Draco & Astorie

Ztracený ženich

V den kdy to mělo všechno vypuknout je probudilo slunce teplými paprsky jenž dopadalo na spící obličeje třech dívek.

Astorie, Daphne a Pansy spaly v pokoji pro hosty v sídle Greengrass.

Jak si Daphne přála, její kamarádka a sestra společně trávili poslední noc před svatbou. Do noci pily a povídaly o všem co je napadlo. Pansy a Astorie se spolu snažily vycházet, už jen kvůli Daphne, která měla záchvaty nadšení a strachu, které se střídaly po pěti minutách.

Nakonec se trochu opila a uklidnila. Vymluvily jí, aby šla za Blaisem, který jí hrozně chyběl a trávil svoji poslední svobodnou noc s Dracem, zřejmě u sklenice nějakého rumu se zapáleným doutníkem a snad ne s polonahými čarodějkami.

"Vstáváme, drahoušku, dnes se vdáváš." ozvala se madame Greengrassová přes dveře. Měly hodně práce a museli začít s přípravami. Daphne se posadila a prohrábla si vlasy. Zatřásla s Pansy, která spala vedle ní a tak na ní zamručela, jako vzteklé prasátko, kterým taky byla.

S povzdechem se zvedla také Astorie a promnula si oči. Mohla by prospat ještě několik hodin, ale věděla, že má hodně práce. Navíc moc nevěřila Pansy, že by dokázala Daphne uklidnit, kdyby dostala znovu nějaký ze svých záchvatů. Vstala a zamířila se upravit a potom připravit pro sestru snídani, než se vrhnou do dnešního dne, který jim změní život. Všem a navždy.

Po jídle se přesunuly do pokoje Daphne, kde začaly nevěstu chystat. Jejich pohledy stále sklouzávaly k šatům, které ležely na posteli. Byli tak nádherné, že jim z nich přecházel zrak. Po několika hodinách práce byla Daphne připravená. Vypadala nádherně, jak tam před nimi stála jen v bílé košili a s upravenými vlasy a líčením. Astorie se snažila potlačit slzy a Daphne se stále prohlížela a zářily jí oči.

"Můžu dál?" ozvalo se a Astorie přešla ke dveřím. Otevřela je a koukla na Chantal, která tam stala s vyvalenýma očima.
"Kdo to je?" houkla Pansy a upravovala Daphne vlas, který ji vyklouzl z účesu.
"To je Chantal." oznámila a mávnutím ruky jí naznačila, že může vejít.
"Můžeš na chvíli?" zeptala se místo toho a naznačila, že si chce promluvit jen ve dvou.
"O co jde?" zeptala se tiše Astorie, když si uvědomila, jak se tváří dívka vyděšeně.

"Všechno ti řeknu."
"Jdu s Chantal pomoct s vlasy." řekla Astorie směrem ke své sestře a prasečí princezně. Netušila, co se děje, ale zřejmě to nebude nic dobrého, takže to své sestře nesmí říct a musí to hned vyřešit. Ještě, že neotevřela Pansy, hned by pořádně ječela.
Následovala Chantal a když si byly jisté, že jsou mimo doslech, chytila ji pevně za rameno.
"Tak co se děje." syčela na ni potichu.
Viděla na Theově dívce strach, bála se jí to říct, takže to bude opravdu velká věc.

