Neymar's fucking true (CZ) [1. série] ✔

30. Je to venku!

Snad se bude líbit. :))

"Co to doprdele je?" mrmlala jsem, protože mě budil nějakej skurvenej zvuk. Ležela jsem na břiše a po slepu hledala tu věc, co mi zvoní u hlavy a kvůli ní mi třeští hlava. Bingo mám jí. Přijala jsem hovor bez toho, abych se podívala kdo mi volá. "Prosím?" řekla jsem chraplavým hlasem.
"Ty teda musíš vypadat." řekl mužský hlas.
"Neymare?" otevřela jsem oči a sedla si na posteli.
"Ano zlatíčko?" uchechtl se.
"Co potřebuješ, že mě budíš tak brzo?" chytla jsem se za hlavu.
"Brzo? V Barceloně jsou 4 odpoledne, takže u vás jsou 3, hodinový posun zlato." smál se mi.
"aa, Totálně mě bolí hlava."
"Viděl jsem jak si řádila." zase se mi smál.
"Kde si to viděl?" divila jsem se.
"Na Instagramu, tvoje ségra to retweetla od nějaký Elizabeth."
"Já je zabiju! Ony to natáčely."
"Kdy přiletíš do Barcelony?" změnil téma.
"V neděli na večer. Proč?"
"Jen tak."
"Ale nepřiletím sama, s bráchem. Když už jsme u toho, mohl by si mi pomoct s dárkem pro brášky?" začínal jsem být střízlivější.
"Co potřebuješ?"
"Dáš podepsat tvůj dres všem hráčům?" udělala jsem roztomilej kukuč, až potom mi docvaklo, že to neviděl.
"Co zato?" určitě zvedl obočí, už ho nějakou dobu znám.
"Co budeš chtít."
"Neříkej dvakrát." uchechtl se "V neděli to budeš mít u mě."
"Děkuju" poslala jsem pusu "Musím jít. Papa." nečekala jsem na odpověď a zavěsila. Stoupla jsem z postele a s rukou u pusy utíkala k záchodu.

