Neymar's fucking true (CZ) [1. série] ✔

23. Nová známost?

Doufám, že se bude líbit. :))

Ráno jsem vstávala už v 8, protože dnešní den bude dost dlouhý. V koupelně jsem udělala ranní hygienu, namalovala jsem si řasy a vlasy dala do chaotického drdolu. V kuchyni jsem si rychle udělala lupínky s jogurtem, jahodami a banánem a k tomu pomerančový džus a u televize to snědla.
"Ty ještě nejsi nachystaná?" řekl někdo za mnou. Otočila jsem se a uviděl nachystanou Val na cestu.
"Taky ti přeji krásné ráno a ne, teď jsem se chystala jít oblíct." odpověděla jsem jí, stoupla a uklidila špinavé nádobí do myčky.
"Tak šup, šup." popoháněla mě do předu.
"Však už jdu." Vyběhla jsem schody nahoru do svého pokoje. Chvilku jsem se rozmýšlela co na sebe, až jsem se rozhodla pro uplé rifle, šedý crop-top s černým nápisem 'Don't go with the flow', černou kabelky a černý náramek. Na hlavu jsem si dala pilotky a dole v předsíni černé žabkové sandálky.
"Jakým autem pojedeme?" zeptala jsem se, protože před domem stáli rovnou tři auta. Jedno auto chybělo, protože taťka jel do práce.
"Tak asi s mým ne?" divila se mé otázce Val.
"Dobře, řídím." nastavila jsem ruku, aby mi dala klíče, protože jestli mám jet v jednom autě s mojí sestrou tak jedině když budu řídit já. Sice je starší, ale její řídící umění je fakt hrozné, se divím že jí dali řidičák. Dala mi do ruk klíče a já nastoupila do jejího červeného Volkswagenu Golfu 7 R Line.
"Jeď opatrně. Moc dobře vím, že řídíš, s prominutím jako prase." řekla když se pásala a těsně před tím než jsem chtěla pořádně šlápnout na plyn.
"Jo pojedu, neboj." řekla jsem a pomalu jsem sešlápla plynový pedál.
"Kam pojedeme prvně?" zeptala se po 5 min jízdy Val.
"Mám pro tebe menší překvapení, aby ses uvolnila když seš teď pořád ve stresu."
"Že to není to co si myslím?" přivřela oči.
Zasmála jsem se, protože jsem tušila co tím myslí. "Ne nemusíš se bát, žádnej striptýz to nebude. Jedeme do kosmetického salonu."
"aaa, To jsem si oddechla." zasmála se a já s ní.

Za 3 hodiny

"Musím ti hrozně poděkovat, takhle dobře jsem se hodně dlouho necítila." řekla Val po cestě k autu.
"Tak to bych asi měla říct Lukasovi." dostala jsem výbuch smíchu.
"Nechápu?"
"Řekla si, že si se takhle dobře necítila už hodně dlouho. To znamená, že ti Lukas nedělá dobře." pořád jsem se smála.
"Ty seš blbá. Takhle jsem to nemyslela, jde vidět naco myslíš." zasmála se a nastoupila do auta na místo spolujezdce.
"Na nic nemyslím." zašeptala jsem a nasedla do auta. Než jsme vyjeli dala jsem si na oči sluneční brýle a zapnula písničky z mého mobilu. Po cestě za další zastávkou jsme nabrali Lauru, Sofii a Elizabeth, naše kamarádky a jeli dál. Naše další zastávka byla v zámku na půl cestě mezi Setúbalem a Lisabonem.

