Hnědovláska

182 17 2
                                    

Sbohem hnědovlásko, má věčná lásko. Spi v hlubinách zapomění.
Na dně mojí duše.

Všechny tvoje zamilovaný slova znějí suše,
škrábou v uších.
Měkký světlo tvejch očí,
celej náš byt se točí,
sbohem hnědovlásko.

Zmizela po tak dlouhý době a všechno najednou vypadalo hodně blbě. Moc bezbarvej svět najednou vyplnilo roztočený světlo.

Světlo, točící se jak její šaty,
u rtů kouřový obláčky vaty.
Hnědovlásce je jedno,
že co si Múzy odnesou,
se navždycky ztratí.

Za svou jedinečnost těžce platí, když skrz vlasy mění charakter zahalenej do opilýho závoje, už nikdy nezmění to, že navždy miluje.

Hvězdnou oblohou jak kometa putuje,
všechen levnej alkohol skupuje.
Hnědovláska,co ji nosíš v kapse na hrudi.
Už se nevzbudí.

"Hnědovlásko, hnědovlásko" šeptá ten rozespalý hlas "zase si zmizela, nebo mě chceš jenom zmást?"

------

Anulee3 naše další společná! Má nejdražší vílo, děkuji ti za všechny naše proschýzovaný večery, za všechny naše sdílený tužby a nejvíc na světě děkuju za všechny naše propletený básnický osudy a všechny naše básnický BUM, mám tě ráda ❤️

Zatracená poezieKde žijí příběhy. Začni objevovat