Nockle.com || Larry || KOREKCE ✔

25.

"Mě se nikam nechce." zamumlal jsem.

"Slíbil si to." obrtáil se na mě Niall a hodil po mě mojí bílou košili. "A ostatní tě chtějí poznat."

"Jo, ale bude tam on!" bránil jsem se. 

"Ježiši. Kašli na něj. Budu pořád u tebe a nepustím ho k tobě. OK?" nahodil prosebný výraz a já jsem teda svolil. "Díky a teď se obleč." hodil po mě ještě šedivý kalhoty s kšandama a odešel.

S povzdechem jsem se začal oblékat a přemýšlel nad tím co budu na té párty vlastně dělat. Poslední týden můj život ztratil všechno grády.

Kupodivu už jsem neslyšel o Nightmare. Na Nockle jsem radši nechodil a za celou dobu stačil shlédnout sedm sérií Teorie velkého třesku. 

Sheldon Cooper už mi vážně vlezl na mozek.

O Harrym jsem taky moc neslyšel. Jen jednou mi napsal jestli jsem v pohodě, ale já neměl na to mu odepsat.

Asi si myslíte, že to hrozně přeháním, ale já nemám rád takovýhle podvody. Harry musel vědět, že BooBear jsem já a stejně nic neřekl a nechal mě se vymluvit a říct mu, že k němu něco cítím.

Přijdu si ukřivděnej, protože já sám nevím jak na tom u Harryho sem. Ale cítím se hrozně trapně vzhledem k tomu, že to on ví.

Oblečenej jsem čekal na Nialla v kuchyni. Pochodoval jsem sem a tam a přemýšlel co udělám až na něj někde narazím.

Bude tam, vím to. Musí tam bejt.

"Jdeme?" usmál se na mě Niall a já přikývl. Zachvíli jsme byli v autě. Musel jsem si sebou vzít i speciální polštář, abych si někde neublížil. Prdel už mě kupodivu tolik nebolela za což jsem byl dost rád.

"Jak dlouho tam musíme bejt?" povzdechl jsem si, když jsme zastavili před docela velkým barákem, kterej se plnil lidmi.

"Až nás to přestane bavit." usmál se Ni a vytáhl mě z auta.

"Takže už můžu jít?" zkusil jsem to, ale Niall mě ignoroval a táhnul do domu.

Nikoho jsem tam neznal a to mě deptalo. Nesnáším, když mám bejt někde, kde nikoho neznám. Ani jsem se nemohl ožrat, protože beru prášky na bolest. Bože.

"Ostatní budou v kuchyni." houkl na mě Niall přes hudbu, která tu byla dost nahlas.

Nechal jsem se táhnout někam dál, asi do kuchyně. Zachvíli jsem stál v prázdnější a tišší místnosti, všichni na nás koukali a já se začal děsit toho co se stane.

"Nazdar!" usmála se na nás mladá holka. Obarvené vlasy na rudo jako to mají staré babičky- se zelenýma očima.

"Ahoj Kelly." Niall jí oplatil úsměv a obejmul jí. Že by Kel3ly? "Tohle je Louis." ukázal na mě a Kelly mě hned obejmula. 

"Jsme rádi, že ses nakonec dostavil." ukázala na rozlehlou místnost, kde na mě všichni koukali.

"Uhm, ahoj." pokusil jsem se o úsměv, ale byl jsem dost nervózní.

"Těší mě." natáhla ke mně ruku další dívky. Tahle měla tentokrát úplně černé vlasy a úžasné modré oči. "Jsem Penny. Nebo-li Pipi."

Konečně někdo s kým jsem si hodně rozumněl.

"Mě také." tentokrát jsem se vážně usmál a ona se úplně rozzářila a pokývla k ostatním.

"Ty si tu chyběl." povzdechla si další holka, která právě vešla do místnosti. Hodila po Niallovi výraz 'Co tu chceš?' a pak se otočila na mě. "Co jsi zač? Boo?"

"Yeah." uchechtl jsem se. "A můžu hádat? Hero, že?"

"Nějak chytrej." oplatila mi úsměv a natáhla ke mně ruku. "Jinak se jmenuju Selena, ale všem je to jedno."

Přijal jsem její ruku a také se představil. Ona se pak odebrala k alkoholu.

"Každopádně se tu bavte kluci." usmála se na nás Kelly a opustila kuchyň a za ní Penny a nějací kluci.

V kuchyni jsem zůstal já, Niall a ještě dva kluci se Selenou.

"Jsem Luke." pokývl obarvený blonďák s modrýma očima a piersingem ve rtu. "Tohle je Ashton." ukázal na kluka vedle něj co měl celou dobu připitomnělej úsměv. Jako kdyby se zhulil nebo co. 

"Půjdu najít Liama." řekl Niall a odešel, nechal mě tam samotnýho.

"Nemusíš se bát. My tě nekousneme." zamumlal Ashton a napil se ze svého kelímku. "Chceš taky?" zeptal se, když viděl kam se dívám.

"Ne." zakroutil jsem hlavou. "Beru prášky nemůžu pít." upřesnil jsem. "Je tu něco nealko?"

"Mrkni se do lednice." řekl Luke a společně s Ashtonem odešli z kuchyně.

Povzdechl jsem si a vytáhl si z lednice ice tea.

"Každopádně jsem netušila, že budeš takovej fešák." usmála se na mě Selena.

"Uhm, díky?" nevěděl jsem co jí na to říct. Rozhodně se mi nelíbila, ale zase se mi poslední dobou nelíbí nikdo, takže nevím jestli jsem hetero nebo homosexuál i když mě párkrát napadlo, že jsem nejspíš Harrysexuál.

"Zatančíš si?" zeptala se a odložila svůj kelímek.

"Proč ne." pokrčil jsem rameny a tak mě odtáhla do- patrně- obýváku, kde se v rytmu Nickelbacku kroutilo spousty dalších lidí.

Upřímně si myslím, že neumím tančit, ale tady bylo tolik opilých lidí, že to stejně všem bude jedno.

"Co bereš za prášky?" zajímalo Selenu, když se na mě natiskla celým tělem. 

"Proti bolesti." odpověděl jsem s úsměvem. Nelíbila se mi, ale líbilo se mi, že já se jí líbím, protože je to jedna z těch sexy koček, kterou chce celá škola, ale ona tu byla semnou. Proč ne, že?

"Co máš za bolesti?" 

"Měl jsem lehkou operaci." pokrčil jsem rameny a ona trošku vytřeštila oči. Chvíli jsme se kroutili do rytmu a povídali si. Řekl jsem jí o Davidovi a o tom jeho menším zásahu, kvůli kterému jsem skončil v nemocnici.

Ona mi zase řekla o tom, jak jí na škole šikanovali a že semnou soucítí. Nějak mi nepřišlo, že by jí šikanovali, ale možnost tu je.

"Díky." pokusila se o pukrle a pak jsme oba dostali záchvat smíchu. Nakonec jsme se rozloučili a ona zmizela za nějakýma holkama.

"Kohopak to tu máme?" ozval se hlas za mnou, ani jsem se nemusel otáčet a radši jsem se začál cpát lidma, co nejdál od něj. Kurva, proč on?