Nockle.com || Larry || KOREKCE ✔

40.

"Kde je Harry?" usmál se na mě Niall, který ležel na kraji lůžka a mazlil se se Zaynem. Už jsme tu byli dost dlouho a venku se stmívalo. Víčka už se mi klížila a opravdu už jsem potřeboval dobrý a dlouhý spánek, abych další den ve škole neusnul nebo neomdlel.

"Má práci." povzdechl jsem si a protřel si oči. "Asi už půjdu domů." kývnul jsem na ty dva zamilované a vzal si své věci. U dveří mě chytl vyplašený Niall s prosbou v očích.

"Opravdu chceš jít domů sám?" zajímal se. "Nevíš kdo na tebe může čekat." bál se o mě a já to oceňoval. Byl jsem rád, že je na světě ještě někdo komu na mě záleží. Někdo o koho jsem se mohl opřít v těch nejhorších chvílích. Někomu komu záleželo na mě a mě na něm.

"Budu v pohodě." obejmul jsem ho a věnoval úsměv Zayniemu. "Užijte si to tu." zamumlal jsem. "Ať už to bude cokoliv." dodal jsem, když jsem od nich odcházel. Cítil jsem Niallův pohled na mých zádech dokavaď jsem nezašel za roh. Bylo trochu frustrující, že se o mě bál až takhle šíleně moc, ale bylo to hezké.

Rozešel jsem se ven a rovnou zamířil směrem domů. Neměl jsem na taxík a ani jsem neměl auto a proto jsem neměl na výběr. Prostě jsem musel jít pěšky skoro celých šest kilometrů, ale nevadilo mi to. Tma byla jak v pytli, ale strach jsem neměl. Všechen zmizel jakmile jsem dokázal kolem svého srdce postavit větší zeď. Sice to nebyla žádná velká a pevná zeď, ale prozatím postačila. Měla zadní vrátka pro lidi na kterých mi záleželo a to bylo to hlavní.

Bral jsem to kolem hlavní silnice, protože tu byla možnost, kdybych to vzal tím mega parkem tak se ztratím. Vytáhl jsem si telefon a chtěl si zapnout hudbu do sluchátek, ale hlásilo mi to osm procent a proto jsem nechtěl riskovat, že by se mi vybil.

Zabočil jsem do postraní uličky, prošel kolem několika málo barů a zastavil se před jedním. Nikdy před tím jsem si ho nevšimnul, nikdy před tím jsem v něm nebyl, ale v téhle chvíli mě dokonale zaujal a já už jsem střádal plány, jak bych sem jednou mohl dotáhnout Harryho jen tak pro zábavu. Momentálně se v mém mozku, ale odehrával boj. 

Napadlo mě, že bych se tam mohla objevit a zjistit, jak moc asi jsem atraktivní pro jiné muže. Zajímalo mě to, protože holky o mě zájem nejevily a buď byla opravdu chyba ve mě a nebo na mě letěli spíš kluci.

Trvalo mi to jen chvíli než jsem se rozešel ke dveřím a lehce je otevřel. Do nosu mě srazila vůně trávy, cigaret, potu a alkoholu. Nikdy jsem nevyhledával bary, ale teď jsem to chtěl zkusit a i když začít s Gay barem asi nebyl nejlepší nápad, mě to bylo v té chvíli jedno.

Prošel jsem dlouhou chodbou až jsem se dostal do středu dění. Taneční parket plný obyčejných kluků, kteří si spolu povídali, tančili a pili. Nebylo to jako z filmů, kde na sobě měli pošahaný policejní, či hasičský oblečky. Tohle byl normální bar, jenže výhradně pro muže.

Procpal jsem se mezi nima až k baru, kde jsem se posadil na barovou židličku-kupodivu jich bylo dost volných, protože se většina kluků točila na parketu při jedné rychlejší písničce.- a objednal jsem si panáka.

Na alkohol jsem taky nebyl zase takový expert, ale jednou za čas neuškodí ochutnat, nebo se pořádně zlískat.

