postavit.

Nejradši bych ho ubodal k smrti, ale to nejde. Louis by pak semnou nikdy nic neměl a to nechci.

Moje posedlost se stále zvyšovala. Sledoval jsem ho. Sledoval jsem ho v bytě s tím hnusným blonďákem, ve škole a kdekoliv kam zrovna šel.

Byl jsem i na Nockle a díval se jak si se všema těma ubožákama píše. Kdyby jen věděl...

Sledoval jsem veškerý jejich chat, i když tam Louis nebyl. Chtěl jsem vědět o těch lidech vše a taky jsem toho spousty zjistil.

Měl jsem v plánu i další věci, ale pak se to zvrtlo. Na té párty. Byla tam jedna z nejkrásnějších chvíli v mém živote, ale pak Harold Louise vytáhl ven a nějakou chvíli si tam povídali. Celou dobu jsem je sledoval z okna, ačkoliv jsem neslyšel, žárlil jsem.

Tak moc mě trhal ten pocit, že Harold ho může mít a mě Louis nedal nikdy šanci. Možná si Louis ani nevšiml mojí existence, možná si ani nevšimnul kdo s ním seděl celou Základku v lavici.

Najednou Louis zvýšil hlas a zakřičel. "Je mi jedno kde budeme!" Nějak jsem to nepochopil, ale dál jsem je sledoval, jak jdou spolu k autu.

Pak Harold natiskl Louise k autu a začal ho líbat, tak jak jsem si já vždycky představoval sebe a Louise. bylo to nechutné. Louis si to nechal líbit, oplácel mu to a Harold lačnil po více. Rukama sjel pod kalhoty a já viděl co s ním provádí.

Odvrátil jsem pohled a chtěl tam jít a odtrhnout je od sebe. Bylo to tak moc nechutné a hlavně takhle na veřejnosti.

"Hej, neviděl jsi Louise?" ozval se kousek odemně ten ošklivej blonďák. Otázka nebyla směrovaná na mě, ale na Ashe, majitele tohohle domu a ředitele téhle párty.

Ash zakroutil hlavou a Niall si povzdechl.

"Kámo." upozornil jsem na sebe, chtěl jsem, aby Harold toho chlupáče pustil. Niall byl nejlepší řešení. "Myslím, že se támhle venku líbá s nějakým chlápkem." ukázal jsem ven.

Niall na mě kývnul a okamžitě se vydal ven. Pozorval jsem ho.

Když na sebe, asi, upozornil, tak Harold pustil Louise. Chvíli se tam něco dělo než Harold otevřel auto a nechal Louise nasednout.

V té chvíli se ve mě něco zlomilo. Louis nemohl bejt s Harold, kdyby byl s kýmkoliv jiným, tak v pohodě, ale jen ne s Haroldem. Harold je takovej čůrák. Sám to vím. Znám ho a on zná mě, ale stejně si mě nepamatuje. Byl opilej tu noc co jsme si spolu užili.

Taky jsem byl opilej, ale ne zas až tak, abych nevnímal okolí. Naschvál jsem ho svedl a on druhej den dělal, že mě nezná. Nechtěl jsem, aby i tohle provedl Louisovi.

Zachvíli auto odjelo a já okamžitě zapnul svůj telefon, kde jsem měl připojení ke své kameře, která byla umístěna v Louisově obýváku. Teda těch kamer bylo víc, po celém bytě i na záchodě i koupelně. Dával je tam můj kamarád za menší úplatek.

Sedl jsem si na pohovku v druhém patře a sledoval. Trvalo to nějakou chvíli, než se otevřeli dveře a oba vlezli dovnitř. Harold se na Louise hned vrhnul a stáhnul mu tričko.

Bylo mi tak na zvracení, ten hajzl se do toho musí vrhnout hned po hlavě. Alespoň, že měl Louis nějaký rozum a odmítl ho.

Pak si Harold sednul na gauč a Louis odešel do kuchyně. V tu chvíli jsem dostal geniálníé nápad. Napsal jsem tomu cukroušovi Smsku.

Me: Nebylo od tebe zrovna hezké bloknout si mě. Taky ti chci jen říct, že jestli necháš Stylese, aby se tě jen dotkl, tak tvůj blonďatej kamarád možná nedojde domů, nebo bych si možná vypůjčil nějakou část jeho těla. Mno, uvidíme, kotě ;**

Harold o Smsce řekl Louisovi a ten si jí se zděšením přečetl. Samozřejmě věděl, že mu píšu já. Kdo jiný? Měl jsem asi tři telefony, takže mi nedělalo problém mu psát i z jiných čísel.

Vypadal dost vyděšeně a snažil se Harolda dostat z bytu, ale ten byl neodbitný-jako vždy. Dostal Louise do kolen a pak se ho snažil utišit. Naštvalo mě to.

Seběhl jsme do kuchyně, sebral co nejvíc benzínu, který jsem začal rozlévat po domě, alespoň, že si mě nikdo něvšímal. Těšilo mě utrpení cuzích lidí, ale věděl jsem, že pokud opravdu Niallovi ublížím, už nemám u cukrouše šanci.

"Hej, kamaráde." falešně jsem se na Nialla usmál. "Nějakej kluk tě shání vedle v ulici." řekl jsem mu. Potřeboval jsem, aby z tohohle domu vypadl.

Niall poděkoval a vyběhl z domu, někam pryč. Já taky. Vzal jsem zapalovač a hodil ho do benzínu, kterým byl nasáklej snad celej dům.

Okamžitě to vzplálo. Lidi vevnitř začali ječet, vybíhat pryč a mě pomyšlení, že někdo venitř právě skončí v plamenech, naprosto naplňovalo.

Vyfotil jsem dům, napsal krátkou Sms a poslal jí Louisovi.

Ani jsem se nepotřeboval podívat na Louisovu reakci, protože bylo jasný, že se sesype jen s pomyšlení, že zabil svého nejlepšího kamaráda.

Zachvíli přijeli hasiči, sanitka a policajti, ale to už jsem se vydal pryč s úsměvem na tváři.

"To nebylo zrovna hezký." ozvalo se kousek mě a já se jen ušklíbl.



Nockle.com || Larry || KOREKCE ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat