!!!Probíhají velké úpravy!!!
!!!A aby jsme si to vyjasnili, psala jsem to, když mi bylo 12, takže tak!!!
Nepříjemný zvuk, chlad, tma, nepohodlí a bolest. To vše na ni čekalo po probuzení. A po chvíli i strach a nepříjemný pocit z místa, kde se nac...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
,,Fajn, nemůže. Přiznávám, jsem nešika."
Když Kayla nemohla dýchat, rychle otevřela oči a zjistila, že se nad ní sklání Alby s jednou rukou na jejích ústech a druhou ji naznačoval, aby byla potichu.
Přikývla a podívala se na Newta, který spal v klidu na své straně postele.
Alby jí ukázal, aby šla za ním a Kayla potichu vstala. Rychle a potichu se dostali z pokoje, aniž by probudili Newta.
Šli v tichosti a Kayla nevěděla, kam ji Alby vede. Ještě k tomu tak brzo ráno, když ještě všichni spali.
Zastavili se u jedné zdi, kde byla vyrytá jména a některá z nich byla přeškrtnutá. Kayla byla zmatená. Proč ji tam vzal? Říkala si.
Přistoupila blíž a prsty přejela po pár jménech. ,,Proč jsou některá jména přeškrtnutá?",,Ze začátku jsme měli těžké časy." ,,Proč jsi mě sem vzal?" ,,Teď patříš mezi nás." Řekl Alby a podal Kayle ostrý nůž.
Podívala se na něj a znovu se otočila ke zdi, do které začala rýt své jméno. Neodpustila si ani poznámku, že je to těžké.
,,Tak pojď dneska začneš zkoušet práce. Jako první už teď půjdeš pomoct Pánvičkovi." Pobídl Alby Kaylu a ta se vydala do kuchyně za Pánvičkou.
Už po cestě měla pochybnosti. Nevěděla jak dobrá bude kuchařka, ale doufala, že zvládne aspoň něco.
,,Dobré ráno, Kaylo." Pozdravil a usmál se na ni. ,,Dobré ráno. Prý ti mám jít pomoct. Takže s čím můžu pomoct?" Zeptala se.
,,Budu potřebovat pomoct se snídaní. Myslíš si, že zvládneš míchaná vajíčka?" ,,Nejspíš jo." Odpověděla a trochu pokrčila rameny.
Při práci si začali povídat. Mluvil hlavně Pánvička, protože Kayla neměla moc o čem by mu vyprávěla. Pánvička jí vyprávěl, jaké to bylo, než přijela. Také jí řekl nějaké vtipné zážitky.
Docela si to užívala a nevadilo by jí, kdyby pracovala s Pánvičkou v kuchyni.
,,Jak vidím, tak už jsi se zapojila do práce." Zazněl ode dveří medový hlas světlovlasého chlapce. ,,Také ti přeji dobré ráno, Newte." Řekla Kayla a usmála se na něj.
Chtěla se přesunout k druhé lince, ale zakopla a málem spadla nebýt Newta, který ji chytil za pas dřív, než mohla spadnout.
,,Jsi v pořádku?" Zeptal se jí a podíval se jí do očí. Nikdy neviděl krásnější. ,,Jo děkuju." Řekla a také se mu podívala do očí.
,,Už je to opravdu v pohodě Newt, takže mě můžete pustit." Řekla a podívala se na jeho ruce stále spočívající na jejích bocích.
Uvědomil si to a hned je oddělal. Kayla si ho prohlédla a viděla jeho červené tváře. Její tváře museli určitě vypadat stejně.
