Neymar's fucking true (CZ) [1. série] ✔

25. Rande

Doufám, že se bude líbit.

Ráno mě probudil zvuk příchozí smsky. Docela se divím, protože mi to jen dvakrát zapípá a zavibruje. Poslepu jsem nahmatala mobil na nočním stolku a podívala jsem se, kdo mi tak brzo píše. No brzo, ono je 10 ráno. Podívala jsem se kdo mi teda píše, David. 'Promiň jestli jsem tě vzbudit, ale chtěl jsem zeptat jestli dnešek platí?' Usmála jsem se na mobil, ale znovu jsem mu neodpověděla, protože nevím jestli se mnou dneska někdo nemá nějaké plány. Protáhla jsem se v posteli, protřela jsem si oči a pomalu se zvedla z vyhřáté postele. Šouravý krokem jsem se dostala do koupelny, kde jsem udělala ranní hygienu a všechny potřebné věci po ránu. Jen v pyžamu, které se skládá z dlouhého vytahaného trička a spodního prádla s ponožkama, jsem sešla schody a vešla do prázdné kuchyně. Na lince ležel papír, na kterém byly tři různé typy písma a odstíny propisek. Na papíru stálo 'Šla jsem zařizovat věci na svatbu -máma, Jela jsem za Lukasem do práce -Val, Šel jsem ven s klukama, až bude oběd zavolej mi -Santi' papír jsem položila zpět na linku a radostně jsem si poskočila. Utíkala jsem do pokoje, div jsem se nezabila, abych napsala zprávu Davidovi, že dnešek platí a ať napíše kdy a kde bude sraz. V obýváku jsem si zapnula písničky na plný pecky a šla do kuchyně vařit. Napadlo mě udělat pizzu a tak jsem i začala. Dneska vynechám snídani, protože si udělám jednu možná dvě pizzy jen pro sebe. Při vaření jsem si tancovala. Udělala jsem 7 druhů pizz, protože u nás je pizza jedno z nejoblíbenějších jídel a taky je nás je v domě 6. Strčila jsem jednu do trouby, do ruk jsem vzala svůj tak strašně milovaný starý Samsung a podívala jsem se jestli mi už David odepsal. Bingo! 'Napiš mi adresu. Přijedu pro tebe!' stálo v smsce. Napsala jsem mu adresu a čekala co odepíše, mé čekání netrvalo dlouho, protože mi hned odpověděl 'V 16:00 čekej před barákem ;)'. Usmála jsem se, ani nevím proč, ale něco mě k tomu klukovi táhne. 'Už se těším :)' odepsala jsem mu a šla se opět věnovat vaření nebo spíše sledování jak se pečou pizzy. Pár jich bylo už hotových tak jsem napsala Santimu sms, že už je oběd. Do 5 min byl doma a stepoval v kuchyni. Společně jsme se najedli a on mi potom pouštěl videa u kterých jsem se málem počůrala smíchy. "Čemu se tady tak smějete?" uslyšela jsem mámu, jak na nás křičí, aby jsme jí vůbec přes ten smích slyšeli.
"Santi mi pouští parodie na různé filmy, ale nejlepší parodie je určitě na rychle a zběsile 2 výkup železa. To ti prostě musí pustit mami." řekla jsem a při vzpomínce nato jsem se zase začala smát.
"Tak se uklidni prosím tě nebo dostaneš infarkt." uchechtávala se mamka.

