!!!Probíhají velké úpravy!!!
!!!A aby jsme si to vyjasnili, psala jsem to, když mi bylo 12, takže tak!!!
Nepříjemný zvuk, chlad, tma, nepohodlí a bolest. To vše na ni čekalo po probuzení. A po chvíli i strach a nepříjemný pocit z místa, kde se nac...
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
,,Newte co se děje? Proč se ostatním vyhýbáš? Proč se vyhýbáš mě?"
Minho Kaylu vzbudil velmi brzy, šli se rychle nasnídat a mohl začít Kaylyn výcvik.
Začali vytrvalostním během. Kayla zvládla spoustu koleček a divila se, že má pořád spoustu energie.
Podle Minha by běhali dál, kdyby neměl hlad a nechtěl jít na oběd.
Převzala si od Pánvičky svůj talíř a unaveně se posadila k ostatním.
,,Tak jak se ti zatím vede?" Zeptal se Alby. ,,Mám jednu velmi užitečnou řadu. Nikdy nechtějte Minha jako trenéra." Řekla Kayla.
,,Co je na mě jako na trenérovi špatného?" ,,To tvoje komandování a urážky." ,,Vždyť jsem tě neurazil." ,,Ale jo urazil, když jsem běžela poslední kolečko. A nejen mě, tys dokonce zvládl urazit dvě osoby zároveň. Řekl jsi a teď tě cituji: ,,Běháš jako Pánvička." Tím jsi urazil nejen mě, ale i Pánvičku. A buď rád, že mu to neřeknu."
,,Fajn. Přiznávám. Vedla jsi si dobře, ale teď počkej po obědě." Vysmíval se Minho. ,,Jestli se mi budeš vysmívat, tak končím už teď." Řekla Kayla a skřížila si ruce na prsou.
Když dojedli, dali si chvilku volno a potom pokračovali.
,,Pokračujeme. Jako první udělej padesát kliků." ,,Co! Padesát? Děláš si srandu, Minho?" Zakňučela Kayla a Minho se na ni podíval s velmi vážným výrazem na tváři.
Nakonec ještě musela udělat ještě padesát dřepů a padesát sedů lehů. Kayla už byla vyřízena, a když se dozvěděla, že jí bude ještě měřit čas u běhu v různých vzdáleností, na chvíli si lehla a protestovala.
,,Vstávej, nebo si to zítra celý zopakuješ a dám ti všeho víc, i když jdeme do labyrintu." ,,Nemůžeme ten běh nechat na zítřek a labyrint na pozítří. Dneska už si mě mučil moc." ,,Ne. Zítra už se mnou jdeš do labyrintu, takže pohni tím svým krásným zadkem, ať stihneme ještě večeři."
Něco nesrozumitelného zamumlala a vstala. Opravdu už měla za celý den moc a už si přála ležet ve své posteli. Bohužel musela ještě běhat další dvě hodiny s Minhem.
Když konečně mohla jít na večeři, byla vůbec ráda, že tam došla, a že měla ještě sílu udržet talíř ve svých rukou, než si sedla ke stolu.
,,Kde je vlastně Newt celý den jsem ho neviděla." Zeptala se Kayla ,,Nevíme, ale říkal, že chce být sám." Odpověděl Zart a pokrčil rameny.
I když Kayla ještě nedojedla, vstala a šla ho hledat.
,,Hej! Počkej! Říkal, že chce být sám." ,,To je mi jedno." Zakřičela ještě než vyšla z jídelny.
Nikde ho neviděla, ani v pokoji ho nenašla, a když se někoho zeptala, říkali, že ho také neviděli, takže usoudila, že bude v lese.