Na zámku

"A tady je poslední místnost." řekla postarší paní co nám ukázala různé místnosti, ve kterých se konají svatby.
"Ta je úžasná." rozhlížela se Val.
"Ano to opravdu je. Ale v létě tu bývá strašné teplo a ještě když je tu spousta lidí." řekla starší paní.
"Takže tady nedoporučujete hostinu?" zeptala jsem se.
"Neříkám, že je špatná, ale jestli se tady chcete potit. Jak velká bude vaše svatba?"
"Kolem 100 hostů." odpověděla jí Val a já zůstala překvapeně koukat.
"Tak to tady bude hodně velké teplo. Doporučovala bych vám podívat se na zahradu."
"Vy byste udělali hostinu i na zámecké zahradě?"
"Samozřejmě, stačí si říct na jakém místě a jak to chcete vyzdobit." řekla starší paní a Val se rozzářili oči.
"My se teď půjdeme podívat tedy do zahrady a vám dáme vědět." řekla Val a už nás tahala do zahrady. Vybrali jsme krásné místo přímo uprostřed. Val a holky šli hledat tu paní a já si šla zatím sednout do stínu na lavičku. Z kabelky jsem vytáhla mobil a podívala se kolik je hodin a jestli mě někdo neshání. Nikdo nic, tak jsem schovala mobil a rozhlídla se kolem. Na vedlejší lavičce seděl krásnej, mladej kluk v džínách, černém tričku a černou snapbeak a na nohou měl workery. (v médiích) Prostě můj vkus. Prohlížela jsem si ho od hlavy k patě a když jsem se mu podívala do obličeje krásně se usmíval a díval se na mě. Kurva. "Ahoj" pozdravil mě.
"Ahoj" trochu jsem se začervenala.
"Máš u sebe volno." mrknul na mě.
"ehm, Jo" podívala jsem se napravo a potom nalevo. On stoupl a sedl si vedle mě.
"Jsem David." podal mi ruku, kterou jsem přijala.
"Carolina, ale říkej mi Carol." potřásti jsme si rukou a mnou projel zvláštní pocit.
"Tady seš." zakřičel někdo. Otočila jsem hlavu doprava a tam šla rychlím krokem Val s holkama. Super. Díky Val. Jak uviděla, že tam s někým sedím zastavila se.
"Co potřebuješ?" zeptala jsem se jí a musela jsem trochu zakřičet, aby mě slyšela, protože od nás stáli tam 10 m.
"Potřebuji, aby si to šla vyřídit. Já se v tom nevyznám." zasmála se.
"Fajn. Běžte napřed já vás doženu." řekla jsem a čekala jsem, že se seberou a půjdou, ale ony tam zůstali stát. "Promiň, ale jak vidíš budu muset jít. Povinnosti hlavní družičky čekají." zasmála jsem se a David se mnou. Stoupla jsem a chystala se k odchodu, ale David mě chytl za zápěstí.
"Dáš mi svoje číslo?" tak roztomile se usmál.
"Tak mi dej mobil." nastavila jsem ruku a čekala. On mi do ruky vložil iphone 6. Naťukala jsem číslo a vrátila mu ho.
"Děkuju."
"Nemáš zaco. " z těmito slovy jsem šla k holkám.
"Ozvu se ti." zakřičel za mnou.
"S tím počítám." zakřičela jsem mu nazpět a společně s holkama odešla za tou starší paní. Val mi po cestě vysvětlila jak to chce udělat a potom na mě počkali před zámkem.
"Dobrý. Tak nakonec se rozhodla, že hostinu udělá na zahradě." řekla jsem té paní.
"Výborně. Kde přesně?"
"Přímo v prostředku. A kdyby bylo možné tam dát nějakou podložku. Chtěla by tam dát velký stan, který by měl na stranách spuštěné bílé závěsy a podsvětlené fialovou barvou. Kulaté stoly a na nich ve vázách bílé a fialové růže. Novomanželský stůl, aby byl na konci stanu a uprostřed taneční parket a ostatní stoly kolem parketu. Ve stanu aby bylo tlumenější světlo na večer." vysvětlila jsem paní, která si to vše podrobně napsala a poté mi to ještě ukázala.
"A ještě se chci zeptat jestli se tady konat i obřady?"
"Samozřejmě. Máte nějaký nápad?"
"No... Jestli by se obřad mohl konat před zámkem a hostina na zahradě?"
"Jistě."
"V tom případě bych chtěla, aby nevěsta vycházela z hlavních dveří do zámku. Na cestičce kterou půjde naházené bílé růže. Kolem cestičky židle pro hosty a na krajích stojany s těmi bílými a fialovými růžemi. A všimla jsem si, že je před zámkem altánek, tak v tom by se mohli oddat. Cestička by vedla přímo k němu. Altán si můžete vyzdobit, jak uznáte za vhodné." opět jsem vysvětlila a paní si to podrobně napsala. (Doufám, že máte nějakou představu. :D)
"A ještě jedna maličkost." zasmála jsem se.
"Ano?"
"Dají se tu strávit i manželské noci?"
"Máme tu jedinečnou možnost." zasmála se.
"Tak ještě tu místnost jim zamlouvám." zasmála jsem se.
"Svatba se koná kdy?"
"18. srpna. Kdyby jste cokoliv potřebovali zavolejte na tohle číslo." vložila jsem jí do ruky moje číslo.
"Dobře, děkujeme a naschledanou."
"Já děkuji. Nashle." rozloučili jsme se a já šla hledat holky. Nakonec jsem je našla v autě. Nasedla jsem a vyjeli jsme směr svatební salon. Jsem zvědavá jaké šaty Val vybrala pro družičky. U svatebních šat jsem měla představu, protože Val o nich pořád básní jaké chce.

Takže....Co si myslíte o Davidovi? (Jaku Millerovi) :D Bude z toho něco vážného? :D
Jinak tenhle díl jsem přepsala těsně před tím než jsem ho zveřejnila, takže se omlouvám za všechny chyby a taky za to, že je nudnější.
Komentáře a VOTES potěší. :))
Další díl bude asi až po státním svátku. :)