Memories -Larry Stylinson-

Bad day

Louis

Když jsem se probudil, Harry stále ležel vedle mě a klidně oddechoval. Rozhodl jsem se využít situace, nahnul se nad něj a jemně ho políbil na tvář. Trochu se pomrvil a s úsměvem na tváři spal dál. Pohladil jsem ho po líčku a opatrně vstal z postele. Tiše jsem přešel pokoj, ale parkety, které pod každým mým krokem zavrzaly mi v tom moc nepomáhaly, ale naštěstí, Harry stále spal.

Bylo pro mě těžké z toho pokoje odejít, jelikož se v celém pokoji ve vzduchu vznášela jeho vůně. Bylo to pro mě jako omamný opar. Zatřásl jsem hlavou a vzal za kulatou kliku na dveřích, kterou jsem otočil, načež se dveře otevřely. S hlubokým nádechem a výdechem jsem vyšel z pokoje a okamžitě mě ovanul studený vzduch. Věnoval jsem poslední pohled spícímu princi a dveře s cvaknutím zavřel.

Povzdechl jsem si a šouravým krokem se rozešel do kuchyně. Vařit moc neumím, tak jsem si prostě vzal z lednice jogurt, ze šuplíku čajovou lžičku a zasedl ke stolu. Koukal jsem do zdi a skoro přehlédnul příchod Harryho. ,,Bolí mě hlava.'' zasténal a usedl vedle mě. Okamžitě jsem vstal, do sklenice natočil vodu a ze skříňky nad dřezem sebral poslední prášek na bolest hlavy a nevolnost. Položil jsem to před něj a sedl si zpátky. ,,Děkuju.'' začal jsem se dusit soustem, když z Harryho úst zazněla tato věta. Pocítil jsem dlaň na zádech a po chvilce se uklidnil a přestal kašlat. Všiml jsem si jeho malého úsměvu, který přede mnou nestačil skrýt. ,,Co se včera stalo ? Mám hrozný okno.'' položil si hlavu na stůl a já se zasmál. ,,No, včera jsi se hrozně opil a v noci si mi volal, abych pro tebe přijel. Když jsem dorazil na místo, které jsi mi tak strašně ochotně řekl, jsem tě našel na ulici, tancujícího kolem lampy a na celou ulici jsi křičel, že jsi nejlepší striptérka....'' chtěl jsem pokračovat, ale on mě zvednutou rukou zastavil. ,,Stačí, chápu, choval jsem se jako debil.'' přikývl jsem a dále už bylo ticho.

-

,,Louisi ?'' přišel za mnou Harry, když jsem seděl v obývacím pokoji a v televizi sledoval BBC. ,,Hm ?'' odtrhl jsem pohled od televize, když si vedle mě sednul. ,,Víš, chtěl bych se ti omluvit.'' vykulil jsem oči a málem se znovu začal dusit, tentokrát na vlastní slině. ,,Omluvit ?'' zeptal jsem se pro jistotu, načež se mi dostalo přikývnutí. ,,Víš, mluvil jsem s Nickem a řekl mu, co se stalo, tak mi řekl, že by bylo nejlepší se s tebou usmířit.'' při zmínce Nicka mou mysl ovládla zlost. ,,Takže to není z tvojí hlavy, Nick ti to prostě nakázal !'' už jsem lehce křičel. ,,Ne ! Tak to vůbec není. Ale jak chceš. Už jsem se s mým přítelem domluvil a do měsíce se od tebe odstěhuju, protože ty očividně nejsi při smyslech. Jsi posedlej magor'' nakvašeně vstal a nechal mě samotného sedět na gauči. ,,Fajn, jak chceš ! Já tě nepotřebuju ! Jdi si !'' zakřičel jsem za ním a sám odešel do svého pokoje, stále naštvaný.

Až když jsem za sebou zabouchl dveře jsem si uvědomil, co se stalo. Uvědomil jsem si, co jsem řekl. ,,Proboha, já jsem takovej kretén.'' zakřičel jsem a do pěstí chytil svoje vlasy, za které jsem se tvrdě zatahal. Bolest, která právě bodala do mého srdce byla nesnesitelná a já se snížil k něčemu, co jsem si řekl, že už nikdy neudělám. Otevřel jsem skříňku pod televizí a vytáhl dvě flašky vodky.

And I want to tell you everything

The words I never got to say the first time around

And I remember everything

 Wish I was there with you now

If the whole world was watching I'd still dance with you

Drive highways and byways to be there with you

Over and over the only truth

Everything comes back to you

I saw that you moved on with someone new

In the pub that we met he's got his arms around you

It's so hard

So hard

...

Háááj :D

Trošku dělší díl, ale konečně jsme se dostali k bodu, na který jsem dlouho čekala.

Některé z vás asi napadne, co plánuju ;)

Enjoy.