Chantal se nadechla a zavřela oči.
"Ztratil se nám Blaise."
"Cože?" vyjekla Astorie a neuvědomila si, že by měla mluvit potichu.
"Jo," pokračovala Chantal a hlas se jí klepal strachy, "večer šli spát a ráno, když se Draco probudil tam nebyl. Hned běžel za Theodorem a ten to řekl mě. Oba dva ho hledají od rána, ale zatím nemáme žádné zprávy."
"Kdo další to ví?" ptala se Astorie a snažila se uklidnit. Tohle je opravdu komplikace. To ho nemohl ten blonďák hlídat? To se o něm říká, že je chytrý?
"Jen Draco, Theodor, já a ty."
"Dobře, tak hlavně, aby se to nedozvěděl někdo další."
"Neboj se, nedozví." kývala Chantal hlavou a vypadalo to, že jí každou chvíli vypadnou oči.
"Jestli ho někdo najde, je to Theodor. My jim musíme pomoct." promluvila tiše Astorie a popadla svou kamarádku za ruku.
"Tak honem, poběž."
Obě dívky se rozeběhly dolů a cestou vytahovaly hůlky, aby se mohly hned co překonají ochranná kouzla přemístit a hledat.

"Chodíme tady hodinu, není tady." řekla Chantal a prohrábla si vlasy, které byly zacuchané, jak běhala po zahradách.

"To mi došlo." šlehla po ní pohledem Astorie a přitáhla si víc k tělu kabát, pod kterým měla jen košili, která jí dosahovala do půlky stehen.
"Budeme jí to muset říct." povzdechla si Chantal a vypadal, že každou chvíli bude brečet.

"Lásko, tady jsem! Tady!" Obě se otočily po hlase a uviděly Thea, který k nim běžel a zuřivě a rychle mával hůlkou. Vypadal naštvaně a vyděšeně, jako obě dívky.
"Nenašel jsem ho." řekl, než se ho stačila zeptat jedna z nich.
"Tak to je hotové. Byl jsi jediný kdo ho mohl najít." povzdechla si jeho dívka.

"Co budeme dělat?" ptala jsem Chantal a koukala z jednoho na druhého a vyměnila si s nimi vyděšený pohled. Theodor si zajel rukama do vlasů a povzdechl si, než promluvil.
"Musíme to říct Daphne, nic jiného nám nezbývá."
Astorie měla co dělat, aby nezačala křičet a ječet. Měla pocit, že jí praskne hlava a že každou chvíli omdlí. Chantal na tom byla dost podobně.

"Lidi, co je to tu za sraz, jak to, že jste mě nepozvali?"
Astorie, Theodor a Chantal se otočili a málem kleplo všechny tři. Mířil k nim blonďatý zmijozel v perfektně padnoucím obleku a za ním šel Blaise, který vypadal pořádně naštvaně.
"Kde jste byli?" vyjekla Chantal a pevně chytila Theodora za ruku, jak byla rozrušená. Theodor jenom koukal s otevřenou pusu a zdálo se, že nemůže uvěřit tomu, co vidí.
"Tady pán se šel projít. Tak jsem se za ním zastavil, pořádně jsme pokecali a už se těší až uvidí svojí milovanou ženu." prohlásil sebejistě Draco a upravil si límeček košile.
"Jen jsem se prošel." zahučel Blaise a zamířil do sídla.
"Co je?" ušklíbl se Draco a pohledem si je změřil, jako kdyby nebyli duševně zdraví, "Vypadáte, jako kdyby jste viděli Pána Zla znovu povstat."
Než mu někdo stihl odpovědět, Astorie zaječela a nadšeně mu skočila kolem krku. Draco to nečekal a tak musel o pár kroků ustoupit dozadu, aby nespadli do mokré trávy. Astorie ho pevně držela kolem krku a vlepila mu pusu na tvář. Draco vypadal šokovaně a tvářil se, jako kdyby mu Lucius Malfoy oznámil, že je mudlovského původu. Chantal s Theodorem na ně pobaveně koukali a vyměnili si spolu pohled.
"Tak... hmmm... dobrý... můžeš..." vykoktal ze sebe Draco a Theodorovi vyletělo obočí, když poprvé v životě uslyšel Draca Malfoye mluvit jako kdyby byl ten nejstydlivější chlapeček. Astorie si v tu chvíli uvědomila, jak Draco opatrný na doteky s cizími lidmi a tak od něj rychle odskočila. Na rtech měla ale pořád nadšený úsměv.
Svatba je zachráněna.