Svlíkám
ten zatracenej
sametově růžovej svetr,
tvoje ruka dělá kroužky
na mým těle kilometr,
co kilometr.
Přes kůži teplo
tvýho těla
něják nestíham cítit.
Je teď pozdě,
tě za ruku chytit?
Svlíkám
ty zatracený
černočerný džíny.
Pocit viny
chci zadupat
do vlhký hlíny.
Kdo
jsi
ty?
Kdo
jsem
já?
Pojďme odkrojit další díl,
jsem málo nahá?
To se ti zdá.
Rozepínám
tu zatracenou
krajkovou podprsenku,
jazykem hladíš můj obal,
zatím jenom z venku.
Obal smutný holky.
Svlíkám
ty zatracený
krajkový kalhotky,
poslouchám
všechny tvý
prolhaný lichotky.
Šeptám ti do ucha
celej svět,
neobcházej mě,
chci to hned.
To teplo kolem mě,
to teplo kolem tebe.
Jak je možný,
že celý moje srdce
strašně moc zebe?
Šeptám ti,
ty prsty nech ve mně.
Pamatuj,
že už nikdy nebudem
na dně.
Vlhko a horko,
bez lásky.
Jde
to.
