Normální Creepypasta?

-Club emáků-

Jak jsem rozvazovala Jane tak se mi honilo hlavou proč to ti parchanti udělali. Proč mi zabili kafete. A nedalo mi to zeptat se Jane "um Jane proč jste mi zabili kafete?" ona mi jen vlepila facku "a po tom všem se zeptáš na to co víš?" teď se mi zatemnilo před očima "Da fak co po tom všem! " Všechno mi to řekl Jeff!" od t é věty jsem začla čím dál víc nesnášet Jeffa."DA FAK! CO TI NAMLEL!" "ŽE SI MĚ MILOVALA!!!! PROČ SI MI TO NEŘEKLA!!" od té doby jsem začla být větší hetero než jsem byla "DA FAK ? TO JE KURVA LEŽ! ON TI TO BESTAT NAKUKAL KVŮLI TOMU ŽE JSEM HO OMYLEM VŽDUCHNULA A ON SPADL  NA OFFENDERA!JÁ TĚ FAKYN NEMILUJU JANE!! VŠAK CHODÍM S EJEM! VŠAK EJE MI.........LUJU?" hned jak jsem to dořekla tak jsem se začervenala a zvrhla do svého pokoje.

Seděla jsem na posteli, a přemýšlela jsem co se stalo. Nakonec jsem jen pokrčila rameny a šla si objednat pizzu. Pizza dorazila, a jakmile jsem si ji šla vyzvednout, tak jen ležela na zemi. Vdáli jsem jen slyšela „jdi spát". Jeff. *Ubohý poslíček* pomyslela jsem si, vzala pizzu a vyšla jsem si do pokoje. Napsala jsem EJovi, jestli nechce pizzu a on že má ledvinovou dietu. *Da fak? To existuje?* a pustila jsem se do ní. Hned jak jsem ji dojedla, ozvalo se volání na oběd. „Nemám chuť pocítit další BENovo vaření na mém jazyku. Natožto aby mi to se6ralo žaludek" řekla jsem si.  Jenže tu byl problém..nudila jsem se. Zčekla jsem Insta - nic. Facebook - nic. Youtube - Yas JackSepticEye vydal video! Yaaaay. No po pár minutách už jsem zase neměla co dělat... „Můj ty Zalgo! Já se tu unudím k smrti! A ještě k tomu já chcípnout nemůžu!" zakřičela jsem. Napadla mě ptocházka, takže jsem se oblíkla a vyskočila z okna. Pustila jsem si písničky třeba jao September, a vyšla jsem. Nevím kam, oči jsem měla zavřené. Došla jsem - kurwa já ani nevím kam. Ocitla jsem se uprostřed města? Očividně mě tu nikdo neznal, páč jsem ještě nezaslechla křik či sirény.

Jelikož se už stmívalo a já jsem byla tedy uprostřed města, tak jsem si dala kapuci a dala vlasy přes oko s černým bělmem. Po pár minutách jsem se otočila a rozhodla se že pujdu zpátky do lesa ale zastavili mě nějací emo típci a típkině.já jak debil jsem se lekla a vytáhla si karambyt, no pak jsem viděla že jsou bez zbraní."Um, co po mě chcete?"  ten co na mě šáhl hned zareagoval "Hey klidék, vydíme že jsi asi emák co?" a takovej ten emo face. "No dá se tomu tak říct" a karanbyt jsem schovala "a tedy chceš být v naší emo crew? Mohlo by tě to zajímat" celkem mě to zaujalo. Ne tamto ale KURVA BYDLÍM TAM 11 LET, EMÁKEM JSEM FAKYN 3 ROKY A TEPRVE TEĎ SI MĚ VŠIMLY!! "Chci detaili" no co když uctívaj hello kitty? Se radší zeptám no "Vyvolávání duchů, dávat oběti satanovi, číst si creepypasty a vyvolávat nelidské stvoření, tak co máš zájem?"(pozn. Sleepy. Já se v satanistyckích a emo věcech vyznám *lennyface*) *lennyface* hmm byla bych za to moc rada kdybych s nima mohla dělat ty věci ale byk tu je něco jak má rodinna plných sériovích vrahů. " hej tak asi jo" tak co jsem měla dělat?. Furt ale budu zabíjet *někdo volá Tamaře" "wait the minut"