"Ahoj, koťátko." ozvalo se za mnou a já se nad oslovením trochu zasekl. Otočil jsem se a spatřil o dost staršího, ale docela dost pohlednýho chlápka. Usmíval se na mě svým křivým úsměvem, ale něco tam chyběl. Ďolíčky, ano ty perfektní ďolíčky, které má můj přítel.

"Uhm, ahoj?" špitl jsem a pokusil se mu alespoň trochu oplatit úsměv, ale nějak mi to nevyšlo. Přišlo mi divné, že mě hned-ani ne po pár minutách-přišel oslovit, ale dost mi to lichotilo.

"Mohu tě pozvat na drink?" zeptal se a přisedl si vedle mě. Jeho přítomnost mi nebyla nepříjemná, ale ani příjemná. Radši bych ztrávil dnešní večer v objetí svého přítele a polibkama ze kterých bych mu znovu dal svoje tělo, kdyby si jen požádal.

"Už mám." poukázal jsem na panáka, který jsem do sebe hned hodil. Objednal mi další panák a já se nachvíli zadíl mezi tancující dav. Všichni vypadali tak uvolněně a užívali si. Pokroutil jsem hlavou a hodil do sebe panák, který mi podal.

"Tanec?" optal se a já viděl, jak mě jeho oči skenují. Tenhle pohled mi byl dost nepříjemný, protože jsem ho moc dobře znal. Tenhle muž chtěl jen to jedno a právě si obhlížel terén.

"Neumím tancovat." zavrtěl jsem hlavou a požádal ještě o jeden panák.

"Tebe jsem tu ještě neviděl. Víš to?" jeho ruka se ocitla na mém stehnu a já tiše lapal po dechu. Začínala mi jeho přítomnnost lézt krkem. Takhle se mě mohla dotýkat jediná osoba na světě. Osoba, která ani neví co pro mě momentálně znamená a jak bych byl rád, kdyby tu byl semnou.

"To je možný." pokusil jsem se jeho ruku odstrčit. "Můžeš tu ruku sundat, prosím?"

"Copak se ti nelíbím?" řekl tiše, že jsem ho sotva slyšel a slezl z barové židličky. Jeho ruka vyjela po mém stehně nahoru a já ho chytil. Neměl jsem moc sílu, ale doufal jsem, že když bude vidět, že to nechci, tak toho nechá. "Copak nechceš zatáhnout na záchodky a tvrdě vyšukat mozek z hlavy?" zašeptal mi do ucha a já okamžitě zavrtěl hlavou. "Tak to nemáš na výběr." zasmál se a jeho dlaň mě chytla za rozkrok.

Zakňoural jsem bolestí a zavřel oči, jelikož se mi v nich nahromadily slzy. 

"Neplakej zlato." zasmál se jeho hlas blízko mě. "Zachvíli bude po všem." jeho hlas se vzdaloval a mě se neskutečně motala hlava. Měl jsem pocit jako kdybych se probudil z neskutečně obrovské kocoviny, ale stále měl opici. "Stačí jen, aby si držel zavřená víčka a zachvíli usneš." špitl mi do ucha a já se cítil tak lehce. 

"Co se děje?" Pokusil jsem se postavit, ale podlomila se mi kolena a on mě svýma rukama zachytil. Zvednul mě do náruče a já se snažil bránit, ale jako kdyby mě všechna síla opouštěla.

"Jen jeden malý prášek, koťátko. Teď budeš nějakou dobu spát a já si s tebou užiju, jak dlouho budu chtít."

Oh, oh ouuu :D zápletka, kterou jsem neplánovala :D

Tak kdo si myslíte, že tento záhadný muž je? Co se bude s Louím dít dál? Ublíží mu tento muž? Kdo ho dostane z jeho spárů? :D Jakým způsobem myslíte, že si chce tento muž užít s Louisem? :O

Zajímá mě váš názor, protože já nevím co si o tom myslet :D

Mimochodem, moc děkuji za vaší neskutečnou aktivitu, jak tady, tak u ostatních příběhů, ani nevíte co to pro mě znamená! Je to naprosto neuvěřitelné! :3

_LarryLS1_