Neymar's fucking true (CZ) [1. série] ✔

17. "To si mi chtěla říct kdy?"

Nová část je tu. Doufám, že se bude líbit. :)

Jak Ney slíbil, tak i udělal. Za 30 min jsme nastoupili do auta. Ještě před domem jsem se rozloučila s klukama, Rafou, Davim a Marcelou. Po cestě mi Ney řekl pro mě dost překvapující zprávu.
"V 8 večer tě vyzvednu, pojedeme na večeři."
"Cože? To si mi nemohl říct dřív?" začala jsem vyšilovat.
"Říkám ti to teď."
"To mi říkáš brzo."
"Co vyšiluješ máš na to skoro celej den."
"Ne mám nato jen 10 hodin."
"Tak to je málo." řekl ironicky. Bouchla jsem ho do pravého ramene. "Au" zase ironie.
"Dlouho si ze mě dělej prdel." varovala jsem ho.
"Ale já si z tebe prdel nedělám. Fakt."
"Jasný, jasný"
Ještě jsme kecali o dost nepodstatných věcech, než jsme dokazili před hotel.
"Pět minut před osmou buď hotová a přesně v osm stůj tamhle u dveří." řekl a ukázal na vchodové dveře do hotelu.
"Pokusím se."
"Ne počkej, já si nedělám srandu. Musíme tam být přesně." měl vážný obličej.
"Já si taky nedělám srandu. Pokusím se být 5 min před osmou hotová a v 8 stepovat před dveřma." řekla jsem vážně, ale zadržovala jsem v sobě smích.
"Ty se nepokusíš, ty to tak uděláš."
"A kam vlastně jedeme, že tam musíme být přesně na čas?"
"Řeknu ti to po cestě tam."
"To si mi hodně pomohl. Potřebuju to vědět, abych věděla co na sebe."
"Řeknu ti maximálně to, že tam bude hodně známých lidí."
"My jdeme na nějaký předávání cen nebo co?" zvedla jsem pobaveně obočí.
"Na předávání nejdeme, třeba někdy jindy. Víc ze mě nedostaneš."
"Fajn. Tak pa v 8." řekla jsem, otevřela dveře od auta a vystoupila. Ney odjela a já šla do hotelu, ale ještě než jsem šla do pokoje zastavila jsem se na recepci a poprosila jestli by mi nedonesli něco na jídlo. Výtahem jsem vyjela do správného patra, u dveří jsem chvilku lovila klíče než jsem je našla a vešla do pokoje. Tak co udělám jako první? Bez písniček nejde nic dělat, takže jsem si zapnula písničky v reprákách, samozřejmě tak abych nerušila další hosty v hotelu. Lehla jsem si na postel, zavřela oči a zaposlouchala se do písničky, která právě hrála. Pomale, ale jistě jsem začínala usínat, až jsem usnula. Z mého ''dlouhého'' spánku, který trval tak 15 min, mě probudilo zaklepání na dveře. Okamžitě jsem vyletěla z postele ke dveřím, za kterými stál číšník s mým jídlem. Bylo půl dvanácté tak jsem si snědla to co mi přinesli. Po jídlu jsem si zesílila písničky a šla do šatníku vybrat co si vezmu na sebe. Prohrabala jsem celou skříň a zkoušela různé outfity, ale ani jeden se mi nelíbil. Nakonec jsem se rozhodla, že si zajedu koupit něco nového.

V obchodě

Prošla jsem už 5 obchodů, ale pořád jsem si nic nemohla vybrat. Začínala jsem být dost nervózní, protože tady chodím už 2 hodiny a pořád nemám nic koupeného a navíc na přípravu mám něco přes 5 hodin. Pro někoho moc a pro někoho málo, pro mě rozhodně málo.
Vešla jsem do jednoho obchodu a rozhlížela se, až jsem narazila na úžasný věšák plný crop-topů. Pár jsem si jich vzala a šla si je vyzkoušet, ještě jsem si vzala pár sukní. Rozhodla jsem si vzít bílý bez ramínek a k tomu béžovou sukni. U pokladny jsem zaplatila a šla se podívat na boty a kabelku. Kabelku jsem měla koupenou hned, ale s botami to bylo horší. Po půl hodině jsem nakonec vybrala bílo béžové boty na podpatku a béžový pásek. Poté jsem ještě zašla do kosmetiky, kde jsem koupila potřebné věci a poté jela zpět na hotel. Cesta trvala něco málo přes půl hodiny. 

V pokoji

Po příchodu jsem opět zapla písničky a letěla do koupelny se osprchovat. Po 30 min jsem usoudila, že bych už mohla vypnout vodu a jít se chystat. Vylezla jsem ze sprchy a omotala kolem sebe ručník, vyfoukala si vlasy a přešla jsem do šatny, kde jsem si oblékla spodní prádlo. U postele, kam jsem položila tašky s nákupem jsem vytáhla béžový lak na nehty a nalakovala jsem si nehty jak na rukou tak i na nohou. Potom jsem se šla namalovat (lehký make-up, pudr, světle hnědé stíny, řasenka a červená rtěnka), vlasy jsem si nakulmovala a nalakovala, aby držely tvar a objem. Podívala jsem se na mobil, který ležel na posteli kolik je hodin "19:35, do prdele." řekla jsem a hodila mobil opět na postel. Vzala jsem tašky, odstříhala cedulky a oblíkla si svůj outfit (v médiích). Před odchodem jsem ještě dala mobil, klíče, nějaké peníze, pudr a rtěnku do psaníčka a utíkala před hotel, kde už stál Ney. 'Ups jdu pozdě.' řekla jsem si a šla k autu, ze kterého vystoupil Ney a podal mi krásnou červenou růži. "Sluší ti to." zalichotil mi.
"Nápodobně a děkuji"řekla jsem a přivoněla si k růži. Ney měl na sobě černý smoking s bílou košilí a černou kravatou.  
"Tak pojď ať nepříjdeme poslední." řekl Ney a otevřel mi dveře u spolujezdce. Jako dík jsem se na něj usmála a počkala než nastoupí.