Zvedla jsem to, páč volal EJ. „Um Tamaro? Kde jsi? Hledám tě po celém lese" řekl EJ. „No..abych pravdu řekla, tak ani nevím. Prostě jsem šla, a došla do nějakého města." „můj ty Zalgo..hlavně se v pořádku vrať" „kk" řekla jsem a tipla to. „Můžem?" zeptal se jeden z těch týpků. Přikývla jsem na souhlas. Došli jsme k nějakému domu nakraji města. „Umm co je to za les?" zeptala jsem se, a ukázala na les přes cestu. „To je Slendermanův les" řekl jeden z nich. „Aha" řekla jsem. Já byla tak moc kurevsky happy, že bych šla a políbila jeden ten strom. Naneštěstí mé nadšení bylo poznat, a zpoznali to. „Welp chceš se tam jít podívat?" zeptal se jeden. Přikývla jsem, a šli jsme k lesu. Vyběhla jsem a obejmula jeden strom. „Jsem doma" zašeptala jsem. Ale ti tři už byli v lese. Následovala jsem je. Spěšně jsem napsala EJovi, že jsem v našem lese, a on napsal že přijde. Zastavili jsme se na mýtince. „Takže...jestli tohle je opravdu Slendermanův les, tak by měl někdo zajímavý dorazit." řekla jsem a udiveně se na mě koukli. „Uhh Slenderman?" zeptal se jeden z nich nejistě. Byli vystrašení. EJ napsal. <hej nemůžu tě najít. Šla bys k jezeru?> <kk>. Mlčky jsem se zvedla, a pokynula aby šli za mnou. Cesta probíhala potichu. Došli jsme k jezeru, a stál tam EJ. Ti tři měli štěstí že byli v černým. Usmála jsem se, a rozběhla jsem se k EJovi. Obejmula jsem ho, a podívala se na ty emáky. Pokynula jsem aby šli blíże, ale oni stáli na místě. „Tak pojďte! EJ vám ledviny bez mého souhlasu nezebere!" zakřičela jsem na ně. EJ se jen podivil, koho jsem zas dotáhla. Přišli s kameným výrazem, ale oči prozrazovali, že se bojí.

Já jsem se jen koukla na EJe, a on si uvědomil že jsem kurevskej emák a že jsem nejspíš poznala nějaké emo debily. "Da fak ty znáš Eyeless Jacka?!" zeptal se ted co na mě šáhl. "Jo no heh" začli se na mě dívat. "On ti nezebral ledviny" ."Tak to by si hodně dovolil ke své přítelkyni" odvětila jsem "da-da fak tak vy spolu cho-chodíte?" takový super típek a ještě se na to zeptá jako by to neslišel "Jo" "však nejsi creepypasta nebo jsi?" teď jsem se rozhodla že si tám pryč z oka ty moje fakyn bílé krásné vlasy.

Odhalila jsem své krásné černé očko. „Tamara. Just Tamara" 'představila' jsem se jim. EJ se jen zasmál. Pochvilce se vedle mě objevil BEN. Já se lekla tak moc, že jsem spadla do toho jezera co bylo hned za mnou. BEN se zasmál. EJ si jen povzdych, a pomohl mi vstát. Ti tři si začli fotit BENa. BENovi se zvedlo ego a začal pózovat. To bylo vtipnější než slyšet Hoodieho vyprávět příběh ožralej. Nakonec se BEN rozpixeloval do domu. Jelikož byl už večer, tak jsem zavedla ty tři ven z lesa, a šla s EJem do domu. Hej to bylo povyku ze strany holek když jsem se po pár hodinách vrátila.

