4. díl

937 134 10
                                    

Harry's POV

Ráno mě probudily sluneční paprsky, které prosvítaly skrz okno s krémovou záclonou a osvěcovaly mi obličej. Nespokojeně jsem zamručel a otočil jsem se zády k nim, čímž se mi naskytl pohled na spícího modroočka. Vypadal jako spící nevinnost. Jeho tetování, která mě docela dost fascinovala, a já jsem toužil znát jejich význam, byla ukrytá pod sněhově bílou peřinou, jíž byl Louis zakrytý až po krk. Musel jsem se nad ním pousmát, ale úsměv mi nevydržel moc dlouho, poněvadž se Louis probudil a mně došlo, proč tady vlastně jsem.

„Dobré ráno," usmál se a pohladil mě po tváři. „Dobré," špitl jsem a pokusil jsem se o úsměv, ale místo něj se mi rty zformulovaly do podivného úšklebku. „Jak ses vyspal?" zeptal se mě a odepnul pouta od rámu jeho postele. „Dobře, myslím," podíval jsem se mu do očí. „Tak to je fajn," pousmál se a vstal, míříc k velké skříni z tmavého dřeva, ze které po menším pátrání vytáhl volné šedé tepláky a černé boxerky.

Jakmile se začal vysvlékat a na řadu přišly boxerky, které měl právě na sobě, odvrátil jsem pohled a moje líčka nabrala červeného odstínu. „Klidně se dívej, stejně mě brzy uvidíš tak, jak mě Bůh stvořil, stejně tak jako já tebe," vydechl a mně se stáhl žaludek. To si opravdu myslí, že s ním budu spát? Schovávám si panictví pro někoho, koho budu milovat, a jsem si stoprocentně jistý, že Louis to určitě nebude. Nikdy bych nemohl milovat takovou zrůdu.

***

Po lahodné snídani mě vzal Louis na louku, která se nacházela pár metrů od jeho domu. Už od malička jsem měl k přírodě moc hezký vztah a neuvěřitelně mě fascinovala. Každý kvítek, každé zvířátko a vůně pro ni typické. Nikdy jsem nebyl ten typ dítěte, které si usedlo k počítači a strávilo několik hodin hraním nesmyslných počítačových her. Já jsem si radši vzal baťoh, do něhož jsem si dal pití a velkou svačinu v podobě celozrnné bagety s lučinou, a vydal jsem se zkoumat krásy přírody. Dlouhé hodiny jsem vydržel ležet na trávě a pozorovat nebe, nebo plést květinové věnečky. Byl jsem takový flower boy a byl jsem za to moc rád.

„Pleteš věnce?" podivil se Louis, když jsem si sedl do trávy s kyticí všelijakých lučních květin a začal jsem dělat základy na věneček. „No, jo-o," vykoktal jsem ze sebe a pokračoval jsem v pletení, ignorujíc jeho pohled, kterým mě propaloval. „Upleteš mi jeden?" přisedl si ke mně a podal mi kopretinu, jež mi právě vypadla z ruky. „Jestli chceš," vydechl jsem a opatrně jsem si ji od něho vzal.

Louis' POV

Když si dal do vlasů první upletený věneček a jeho tvář oslnilo světlo sluníčka, které dnes příjemně hřálo, moje srdce začalo bít mnohem rychleji a můj dech se stal poměrně neklidným. Vypadal tak překrásně a já jsem se už prostě nedokázal jenom dívat na ty jeho narůžovělé rtíky, které jsem tak moc toužil políbit a polaskat jazykem.

Chytil jsem ho za bradu a lehce jsem se naklonil, přitahujíc si ho k sobě, ale on se mi vysmekl. „Ne, prosím ještě ne," fňukl a v jeho očích se leskla žádost po pochopení, ale já jsem nemohl déle čekat. „Je to jen polibek, Harry," sykl jsem a přiblížil jsem se k němu, znovu uchopujíc jeho bradu. Pár vteřin se na mě smutně koukal, ale nakonec zavřel oči, a já jsem tak poprvé ochutnal chuť těch měkkých růžovoučkých polštářků.

Líbal jsem ho něžně a on mi polibky oplácel, díky čemuž jsem se rozhodl polibek prohloubit. Jemně jsem ho kousl do spodního rtu, a když překvapeně vzdychl a pootevřel tak své rty, vklouzl jsem jazykem do jeho úst a začal jsem laskat ten jeho, který nehybně polehával na jeho spodním patře.

Harry's POV

Otíral se svým mrštným jazykem o ten můj, ale já jsem se rozhodl nespolupracovat. Pouze jsem nechal rty mírně pootevřené, aby si mohl Louis dělat, co chtěl. To mu ovšem nikterak nevadilo, protože mě chytil za boky a donutil mě si lehnout na záda, přičemž na mě nalehl a začal mě hladit přes boky až k zadečku, který sem tam lehce zmáčkl. Bylo mi to nepříjemné, ale bál jsem se protestovat. Teprve když jeho ruce zabloudily pod látku mých kalhot, jsem jej od sebe prudce odstrčil, a poté jsem si přitáhl kolena k hrudi. „Do-st," špitl jsem a on se na mě podíval ublíženým a nahněvaným pohledem. „Fajn," sykl a natáhl ke mně ruku, kterou jsem opatrně přijal, a on mě vytáhl na nohy. „Pro dnešek by to stačilo, jdeme domů," oznámil mi, chytil mě za ruku a v tichosti jsme se vydali zpátky do mého nového domova.

Když jsme se zastavili před zadními dveřmi a on odemkl, podíval se mi do očí a poté do vlasů, ze kterých mi hned nato srazil věneček. Smutně jsem se na něho podíval, ale on nijak nezareagoval a postrčil mě do chodbičky. „Vyzuj se a jdi do kuchyně," rozkázal mi a také se začal vyzouvat. Možná jsem ho měl nechat se mě dotýkat, protože jeho nálada teď byla dost špatná. Na druhou stranu jsem byl ale rád, že jsem ho odstrčil, protože to mohlo zajít tam, kam jsem nechtěl a kam jsem doufal, že Louis dojít předtím, než mu uteču, nestihne.

Louis' POV

Když jsme došli do kuchyně, Harry se posadil na židli ke stolu a tiše mě pozoroval. Byl jsem na něho nazlobený a měl jsem na to právo. Teda alespoň podle mě jsem ho měl.

Podal jsem mu škrabku na brambory, kyblík s vodou a pytel špinavých brambor. Vše si ode mě vzal a s otázkou v očích se na mě podíval. „No co tak koukáš? Naškrábej je, ať se taky zapojíš do přípravy oběda," řekl jsem a on přikývl, mezitímco já jsem si zapálil cigaretu a mlčky jsem jej pozoroval. Možná bych mohl být trochu milejší, ale to by mi pak mohl chlapeček zvlčet, což jsem rozhodně nechtěl. Potřeboval jsem si u něho vybudovat respekt, i když už jsem ho nejspíš měl, protože pokaždé, když jsem na něho zvýšil hlas, začal se třást jako nějaké zmoklé a opuštěné štěně.

Jsem moc ráda, že se zvýšila vaše aktivita, děláte mi velkou radost :). Btw. máme tady první Larry polibek a za pár dílů už dojde i na jejich první milování, takže komentujte a hvězdičkujte, abych Vás nemusela dlouho napínat.

My Little Curly Boy (new update)Kde žijí příběhy. Začni objevovat