Imprisonment (FF TMR)

X.

,,Nejspíše ano, když mě vybrali jako běžkyni."

Od nepříjemné události uplynuly tři dny a Kayla byla ráda, že jedno určité období naštěstí skončilo.

Také se těšila, až se vrátí z labyrintu, protože měl přijet nový bažant a Kayla byla ráda, že už není nejnovější.

,,Vstávej Růženko jde se do labyrintu." Zašeptal Minho, když se vkradl do Kaylyného pokoje. ,,Já chci spát." ,,Máš smůlu." Řekl Minho a shodil ji z postele.

,,Au! Minho!" Řekla podrážděně a třela si zadní část hlavy. ,,No co. Máš vstávat, lenochu."

Kayla si obula boty, vzala mikinu a s Minhem vyrazila na rychlou snídani.

,,Proč se musí vstávat tak brzo?" ,,Abychom toho stihli co nejvíce a abychom mohli být dříve v placu." ,,Dneska má přijet nový bažant. Už tu nebudeš nejnovější." Přidal se Ben do konverzace.

,,Konečně." Řekla. Minho se zasmál a s Kaylou si začali chystat svačinu a pití do labyrintu.

Brána se otevřela a dvojice vyrazila do labyrintu.

,,Hele Minho, když má dnes přijet novej bažant, mohli bychom se vrátit dříve. Prosím." ,,Nemyslím si že by z toho byl Alby moc nadšený." ,,Minho prosím, Klidně to vezmu na sebe. Představ si že vyjedeš tou klecí nahoru a jediný koho uvidíš jsou kluci a zase kluky. Bude potřeba i holka, aby ho třeba uklidnila." ,,Ale bereš to na sebe." ,,Díky." Zakřičela a usmála se.

,,Mám, ale podmínku." ,,Jakou?" ,,Po zbytek cesty budeš zticha." ,,Fajn."

Běželi v tichosti, ani když měli pauzu nemohla Kayla mluvit. Nevěděla, proč Minho chtěl aby nemluvila, ale neřešila to.

Když už se blížil čas příjezdu nového bažanta, dvojice se otočila a běžela do Plavu.

,,Ahoj." Pozdravila Kayla Albyho stojícího u klece ještě z dalšími placery.

,,Co tu děláte? Neměli jste být v labyrintu?" ,,Chtěla jsem vidět příjest nového bažanta, tak jsem přemluvila Minha jestli bychom se nemohli vrátit dříve." ,,Dobře. Ale když už jsi ho chtěla tak moc vidět, tak se o něj i postaráš a vysvětlíš mu jak to tady chodí." Oznámil Kayle a ona přikývla. ,,Jasně."

Klec se zastavila a kluci oddělali mříže, aby se Kayla mohla dostat dolů.

Skočila a rozhlédla se. Po chvíli v rohu uviděla malého chlapce.

Podle Kayly mu mohlo být tak dvanáct třináct, měl kudrnaté vlasy a byl trochu baculatý.

,,Ahoj, bažo. Jsem Kayla. Nemusíš se bát, my ti neublížíme, Víš jak se jmenuješ?" ,,Jsem Chuck. Kde to jsem?" Zeptal se vystrašeně.