13. část: Pomoc!

328 19 4
                                    

V minulém díle: *Crr* ,,Kdo to je?'' zajímala se Jess. ,,To bude pizza'' usmál jsem se, vylezl z bazénu a běžel otevřít. ,,Děkuju'' dal jsem rozvažeči dýško. ,,Už se to nese'' sedli jsme si vedle bazénu, usušili jsme se a šli jíst. Povídali jsme si, jedli pizzu a smáli se. Šel jsem dovnitř a pustil nějakou hudbu. 

VĚNOVÁNO DOMINICE NOVOTNÉ :) ♥

pohledu Justnína: Přespali jsme u Ushera v bytě. ,,Dobré ráno'' probudila se Jess a přitulila se ke mně. ,,Dobré ránko'' dal jsem jí pusu do vlasů. Postel byla vedle dveří na balkón takže bylo vidět ven. ,,Jdu si dat snídani chceš taky?'' pohladila mě rukou po tváři. ,,Jo'' zasmál jsem se a rukou jí prohrábl vlasy. Dala na stůl snídani. ,,Chceš kafe?'' volala na mě z kuchyně. ,,Jsi miláček'' odpověděl jsem jí jako ano. Nasnídali jsme se. ,,Měli bychom už jít. Zítra je škola a já se ještě musím učit.'' zvedla ramena. ,,Asi jo.'' Nasedli jsme do auta a jeli domů.

Z pohledu Jesici: ,,Ahoj mami'' zamávala jsem jí a běžela do pokoje. ,,Jack! Jack! pojď ke mně!'' zavolala jsem na svojeho pejska. ,,Ahooj ňufane, jak ses měl? no jak ses měl?'' hrála jsem si s Jackem. ,,Asi bych ho měl jít vyvenčit'' zasmál se Juss a čupl si k nám. ,,Dobře. Jdu se  učit'' hodila jsem unuděnej výraz a vyběhla nahoru. Lehla jsem na gauč a vzala biologii. 

Než jsem se nadála byl večer. ,,Tak co ses zaučila?'' přilehl si ke mně Justin. ,,Právě že nic. Nechápu to. Celej den se učím a stejně si nic nepamatuju'' ,,Chce to mít čistou hlavu. Nezajdem se projít?'' navrhl mi Juss. ,,To je dobrej nápad'' usmála jsem se, oblíkla nějaký tričko k tomu legíny a šli jsme. Objal mě kolem ramen a dal mi pusu do vlasů. ,,Ach jo, Mě se sem tak nechce'' ukázala jsem na školu. ,,Ani se ti nedivím. Já jedu zítra odpoledne do studia a potom mám ještě koncert.''  Došli jsme domů bylo asi 10 pm. Lehla jsem dopostele totálně mrtvá a hned usla.

,,Už musím bežet! ujede mi bus'' zavolala jsem do kuchyně na Jusse. ,,Zatim'' dal mi pusu. ,,Ahoj Susan'' pozdravila jsem řidičku. Už jsme si tykali, přece jenom nějakej ten týden už na té škole jsem a ona je moc fajn ženská. ,,Ahoooj'' zdravila jsem už od dveří Melissu. ,,Ahoooj. Co jsi dělala že ses mi ani neozvala?'' ,,Jeli jsme s mamkou na poznávačku Chicagem, chápeš'' zasmála jsem se. ,,Ajoo'' usmála se. ,,Psala jsem si s Willem'' oznámila mi. ,,Co ti psal?'' zeptala jsem se jí celkem v klidu ale strašně mi bušelo srdce. ,,Zezačátku normálně, ale potom mi napsal že se mu líbíš a že by tě chtěl.'' Vyvalila jsem na ni oči. To snad né, pomyslela jsem si v duchu. ,,Je mi líto, ale já ho nechci. Nemáme skoro nic společnýho. Jako kámoš fajn, ale jako kluka bych ho nechtěla.'' řekla jsem když jsem se trochu uklidnila. Vystoupili jsme z busu. ,,Víš Jess, měla bys vědět že se mi Will líbí'' podívala se na mě smutně Meli a dala si svoje kudrnaté blonďaté vlasy za uši. ,,To já moc dobře vím'' usmála jsem se na ni. ,,Jak to víš?'' nechápavě se na mě podívala. ,,Poznám to. Nemluvíš o nikom jiným, ty tvoje pohledy na něj a když se k tobě přiblíží máš rozklepaný hlas a vůbec se nesoustředíš. Je to jasné'' zasmála jsem se na ni a šli jsme do školy.