Po hodině

Po dlouhém sezení u záchodu jsem se osprchovala a šla si vzít něco pohodlnější. Šedá mikina s černým nápisem 'New York' a černé tepláky s šedými ponožkami, byli dost pohodlné na dnešní den. Slezla jsem schody a dobelhal se do kuchyně, kde seděli skoro všichni kromě Val.
"Bré ráno." pozdravila jsem je a prohrábla si své dlouhé hnědé vlasy.
"Spíš odpoledne." zasmál se Lukas. Nabrala jsem si jídlo a sedla si ke stolu k ostatním, kde jsme si povídali a já si speciálně vyslechla, že jsem se neměla tak opít. Zjistila jsem, že Val se šla chystat, protože pojede kvůli šatům do salonu. Dojedla jsem a šla za Val do jejich ložnice.
"Svině." řekla jsem se smíchem hned potom co jsem vešla do pokoje.
"Čau opilče." smála se mi.
"Haha, kdy jedeš?"
"Za chvilku" upravovala se.
"Jedu s tebou, tak čekej." řekla jsem a zmizela na chodbě. V pokoji jsem na sebe hodila uplé tmavé modré džíny, bílé tričko a modrou kostkovanou košili, v koupelně jsem si namalovala řasy a dala vlasy do rychlého copu. V předsíní jsem se obula do oblíbených Vansek a vyšla před dům. Val mi už automaticky dala klíče od auta. Nastoupila jsem, dala kličky do zapalování, stáhla okýnko a pořádně šlápla na plyn.
"Spomal šílenče." křičela Val. "To v sobě máš ještě nějakej alkohol ne?"
"Ne nemám, jsem 100% střízlivá." dala jsem si levou ruku ven z okýnka a konečky prstů držela volant.
"Tak proč jedeš jako šílenec? Já se chci dožít své svatby!"
"Jen jsem trochu naštvaná."
"Na co zase?" zamračila se.
"Na vás. To jste museli dávat to video na instagram?" otočila jsem se na Val a mluvila jsem trochu zvýšeným hlasem.
"Dívej se na cestu do prdele." stiskla pevně pás. Otočila jsem hlavu na cestu. Začínala jsem dělat to, co mi vadí na Neymim.
"Proč ti to tak vadí? Líbilo se ti to!" odpověděla mi na otázku.
"Nechtěla jsem, aby to věděl Neymar." zakřičela jsem a až jsem si uvědomila co jsem řekla dala jsem si před pusu levou ruku. Do prdele já řekla jeho jméno. Kurva.
"Cos to řekla?" podívala se na mě vražedným pohledem.
"Cos slyšela?" nevinně jsem se usmála.
"To si nám chtěla říct kdy? Ty chodíš s Neymarem? Takže si nám lhala!" začala rozhazovat rukama.
"eeee, ....... Nelhala jsem! ..... A nechodím s ním!" zakřičela jsem až mě rozbolela hlava. Nechci se hádat, když řídím to by nevěstilo nic dobrýho. Zastavila jsem na kraji silnice a vystoupila jsem. Potřebovala jsem se provětrat a načerpat čerstvý vzduch. Kousek od auta jsem si čupla, předklonila hlavu a dala si ruce na obličej. Teď jsem potřebovala být sama.
"Promiň" řekla mi za zády Val a dala mi ruce na ramena.
"Za co se omlováš?" dala jsem pryč ruce z obličeje.
"Nechtěla jsem tě takhle rozrušit. Chceš mi říct pravdu nebo si to necháš pro sebe?" stála nade mnou. Chvilku jsem přemýšlela jestli jí to říct nebo ne, ale nakonec jsem se rozhodla takhle. Stoupla jsem si naproti Val a podívala se jí do očí.
"Val, spím s Neymarem." zavřela jsem oči a pevně objala Val.
"Jenom spíš?" divila se.
"Jo, ale teď mám větší problém." opřela jsem si hlavu o její rameno. "Asi jsem těhotná." začínala jsem potahovat.
"Tak to je super." těšila se.
"Co je natom super Val? Jsem možná těhotná s někým s kým jenom spím." odtáhla jsem se.
"A víš to jistě, že si těhotná?"
"Už jsem to 2 měsíce nedostala." roztáhla jsem ruce.
"A jak dlouho s ním spíš?"
"Od tý doby co jsem se přestěhovala do Barcelony, což je něco málo přes 3 měsíce."
"Wow, to bych do tebe ségra neřekla." zasmála se Val a já s ní, chtě nechtě.
"A ty nebereš prášky?"
"Beru, ale ty někdy nemusí fungovat na 100%" pokrčila jsem rameny "Ale je tu ještě jeden problém."
"Jakej?"
"Asi ho miluju a uvědomila jsem si to až teď když jsme od sebe."
"Máš ve větách moc ASI" zasmála se. Val vždycky věděla jak mi zvednout náladu.
"Co mám dělat?" udělala jsem smutnej ksichtík.
"Poddej se tomu a hlavně mu to musíš říct. Je potom otázkou jestli si vážně těhotná nebo ne. A taky záleží na tom jestli tě on taky miluje. A teď nato nemysli a neřeš to. A pohni prdelí, ať už si v tom autě a pojedeme do salonu nebo nám tam zavřou."
"Díky za radu ségra." bouchla jsem jí do ramene a utíkala k autu. Naskočila jsem a zapnula jsem rádio, kde hráli docela dobrý písničky. Po cestě jsme si s Val zpívali a tancovali. O dost se mi zvedla náladu, asi jsem se potřebovala vykřičet a pobrečet si. Za nějakých 35 min jsme zastavili před salonem.

Takže :D...... To jste nečekali co? :D Po pravdě já taky ne :D ale napadlo mě to když jsem ráno vstávala a než jsem se dokopala k praní, tak jsem půlku zapomněla a tak z toho vzniklo tohle. :D
A nedivte se názvu téhle kapitoly, nevěděla jsem co tam napsat a tenhle byl provizorní a nakonec šel i do finiše. :D
Jinak děkuji za komentáře a VOTES!! :)