Memories -Larry Stylinson-

I haven't been there for you

Uběhlo několik týdnů, ode dne, kdy se Harry probudil. Už se naprosto zotavil, proto ho pustili před pár dny z nemocnice. Samozřejmě bydlí s Louisem. Nálada u nich doma není zrovna nejlepší. Louis je stále smutný, věčně zalezlý u sebe. V jejich bývalé ložnici. Harry se přestěhoval do pokoje pro hosty. 

Louis je totálně na dně. Vybrečel snad už potoky slz. Přátelé tu pro něj byli, ale on je odháněl. Někteří to vzdali, až mu nakonec zbyl jen jeden pravý přítel. Niall. 

Jednou Louise vyhnal z pokoje hlad. Došel si do kuchyně, pro nějaké jídlo. Chtěl se vrátit zpět do svého úkrytu, ale všiml si, že si Harry v obývacím pokoji prohlíží fotky. Jejich společné fotky a také velký obraz nad krbem. Na obraze byli oni dva, nakreslení, u ohně.

,,Ten obraz je z našeho druhého výročí, byli jsme stanovat.'' zasnil se na chvilku Louis. ,,Je moc pěkný.'' zašeptal Harry. Obraz pěkný byl, ale na něj nijak nepůsobil. Nic mu nepřipomínal a ani z něj necítil lásku. 

Harry věděl jak Louis trpí, ale jen okrajově. Nikdy by si ani ve snu nedokázal představit, co se s Louisem děje. 

,,Myslím, že si někam zajdu.'' pronesl Harry, po chvilce, kdy byli oba ztracení ve svých myšlenkách. ,,Dej na sebe pozor.'' ozvalo se za ním, než za sebou zabouchl vchodové dveře. Venku se do něj opřel chladnější podzimní vítr. Zabalil se více do své bundy a vydal se prozkoumávat nejbližší bar.

Louis mezitím doma otevřel stará alba s jejich fotkami. Prohlížel si je a v hlavě si promítal vzpomínky na staré dobré časy. Časy, které už mu nikdo nevrátí. Už mu nikdo nevrátí jeho Harryho.

  These are the good old days.
These are the good old days.
And I wish that I could stay.

...
Wow, nečekala jsem tolik hlasů u prologu, moc děkuju 😊 !
Kapitoly se budu snažit dělat delší, ale až se trochu rozběhne děj 😀.
Enjoy.