Bez návratu (probíhá rekontrukce)

III. Otevřená srdce - 4. část

Poslední štace, malá pramice zpola vytažená na břeh meandru a pečlivě uvázaná k několika kolíkům, zaražených hluboko do promáčené země. Byla vybavena pouze dvojicí lavic, po jedné u každého konce lodi, uprostřed pak nabízela šest stop volného prostoru. Původní lavice ze středu byly vylámány, skýtaly tak prostor pro delší, neskladný náklad, kterým mohlo být cokoli, od pytlů s kukuřicí po těžce raněnou osobu.

Jesseho lovecká skupina ji sem umístila, aby sloužila jako možnost rychlé dopravy do města v případě, že by byl jeden z jejich členů vážněji raněn. Přepravu kořisti nechávali na farmářích. Prakticky se jednalo o jedinou loď tohoto typu na řece, vory byly mnohem obvyklejší. Veslovat proti proudu řeky, který mezi skalami nabíral na dravosti, velmi nesnadné. 

Nero pomohl Jessemu odvázat loď a spustit ji na řeku. Sotva vypluli, ulehl do prostoru určeného pro raněného a téměř okamžitě usnul.

Jesse sám usedl na záď a veslem, donedávna ukrytým v lodi, kormidloval její postup po proudu. Neubránil se myšlenkám na záhadného tvora. Byl si jistý, že právě on může za hlášení, která dostali z farem. To ale nyní bylo vedlejší, podstatné je dopravit Shanea do městského lazaretu.

...

Loďka zlehka přirazila k ostrůvku. Náraz Nera probral. Hodina spánku mu více vzala než dala. Vyčerpaný byl pořád, v pramici mu navíc ztuhly všechny svaly. Když otevřel oči, všiml si, že obloha na východu již zvolna světlá.

„Moro, přivaž to. Moro? Do hajzlu, Moro! Co se stalo?"

Nero se posadil na člunu. Jesse spěšně přivazoval lana člunu k nejbližšímu stromku. U zpola vyhaslého ohniště seděla Mora. Kolena si obtáčela pažemi a v pohledu se ji zračila čirá hrůza.

„Jesse... já... my... to... nešlo to."

„Moro, klid. Co se stalo? A kde je Morris?"

„My sme... Morris... Chcu pryč!"

Něco hlasitě mlasklo. To Jesse neváhal a uštědřil Moře políček.

„Uklidni se a mluv už konečně."

Moře se zaleskla pod ulepeným okem čerstvá slza, nicméně právě z očí se ji část hysterie vytratila.

„Promiň nam to. Promiň to Morrisovi. Kedy sta sa zdekovali... Chceli sme to střeliť. Morris na břegu robil navnade. I ohňa tam rozpaliť. Len tego zrobil, přiběglo to. Střelila sem, musela sem to trefiť rovno na komore, ale hovno to zabralo. Porvalo to Morrisa a odsmyčilo do lesa. Slyšela sem, ak mu lupú žebra! Eště hodine skučel, muselo mu to rozjebat plicu. Pak bolo už len ticho. Morris je kurva mrtvej, Jesse, mrtvej!"

Už nad ní nestál, klečel před ní a třásl ji rameny.

„A viděla jsi, co to bylo? Jak to vypadalo?"

Mora jen zběsile přikyvovala.

„Bolo to ako stodola velke, a gumbe tesaku ak šavle plnu."

Jesse obrátil hlavu k Nerovi, který se stačil pracně vyškrábat z loďky a vyslechnout celý rozhovor.

„Co teď budeme dělat?"

„Co my, to nevím, ale ona už toho moc nenadělá," pronesl polohlasně Nero a kývl hlavou směrem k Moře.

„Taky myslím," Jesse se obrátil zpět k Moře. „Trefíš domů, viď? Když tě posadíme na člun i se Shanem." Opět horečnaté přikyvování. „A tím je jasno."

Naložit bezvědomého muže na loď jim dalo dost práce. Pomohli si zhotovením provizorní dlahy z několika zbývajících klacků, která držela rozdrcené koleno v relativně stabilní poloze. Přesto bolest Shanea probrala, pro vyprahlé hrdlo ze sebe ale nemohl vydat ani hlásek. Nero, který ho držel pod pažemi, si všiml, že Shane trpí horečkou. Jesse, který poponášel nohy, zaregistroval, že raněná noha je ledově chladná. Ještě před vyplutím mu dali vypít tolik vody, kolik jen mohli sami postrádat.