18:30 pm {s.m.} ||DOKONČENO||

17./vzpominky mé milé...

Rose:
19.5.2003, Ottawa-Kanada
Je teplejší květnový večer a moji rodiče se opět chystají na pracovní večeři. Často takto chodí na večeře a mě nechávají doma. S paní Blackovou a jejím synem Jamesem. Je to můj nejlepší kamarád, mám ho strašně moc ráda. Je to jako můj bratr kterého jsem nikdy neměla. Jsem pětiletá holčička Rose která neví co se stane.
Teďka sedím s mim taťkou na gauči. Taťka je vysoký, hnědooký chlap který je silný a moc hodný. Je to můj reálný superhrdina. Mám ho moc ráda. Já ležím na něm a společně koukáme na pohádky od Disney. Mamka se chystá v ložnici, bere si na sebe krásné fialkové šaty. A taťka má sako. Sluší to oboum. Po půl hodině se rozezní domem zvonek, nesnáším ten zvuk. Tolik píchá do uší. Mamka sejde schody a jde otevřít. Všichni tři bydlíme v rodinném domečku. Jen jsem poočku zahlédla maminku a strašně jí to sluší. Po chvilce už jenom slyším smích a to znamená že přišla p.Blackova s Jamesem. Hnedka jsem vyskočila z taťkovýho objetí a běžela do předsíně. Tam jsem se přivítala s nimi a vzala Jamese za ručičku a běžela s ním do obýváku. Mamka s taťkou za mnou přišli a silně mě objali. Poslední věta kterou jsem od nich slyšela byla: ,,Rose, miláčku, zachvili budeme doma. Teďka si tady hezky hrajte a nezlob paní Blackovou" potom mi oba dali pusu do vlásků a odešli se obout. Otočila jsem se na ně a ještě jim zamávala, pak už se mi ztratili z dohledu. Viděla jsem jenom auto jak mizí.

Když bylo něco krátce po deváté tak nas mamka Jamese poslala do postele. Museli jsme si jít lehnout protože jsme oba ušli na gauči tak nás radši poslala do postelí. K večeři nás uvařili špagety. Mňam! Rodiče ještě stále nepřišli. Normálně jsou už doma a já se o ně bojím.
Chci se jít napít ale slyším jak paní Blacková s někým mluví a pak pláče. Tak se rozejdu za ní a ptám se proč pláče. Odpověděla mi že kvůli mojí mamince s tatínkem, prý šli spát. Navždy. Že už jsou támhle nahoře a koukají se na mě. Když mi to říkala tak jsem se rozbrečela. Hnedka jsem utekla do pokoje a tam se zamkla. Tři dny jsem nevyšla ven. Pak mě donutil můj močový měchýř vyjít ven. Paní Blacková a James tady byly celou domu. Neodešli pryč zůstali tady se mnou.

🕯🕯🕯🕯🕯🕯🕯🕯🕯🕯🕯🕯🕯🕯🕯🕯

,,Rose! Rose probuď se!!" křičel na mě někdo. Já poznala že je to Shawn.

,,C-co se stalo?"

,,Asi si měla noční můru, tak jsem tě probudil. Strašně si brečela" když mi to říkala skoro se taky rozbrečel.

,,Z-zdalo se mi o rodičích...jak jsem je viděla naposledy" když jsem to dořekla tak se mi hlas zlomil úplně.
,,Je to sice už dlouho ale stejně mi stale chybí, čím dál víc"

,,Rose, lásko, pojď ke mě" rekl a silně mě objal kolem ramen.
Pak jsme si lehli a v tom objetí jsme usli.

,,Dobrou lásko"

,,Dobrou Shawny"

Hello everybody! Ano jsem tady s novou kapitolou. Ne nejsem nemocná jsem úplně zdravá při smyslech, ale prostě jsem vám chtěla udělat radost a napsat novou kapitolu ❤ děkuju za vaši podporu kterou od vas mám❤❤
Misha⭐