19. díl

1K 101 13
                                    

Louis' POV

O pár hodin později toho dne, kdy už slunce dávno zašlo, jsem Harryho, jenž měl přes oči černý šátek, opatrně vedl za ruku mírně zarostlou travnatou cestou. Byla to překrásná a poněkud teplá noc, takže jsme na sobě měli pouze trička, protože mikiny nebo tenčí bundy nebyly opravdu zapotřebí. Byl sice konec června a léto se teprve hlásilo, avšak zdejší počasí bylo vážně příjemné.

„Kam to jdeme?" zeptal se Harry šeptem po pár minutách chůze, kdy nikdo z nás nepromluvil ani slovo. „Shh, to je překvapení," pousmál jsem se a na chvíli jsem se zastavil, otáčejíc se k němu čelem. „Budeš nadšený, slibuju," pohladil jsem ho po tváři a poté jsem na chvíli jemně spojil naše rty.

„Už tam budeme," oznámil jsem mu vesele po necelých dvaceti minutách prodírání se vyšší trávou. Občas jsem musel Harryho pěvně držet a chytat, aby nespadl, protože zdejší terén byl opravdu na zabití, zvláště když nic nevidíte. Avšak pár zbývajících metrů do cíle už jsem ho radši nesl v náruči jako princeznu, protože jsme se dostali do oblasti plné klacků a kamení, které se nacházely snad na každém kroku.

„Zatím si to nesundávej a ještě chvilinku počkej," vydechl jsem, když už jsme byli na místě a opatrně jsem ho postavil na zem, čekajíc až získá stabilitu. Pak jsem si ze zad sundal tmavě modrý batoh, z něhož jsem vytáhl deku, láhev sladkého červeného vína, dvě skleničky, dvě vidličky, svíčky, jahody a kuřecí salát s mým oblíbeným dresinkem. Deku jsem úhledně rozložil a položil jsem na ni víno se skleničkami a kuřecí salát s vidličkami, svíčky jsem rozmístil kolem deky a poté jsem je zapálil.

Nacházeli jsme se na opravdu nádherném místě. Sice ta cesta byla trošku náročná, hlavně poslední minuty, když jsme se museli prodrat přes spadané větve a kamení, ale ten výsledek stál za to. Ocitli jsme se na malém kopci na kraji lesa, avšak zrovna tento plácek nebyl krytý stromy, takže jsme měli výhled na noční oblohu plnou hvězd. Kousek od nás se nacházelo malé jezírko, které ale bylo dostačující na koupání či lehké svlažení.

S úsměvem na tváři jsem přešel k Harrymu, jenž nejistě přešlápl na místě. Pohladil jsem ho po tváři a poté jsem mu sundal šátek, těšíc se na jeho reakci. „Bože, Loui," řekl dojatě a rozněžněle se mi vrhl do náruče, obsypávajíc můj obličej letmými polibky, přičemž jsem se přihlouple usmíval. „Líbí se ti to?" špitl jsem a uchopil jsem jeho obličej do dlaní. „Ano, moc," usmál se a otřel se svým nosem o ten můj. Miloval jsem tato něžná gesta. Byl taková moje křehká květinka.

***

„Moje oblíbené," vydechl jsem, když jsme si přiťukli sklenicí lahodného vína a každý jsme ho douškem okusili. „Je výborné," usmál se Harry a olízl si rty, díky čemuž jsem se musel kousnout do spodního rtu, abych se na něho nevrhl. „Jsem rád, že ti chutná. Dáš si salát, broučku? Dělal jsem ho sám," řekl jsem, a jakmile přikývl, s úsměvem na tváři jsem se pro něj natáhl a rovnou jsem sebral i vidličky. „Tady," podal jsem mu jednu z vidliček, přičemž jsem otevřel salát v blankytně modré plastové krabičce. „Děkuji," vzal si ji ode mě, a když jsem k němu postrčil onu krabičku, ihned si napíchl první sousto.

