Draco & Astorie

Bar

Večer se celá školní parta sešla v jednom z místních barů, aby si po dlouhé době popovídali všichni dohromady. Byl to nápad Daphne, která společně s Blaisem, který nevypadal moc nadšeně, seděli v čele stolu a objednávali jedno pití za druhým. Blaise promluvil za celý večer dvě slova a Daphne pusu nezavřela. Pansy se tvářila jako Blaise a na každého kdo kolem nich prošel se koukala s největším opovržením. Vedle ní seděla Chantal s Theodorem, kteří si neustále něco šeptali a nevnímali okolí. Poslední členka jejich sešlosti byla Astorie, která se snažila rozproudit nějakou konverzaci, už jenom kvůli Daphne, které záleželo na tom, abych se jejich parta znovu trochu odvázala.

Ve škole spolu trávili docela dost času, někdy i s Astorií, která byla sice o dva roky níž, ale vždy se více bavila se staršími. Chantal si vyměnila pohled s Daphne a ta se na ní usmála. Neslyšela o čem se ti dva baví, jinak by je na místě seřvala. Chtěli se vypařit, protože tenhle večer nevypadal na velkou zábavu. Možná by to mohl zachránit poslední člen, který nedorazil. Draco hned po příjezdu někam zmizel a nedal o sobě vědět, proto i když ho pozvali, nečekali, že přijde.

Každý si dal ještě jedno pití a všichni doufali, že se večer rozproudí. Nevypadalo to ale nějak nadějně, dokud zmijozelská královna nevypískla.
"Draco! Draco!" mávala rukama a její prasečí nosík se rozšířil vzrušením.

Daphne, Blaise, Theodor, Chantal a Astorie se otočili a uviděli blonďáka v obleku, který k nim mířil. Pod jeho ledovým pohledem se davy rozestupovali, zřejmě mu nechtěli zůstat v cestě, aby neschytali kletbu do prsou. Muž ohrnul nos, ale když se k nim přiblížil na jeho tváři se objevilo něco jako úsměv.
"Draco, jsem tak ráda." vydechla Daphne a skočila mu kolem krku. Trochu strnul, ale když si Daphne uvědomila, že to přehnala a rychle od něj odskočila, znovu se pousmál. Na Draca se musí opatrně, mohl by se vylekal a utéct a už by ho neviděli.
"Zdravím." přejel pohledem po všech přítomných a u Theodora a Blaise se zastavil o chvíli déle. Byli mu z lidí co tu seděli nejbližší a dlouho se neviděli, takže byl rád, že tu jsou. Posadil se na křeslo vedle Pansy, která se k němu hned naklonila a polibkem na tvář ho přivítala.

"Mysleli jsme, že nedorazíš." pohlédla na něj Chantal a upila ze svého pití. Blonďák na ni pohlédl a zvedl obočí.
"Nemohl jsem si to nechat ujít," ušklíbl se, "takovej sraz se jen tak neděje." mávl na obsluhu a objednal si jeden z nejdražších rumů v podniku. Potom koukl na Theodora a ten mu beze slova podal doutník. Draco si zapálil a zabořil se do křesla.

"Dobře... tak, tohle musíme oslavit." rozpačitě ze sebe dostala Pansy, která byla najednou hrozně nervózní. Všichni cítili, jak se ochladilo, když se k nim připojil Draco, jako kdyby přišla ledová královna. Vyměnili si pohledy a znovu mávli na obsluhu.

"Jak žiješ, kámo?" ptal se Blaise Draca a pronesl zatím nejdelší větu za celý večer.
Muž pokrčil rameny a lhostejně vyfoukl kouř, který Chantal vdechla a rozkašlala se.
"Jdou po mě, jako bych každej den vyvraždil jedno město." ledově se ušklíbl a Blaise také.
"Jak to můžeš brát tak v klidu?" ptala se Pansy s očima navrch hlavy.
"Co mám jako dělat?" odpověděl Draco a ani se na ní nepodíval.
"Já to chápu, nemůžeš si to připouštět." kývla Astorie a pohlédla na Draca. Ten jí pohled oplatil a znovu se napil svého pití.
"Jo, aspoň někdo."