Něco po 3 hodině odpoledne

"Ty se někam chystáš?" řekla Val a opírala se o rám dveří od mého pokoje.
"Jo, jdu ven s jedním klukem." odpověděla jsem jí, zatím co jsem si vysvlíkala pyžamo.
"Je pěknej?"
"Nemáš náhodou snoubence? A jo je a to kurevsky." zasmála jsem se nad její zvědavostí.
"To se nemůžu ani zeptat?" zkřížila si ruce na prsou.
"Buď pojď do pokoje a zavři dveře nebo můžeš zase jít."
Val zavřela dveře, sedla si na mou postel a sledovala mě. "Si nám nějak v Barceloně přibrala." řekla po tom co jsem před ní chodila jenom ve spodním prádle a ona ze mě nespustila oči. Na její poznámky jsem nějak nereagovala a dál si dělala své věci, abych byla co nejdřív hotová. Jen ve spodním prádle jsem šla do koupelny, kde jsem se znovu vyčistila zuby a namalovala (pudr, řasenka), nakonec jsem si rozčesala vlasy a vyžehlila je. V pokoji jsem přemýšlela co si na sebe obleču a proto jsem z kurfu vyhazovala všechny věci. Nakonec jsem se rozhodla pro tmavé rifle, černé tílko a vojenskou košili. Vše jsem doladila řetízkem a náušnicemi ze stříbra.
"To jdeš jako na rande v tomhle?" divila se Val a důkladně si mě prohlížela.
"Za 1. není to rande a za 2. co je na tom tak špatnýho?" prohlížela jsem se v zrcadle.
"Je to takový ... obyčejný."
"A to mám jít jako ven v čem? V šatičkách ne?" otočila jsem se na ní.
"Třeba." pokrčila rameny. Na tohle jsem jí neodpověděla a rychle se podívala kolik je hodin. Za 5 min budou 3. Do kapsy u kalhot jsem si dala mobil a pár drobných a otevřela dveře od pokoje. Seběhla jsem schody "Ty někam jdeš?" řekl taťka z obýváku.
"Jé ahoj tati, jsem si ani nevšimla že už si doma. Jo jdu ven." zastavila jsem se u dveří od obýváku.
"Před chvilkou jsem přišel. Tu pizzu si můžu vzít?"
"A proč bys nemohl? Je to na oběd, takže si to musíš vzít." zasmála jsem se.
"Jsem nevěděl jestli můžu nebo jestli to je tady pro někoho schovaný."
"Je to schovaný pro tebe. A promiň, už musím jít."
"Dobře, dobře se bav." zakřičel na mě, protože jsem odešla do předsíně se obut do mých vansek.
"Budu, ahoj" zakřičela jsem na něj a vyšla před dům. Jen co jsem zavřela dveře u domu zastavilo auto. Otočila jsem se a v tu chvíli jsem myslela, že se složím na zem. Přede mnou stál Ford Mustang z roku 1968 černé barvy, to auto úplně žeru. Z auta vystoupil David oblečený v riflích, černém tričku s vojenskými rukávy a černou snapback. Teď nevím jestli je víc sexy to auto nebo on. "Ahoj" pozdravil mě první.
"A-ahoj" dostala jsem ze sebe a dívala se pořád před sebe na auto.
"Líbí se ti?" přišel ke mě.
"Líbí? Slabý slovo, to auto žeru." konečně jsem se na něj podívala. "Jinak vidím, že jsme se dobře sladili." zasmála jsem se po tom co jsem zjistila, že oba máme na sobě něco vojenského.
"A to jsme se ani nedomlouvali." zasmál se. "Pojedeme?"
"Jasně" řekla jsem. David mě dovedl k autu a jako gentleman mi otevřel dveře u spolujezdce.
.
.
.
"Kam jedeme?" zeptala jsem se po cestě.
"Za chvilku se dozvíš." usmál se David a dál sledoval cestu před námi.

So .... Vypadá to, že tady máme dalšího zájemce o Carol. :DD Uvidíme jak se to vyvine. :D
Jinak Forda Mustanga z roku 1968 úplně miluju. :3 Jojo starý autíčka jsou prostě moje :D :3 :)
Tenhle díl jsem psala u písničky Eminem - Phenomelam a Bars and Melody - Hopeful. Tu druhou jsem nějak neměla v lásce, ale teď se mi nějak zalíbila. :DDD
Jinak děkuji za VOTES a KOMENTÁŘE! :) Vždy potěší. :))