„Moje chuťové buňky mají orgasmus," zamumlal s plnou pusou po pár dalších soustech, čímž mě na chvíli rozesmál. „Ty jsi moje trdlo," usmál jsem se na něho a pokračoval jsem v jedení. Opravdu se mi povedl. Dneska jsem si dal obzvlášť záležet.

***

„Jsi tak krásný, Harry," špitl jsem, když už jsme leželi napapaní a přitulení k sobě, mezitímco vedle nás ležela prázdná láhev od vína a svíčky pomalu dohořívaly. „Ty jsi víc," věnoval mi úsměv a víc se na mě natiskl. „Nejsem. Nikdo nemůže být krásnější, než jsi ty," vjel jsem mu prsty do jeho kudrlinek, jemně ho hladíc. „Je mi s tebou opravdu moc hezky, Loui," podíval se mi do očí. „Vždyť mně s tebou taky, broučku," vydechl jsem a otřel jsem se rty o ty jeho.

Začali jsme se něžně, ale přesto vášnivě líbat, přičemž jsme konečky prstů tancovaly po těle toho druhého. Jeho doteky mi způsobovaly husí kůži a jeho polibky zase příjemný pocit v bříšku. Byl jsem si stoprocentně jistý tím, že jsem se zamiloval. Ano, miloval jsem mého malého kudrnatého chlapečka. Jeho zvonivý smích a roztomilý úsměv, jeho malý nosánek a upřímné zelené oči, ve kterých by se člověk dokázal ztratit. Miloval jsem každou část jeho těla, každičkou buňku bych pomiloval, kdyby to šlo.

Harry's POV

„Loui," zakňučel jsem, jakmile se mi rty přitiskl na krk a jazykem začal laskat moji pokožku na onom citlivém místečku. „Copak, baby?" vydechl mi do kůže, díky čemuž mi po celém těle naběhla husina. „Ch-chtěl bych něco zkusit," zašeptal jsem a podíval jsem se mu do očí. „Povídej, lásko," usmál se na mě a přiložil svoji dlaň na moje líčko, avšak já jsem nyní nebyl schopen slova.

„J-jak jsi mi to řekl?" pípl jsem dojatě. „Já uhm... lásko," zašeptal a v tichosti mě pozoroval. „Lásko," zopakoval jsem po něm tiše a moje oči se zaplavily slzami štěstí. „Harry, proč pláčeš?" řekl trochu vylekaně a hřbetem ruky mi začal stírat slzy. „Bál jsem se, že mi takhle nikdy neřekneš," svěřil jsem se mu. „Ach, broučku, pojď ke mně," vydechl a znovu si mě přitáhl do objetí. A já jsem jen zavřel oči, mezitímco jsem si užíval teplo a vůni sálající z jeho těla a pocit bezpečí a lásky, jenž jsem nyní pociťoval.

Kdybych se jen tehdy vyslovil a řekl mu, co k němu cítím, bylo by vše mnohem jednodušší. Ušetřil bych si tolik bolesti a slz, ale láska přece bolí. Ano, bolí, ale to, co bolelo mě, nemělo s láskou vůbec nic společného. Jednalo se pouze o zlobu a agresi, jež jeho lásku ke mně, o kterém jsem doufal, že existuje či alespoň existovala, zadupaly hluboko do země. Jeho láska byla kdesi pod zemí, mezitímco se moje tělo začalo hemžit modřinami a krvavými rankami, jež mi způsoboval člověk, kterého jsem se snažil přestat milovat. Láska bolí, ale tohle s ní opravdu nemělo co dělat. Bolely mě jeho činy, ne to, že z jeho strany není žádná odezva v podobě toho nejsilnějšího citu.

Přes tisíc slov yaaay :D. Omlouvám se, že tak často nepřidávám, ale nějak nestíhám. Slibuji, že se to zlepší. Užijte si díl, komentáře a hvězdičky mi udělají radost. Dobrou noc :).


My Little Curly Boy (new update)Where stories live. Discover now