"Jinak gratuluju, Blaise, jsi první, kdo do toho praští." zašklebil se na svého kamaráda a pozvedl skleničku jako při přípitku. Oslovený se jen ušklíbl a Daphne se rozzářila.
"Kdy do toho praštíš ty?" ptal se Theodor a zahleděl se přímo do blonďákovo šedých očí. Jak vyslovil otázku prasečí nosík zmijozelské královny se ocitl přímo u Dracovo obličeje, aby jí neuniklo žádné slovo, co řekne. Draco se odtáhl a zvedl obočí.
"Snad mě to ještě dlouho nepotká. Všechny holky co znám jsou materiál tak na jednu noc, ale ráno už je nechceš vidět." ušklíbl se. Daphne se zatvářila vyděšeně a pohlédla na svého snoubence, jako kdyby si to měl po tom, co slyšel rozmyslet.
"Vás dva nemyslím, jste pro sebe jako stvoření." dodal Draco, když si všiml vyděšeného pohledu své kamarádky.

"Nevěřím, že jsi ještě takovou nepotkal." zamrkala na něj Pansy a Draco odvrátil pohled. Astorie si všimla, že se snaží přemáhat, aby jí neřekl něco zlého.

"Pojďte pít." navrhla rozumně Daphne a pozvedla svou sklenici.
"Na Daphne a Blaise." napodobil jí Theodor. Všichni zopakovali a úsměvem připíjeli páru.

O dvě hodiny později se každý ze sešlosti už nacházel jinde. Daphne s Blaisem tančili a líbali se v pomalém rytmu na romantickou píseň, Theodor s Chantal někam zmizeli a Pansy s Dracem a Astorií seděli u stolu a pozorovali okolí. Spíš Astorie pozorovala, Pansy pořád mluvila a nutila Draca, aby se s ní zapojil do debat, jakýchkoliv témat od nejnovějších trendů v oblasti kabelek až po trollí povstání, kterého byly plné noviny. Draco už byl docela opilý a tak jen unaveně kýval na všechno, co mu říkala a nenamáhal se odpovídat.

"Skoč mi pro něco k pití, Pansy, buď tak hodná." promluvil, zvedl prázdnou sklenici a donutil jí přerušit dlouho řeč o jedné slavné čarodějce, která se proslavila tím, že chtěla navrhnout nové hábity do školy, ale po zamítnutí skočila ze skály a utopila se.

"Ano, hned jdu." vypískla Pansy a vyrvala mu sklenici z ruky. Vyběhla směrem k baru a nevšímala si Astorie, která ji chtěla požádat také.

"Myslím, že to s ní nevydržím." brblal Draco a Astorie se ušklíbla.
"To chápu, mohla by se krotit." kývla a zadívala se na dívku, která u baru poskakovala, aby si jí obsluha všimla a její milovaný Dračík nemusel čekat.

"Proč tu nemáš doprovod?" zeptal se jí a pohlédl jí do očí.
"Já?" zeptala se.
"Ano." ušklíbl se.
"Rozešla jsem se s Calebem před dvěma týdny." pokrčila rameny a odvrátila oči. Bylo to ještě docela živé a nechtěla se o tom bavit. S Calebem chodila několik měsíců. Seznámili se spolu, když přijel na pohár kouzelníků a začali si dopisovat. Před rokem se začali scházet a rychle se do sebe zamilovali. Neměli na sebe moc času, protože on studovat v Rusku a po škole nastoupil do utajené služby na vyhledávání organizovaných skřetích skupin. Když se dozvěděla, že se důvěrně baví se svou nadřízenou a na její dopisy skoro neodepisoval, rozhodla se, že už se nebude trápit.

"To mě mrzí." odpověděl Draco a stále si jí prohlížel. Otočila k němu hlavu a v jeho očích poznala jakýsi zájem, připadalo jí, že jí doopravdy poslouchá.

"Já půjdu." řekl a začal se zvedat z křesla, pomalu, aby se nepozvracel. Byl zvyklý pít jenže dnešní večer to přehnal. Za to může ta hloupá Pansy, která si z něj udělala deníček a kamarádku v jednom. Narovnal se, smetl ze saka neexistující špínu a oblékl se do kabátu.

"Tak počkej, šla ti pro pití." připomněla mu Astorie a ukázala směrem k baru, kde Pansy pořád stála ve frontě.
"Tak to se musím co nejrychleji vypařit, než se vrátí." ušklíbl se. "Jdeš taky?"
"Kam?" ptala se zvědavě.
"Netuším, ale tady už být nechci." řekl kysele a vykročil k východu, potom se otočil a čekal, jestli ho bude následovat. Astorie se podívala k baru a potom na prázdné místa, která zůstala po jejích kamarádech. Byla tu už jenom Pansy a s tou si nepředstavuje večer snů. Sebrala svůj kabát a rychle zamířila k Dracovi, než si jich někdo všimne.