,,Ježiši. Ahoj Wille'' řekla jsem když jsem zabouchla skříňku a on stál za dvířkama. ,,Ahoj'' usmíval se na mě. ,,Jakej si měla víkend'' vyptával se. ,,Dobrý co ty?''  hodila jsem tašku přes rameno a vyšli jsme do naší třídy. ,,Fajn'' usmál se. Zazvonilo a Will odešel. V hodině mi Hallin podala papírek. Otevřela jsem ho. Zase za tebou přišel?' bylo napsané na papírku od Meli. Jo odepsala jsem a věnovala se výkladu. Najedou mi zapípala esemeska. Měla jsem omylem zaplé zvonění. ,,Pardon'' vzala jsem telefon. ,,Jakej ubožák ti píše?'' zeptala se mě ta nána Carol. ,,To ti může být putna'' řekla jsem uštipačným hlasem a přečetla si esemesku. Čekala bych že to bude snad kdokoli ale že je to Will jsem nečekala. V esemesce bylo. Po vyučování u fontány před školou. Neodepisovala jsem. 

,,Jedeme domů?'' ptala se mě Meli. ,,Dneska pro mě pojede mamka autem, promiň'' ,,Ok papa'' objali jsme se a Meli bežela na bus.Před fontánou už stál Will. ,,Ahoj'' objal mě. ,,Ahoj. Co potřebuješ?'' ptala jsem se ho hlasem kde jsem trochu naznačovala že spěchám. ,,Jess, líbíš se mi.'' řekl. Neodpovídala jsem. ,,Chápu že je to narychlo, ale chtěl bych s tebou být'' pokračoval. ,,Wille jsi hrozně fajn kluk, ale toto nepůjde. Promiň. Byla bych ráda kdybychom zůstali přáteli.'' řekla jsem s trochu smutnou tváří. ,,Já to čekal. Chápu. Budeme kamarádi'' snažil se o úsměv ale bylo vidět že je smutný. ,,Chceš hodit domů?'' zeptal se mě. ,,Ne, pujdu pěšky'' usmála jsem se, zamávali jsme si a odjel. 

Zazvonil mi telefon. Zvedla jsem ho. Lásko? lásko? kde jsi? jsi v pořádku? vyhrkl na mě Justin ustrašeným hlasem. 

Jsem v pořádku, proč bych neměla? Stalo se něco?'

Kde? Kde jsi?

Jsem kousek od školy. Jdu domů.

S kým jdeš? Lásko kde jsi? měl hrozně rozklepaný a nervózní hlas.

Co se stalo? 

Jedu za tebou! 

