Neymar's fucking true (CZ) [1. série] ✔

5. Zápas

Nový díl je na světě. Doufám, že se bude líbit. :))

'tady ne!'                                                                                                                                                                        
'ale já tě chci teď a tady!'                                                                                                                                          
'Neymare!'                                                                                                                                                                        
's tebou není lehký spat'                                                                                                                                  
Rychle jsem se probudila a sedla si. Co to sakra bylo? Z přemýšlení mě vyrušil budík. To už je 6? Stoupla jsem z postele a šla do koupelny na záchod a podívat se jak vypadám. Není to tak zlé jak jsem čekala. V šatníku jsem si oblíkla černé uplé rifle s hnědým svetříkem a černou koženou bundou.Jako doplňky jsem zvolila zlaté hodinky s naušnicemi. Ještě jsem zašla do koupelny si rozčesat vlasy. Obula jsem si hnědé kotníkové boty na podpatku, do malé hnědé kabelky jsem si dala klíče,mobil a sluchátka. Zamkla jsem pokoj a šla na večeři. Bylo 19:30, nejvyšší čas vyjít na zápas. Půjdu pěšky, však bydlím jen 10 min od stadionu a trochu chůze mi neublíží. Už jsem viděla stadion a před ním plno lidí, stoupla jsem si do fronty a podívala se na mobil. Cesta mi trvala 20 min. U vstupu jsem dala lístek a šla dál podle šipek. 

Na stadionu

Už vím co se bráchovi tak líbí na stadionech. Úžasná atmosféra a nádherná pohled. Vytáhla jsem mobil z kapsy a chystala se vyfotil. Stoupla jsem si, tak aby za mnou byl stadion a vyplázla jazyk, levé oko jsem zavřela a levou rukou jsem ukázala palec nahoru. Vyfotila jsem se a poslala to bráchovi. Stadion byl narvaný snad k prasknutí. Začala hrát hymna ligy mistrů hráči začali nastupovat. Úžasný pohled, až mi naskočila husí kůže. Stadionem se rozezněl zvuk píšťalky, zápas začal.                                                                                                                      
Běžela 14 min, Iniesta si obešel 3 protihráče, nahrál Neymarovi a GOAL! Rychle jsem si stoupla a zařvala gool. Fanoušci křičeli a tleskali.                                                                                            
34 min Dani Alves si pohrával jak s míčem tak i s protihráčem. Najednou vykopl, Neymar hlavička a GOAL! Neymar se rozběhl za Danim a skočil mu na záda. Poté se objal se všemi spoluhráči. Pořád se díval směrem tak kde jsem seděla.                                                                              
Byl odpískán poločas a hráči zamířili do šaten. Vytáhla jsem mobil a vytočila bráchy číslo.  
''Čau, díváš se na fotbal?''                                                                                                                                        
''Čau, samozřejmě že se dívám, ale jak jsem viděl tak ty si užíváš na stadionu.''                          
 ''To víš no, když je ten víkend tak jsem se zašla podívat. Ale ty nezoufej třeba se sem taky dostaneš''                                                                                                                                                                     

''Uvidíme''