nočni sliby
který s prvním ranním
paprskem
světla
prostě zmizí,
proč jsme si najednou
přes den
oba,
tak hrozně cizí?
jakoby ty noční doteky
už ani nebyly skutečnost
posíláš všechny ty noční sliby
pryč?
na věčnost?
vyměňuješ ty polibky
za trapný chvilky ticha,
ale matná alkoholová vzpomínka
nikdy
neutichá.
a teď je z toho všeho
jen tichej pozdrav
a objetí,
naivně
čekam,
až další vtip osudu
do rukou mi
přiletí.