Jak jsem šla do svého pokoje tak se za mnou ozval nějaký hlásek "TAMARO KDES BYLA!?" no byly to holky a já se chtěla jen v klídku jít do pokoje osprchovat se a hrát si s Grimym. "Das fakyn gád, jebe vám nejste mojé skurvení rodiče!" "ty jsi neměla ráda svoje rodiče?" zeptala se mě otravně Ninušu "Né že jsem je neměla ráda, já je nesnášela. Já nesnášela celou rodinu, kromě tety ta mě chápala a jednu dobu jak jsem byla malá si mě chtěla adoptovat ale nemohla!" začly se mi vybavovat spomínky z děctví jak mě rodiče byli nadávali kvůli každé píčovině. Začaly se mi z očí téct slzy "oroč" zeptala se naivně Niva " Protože jí třeba můj fotr zabil! Pak jen zahladil stopy a nikdo nic netušil!" dostala jsem takové nervy že jsem šla konečně do pokoje, zabouchla jsem tak silně dveře že můj ty zalgo by se nerozbyly. Pak jsem si jen vzala oblečení, ručník a šla se ostrchovat.

Vylezla jsem a mířila rovnou do pokoje. Zamkla jsem páč jsem měla náladu pod psa, a přemýšlela. Samozřejmě klepali na dveře, ale já byla myšlenkama mimo. Hold když se zamyslím, tak to vypadá že jsem mrtvá. Takže si tu ležím, ležím a přemýšlím když v tom na mě někdo hodil vodu! A K TOMU LEDOVOU! „Whaaa" zakřičela jsem a spadla z postele na zem, a přímo na ksicht. Nice. „No konečně" ozvalo se. Zamručela jsem na typickou otázku -co kurva je?-. „No taak Tamaro, přeci tu nebudeš ležet na zemi." „co po mě kurva chcete." řekla jsem. Ale stále jsem se z té země nezvedla. Moc práce. Uslyšela jsem cvaknutí zámku, a na to jsem vystartovala. Přitiskla jsem tu osobu ke dveřím a málem i zabila, kdyby to zrovna nebyl EJ. „Ups Sorry" řekla jsem a dala pryč ruku z jeho krku. Šla jsem si sednout na postel. EJ si přisedl ale byl opatrný. Objal mě, ale se mnou to nehnulo. Hleděla jsem mrtvě do země. Začal se mnou třást - nic. Zamrkala jsem a vyskočila z okna. Stihla jsem říct jen „Oyasumi". Běžela jsem do toho města, ve kterém jsem před pár hodinami byla. Zalezla jsem  do nějakýho baru, a co se stalo? Ochlastala jsem se, a ani jsem to nepostřehla. Dopotácela jsem se k lesu, a tam usnula. Probudila jsem se na posteli. Ale...ale ne na mojí. Byla jsem úplně někde jinde. Rychle jsem se posadila a stejně tak rychle zase lehla. Po chvíli přišel do pokoje jeden z těch emáků, které jsem potkala. „Uhh?" zmohla jsem se jen. Asi to pochopil. „Welp potkal jsem tě včera, jak spíš u lesa, tak jsem tě vzal sem." řekl jen a odešel. Zvedla jsem se a šla za ním. On mě natlačil zpatky do pokoje s tím, že jeho rodiče o mě neví. Přikývla jsem a sedla jsem si zpátky na postel. Přišel, a povídali jsme si do oběda? Asi. Nevím nemám pojem o čase. Potom mě propašoval ven, a já mu poděkovala. Vyrazila jsem zpět k lesu.

            -pokračování příště-

Konichiwa! Dnes jsem konečně přepsala tuhle kapitolu a čeká mě ještě jedna :'D a taky bych vám chtěla poděkovat za 147 přečtení a 14 hlasování <33 co k tomu mám dodat.... Jste hold skvělí <3 taky jsem už přijela z Ruska tak jsem ještě mimo xD tak asi KONICHIWA ^^