já a učitel

co to má znamenat !

Peter
Už mě opět mlátí... Vždy mě zatlačí do rohu třídy a bijou mě tam. Trhají mi za ouška a ocásek. To se ještě dá vydržet, ale už vím co přijde dál. Jeden z těch kluků vzal sponovačku a skřípl mi do ní ouško. Hned jsem zakřičel bolestí a rozbrečel se. Oni do mě okamžitě začali kopat.

*Anthony*
*Když jsem došel ke své nové třídě, tak jsem uslyšel bolestný výkřik. Okamžitě jsem vběhl dovnitř a spatřil malého chlapce, jak se krčí v rohu třídy a do něj kope nějaká parta kluků. ,,Co to má znamenat?!'' křikl jsem a partička se rozestoupila. Došel jsem k tomu chlapci a všiml si že má kočičí ouška a ocásek. Je tak roztomilý. ,,Je to stvůra!'' řekl jeden z nich. Ten malinký kocourek měl v uchu sponku a já usoudil, že bude muset na ošetřovnu, kde mu ji vyndají. ,,Bouře! Pojď sem a hlídej!'' dal jsem povel svému psovi a nesl chlapce na ošetřovnu.

Peter
Ten kluk- myslím, že je to kluk, mě vzal do náruče a něco křikl. Hned do dveří vešel obrovský pes a posadil se přesně před tabuli. Ten kluk mě vzal do náruče a někam nesl. Všiml jsem si, že se na mě pořád dívá a přiznávám, že měl krásné oči. ,,Pamatuješ si telefoní číslo rodičů?'' zeptal se mě. ,,Já nemám rodiče.'' odpověděl jsem mu trošku smutně. ,,A kdo se o tebe stará?'' opět se zeptal a zvedl obočí. ,,Já sám.'' odvětil jsem a sklopil pohled. ,,Kde bydlíš?'' zase se ptal. To je otázka za otázkou. ,,Proč se ptáte?'' tázavě jsem se na něj koukl. ,,Protože to musíme někomu říci a řešit to.'' odvětil rázně. Netuším proč, ale začal jsem si hrát s knoflíčky na lemu jeho košile a postupně je rozepínal. *,,Zapni tu košili prosím.''* hned jsem mu ji zapl a pokračoval v pozorování jeho očí.

Ahojky lidičky! Dnešní zahajovací kapitola je kratší, ale snad se vám bude líbit. Budu rád, když napíšete komentář. Vaše komentáře mohou ovlivnit i děj příběhu.
Tak zatím čauky