Dob--

Najednou vypadl telefon. Přijelo lesklé černé auto. To bude Justin, pomyslela jsem si. Vystoupili dva muži v černém jeden mi zacpal pusu a chytil pod pažema a druhý mě vzal za nohy. Svázali mi ruce a hodili mě do auta. ,,Kdo ste a co po mě chcete?! vyprskla jsem na ně. ,,Nevztekej se kočičko.'' odpověděl mi jeden z nich. ,,Zavři klapačku!'' zařvala jsem na něj. Naklonil se ke mě. ,,Tak hele brouku. Jestli nebudeš zticha nebo se o něco pokusíš tak to s tebou nedopadne dobře.'' pokusil se mě zastrašit. ,,Tak fajn, ale řekni mi kam jedeme'' ,,To uvidíš sama.'' zmáčkl knoflík a začala se zvedat černá neprůhledná stěna mezi něma. Počkat vždyť mám mobil. Vzpoměla jsem si. Ještě že si dávám telefon do zadní kapsy. Pokusila jsem se rukama telefon vytáhnout. Odemkla jsem telefon a psala esemesku Justinovi, POMOC, unesli mě nějací dva chlapi v černým. Jedu černým autem a nevím kam, svázali mi ruce. Jedeme kolem obchoďáku. Odeslala jsem esemesku a dala telefon zpátky.Ti dva zajeli za obchodní centrum. Byl tam starý rozbořený dům. Zaparkovali. ,,Tak pojď'' vytáhli mě. ,,A né že se o něco pokusíš'' všimla jsem si že měl v kapse nůž. Vzali mě do domu a hodili na zem. ,,Řeknete mi už o co vám cvokům jde?!'' nasraně jse na ně zařvala. Jeden z nich si ke mě čupl. ,,To je jednoduché. Jsi holka Biebera. On tě bude hledat a pokud není opravdu tak blbej jak o něm tvrdí média tak ho to dovede až sem k nám.'' přejel mi sprstem po krku k bradě. ,,Aha, moc chytrej plán. Ten bych nevymyslela.'' řekla jsem. ,,Fakt?'' podívali se na mě potěšeně. ,,To bych musela mít mozek mrtvé sardinky.'' zasmála jsem se. ,,Tak bacha holčičko. Taky tě tvůj miláček nemusí najít živou'' proběhla mnou husí kůže. Dali mi přes pusu šátek a odešli. Pokusila jsem se vytáhnout telefon. 

Ničeho se neboj. Jsem na cestě. Hlavně nedělej blbosti, mohli by ti ublížit. 

Psal mi Juss. Vrátila jsem telefon a pokusila se zvednout. Za mnou byly okna. Podívala jsem se z okna. Neviděla jsem nic. Zase jsem se posadila. V jednu chvíli mě přepadala panika, potom zase strach a pak jsem byla klidná. Mísily se ve mě všechny pocity. Podívala jsem se znovu z okna. Přepadl mě strach a klid najednou. Přijíždělo Justinovo auto. Z jeho auta vystoupil on a ještě jeden kluk. Pak už jsem nic neviděla, byla tam střecha. 

Po 5 minutách jsem uslyšela výstřekl. Přepadla mě panika. Co dkyž to byl Justin? Jestli to nepřežije bude to můj konec! napadaly mě ty nejhorší otázky a scénáře. Najednou se otevřeli dveře. Přišel jeden z těch mužů a někam mě zatáhl. Snažila jsem se mu vysmeknout, ale nešlo to. Vedl mě dolů ze schodů a pak uličkama ven. Otáčela jsem hlavou tak dlouho dokud se mi nepovedlo sundat šátek. ,,Justine! Tady! Pomoc!'' zařvala jsem. Myslím že mě slyšel. ,,Ty jsi pěkná husa. Posereš nám plány. Postavil mě naproti sobě a pěstí mi vrazil. Spadla jsem na zem. Měla jsem rozbitý ret, odřené čelo a strašně se mi motala hlava, ale byla jsem při vědomí. ,,Ty hajzle'' přiběhl Justin a vrazil mu. ,,Ty se sem nepleť nebo tvoje kytička bude bez lístečků!'' zařval na něj. Viděla jsem jak se k Justinovi zezadu běží ten druhej a má v ruce tu pistoli ze které jsem slyšela výstřel. Natáhla jsem nohu a on ji jak jsem doufala neviděl. Spadnul na zem a podíval se na mě. Chytl mě a bežel se mnou ven.

,,Justine pomoc!'' bylo jediný co jsem stihla zakřiček. Pak jsme byli venku. Před dveřma stál Ryan. Ten co mě nesl proběhl tak rychle, že Ryan nestihl zareagovat. Hodil mě do auta a šlápl na plyn. Otočila jsem se a viděla jsem jak Justin jede i s Ryanem za náma. Řidič vytáhl pistoli. Střelil. 

All That MattersWhere stories live. Discover now