Draco & Astorie

Jak snadno se vzdálíš

Hleděl na ní, jako kdyby se zbláznila.

"Chceš mě opustit." řekl tiše a ona na něj vyvalila oči.
"Ne, to nechci. Jenom chci, aby jsme žili jako dospělý ve vlastním."
"Nevím, jestli to můžu udělat." odpověděl, ale v jeho hlase byla slyšet úleva. Věděl, že by nepřežil, kdyby to udělala. Ne, že by to bylo přijatelné, ale nemohl si být jistý.

Sešla o pár schodů k němu a on viděl, že jí znovu tečou slzy.

Kývl na ni a zhluboka se nadechl.

"Nelíbí se mi to, ale ještě ti musím říct, že chci, aby jsi byla spokojená. Takže to zařídím."

Pokývala hlavou a beze slova odešla do jejich pokoje.

..

O pár dní později se konalo velké stěhování. Astorie s Dracem se rozhodli, že se přesunou do jednoho z menších sídel, které patřilo jejich rodině. Na Narcissino naléhání šli do toho nejbližšího, takže byli od sebe vzdálení asi sto metrů. Nebylo to sice to, co si Astorie představovala, ale lepší než být stále v jejich hlavním sídle. Konečně měli soukromí.

Astorie si nový dům vybavila podle představ. Draco, který se snažil, aby byla spokojená jí poskytl neomezené finance a tak trávila dny vybíráním tapet a laděním domu.

Draco se od doby, co se odstěhovali uzavřel do sebe. Vyčítal si, že opustil matku, která jejich odchod nenesla moc dobře. Řekl by, že na ničem nesejde, když jsou od sebe tak blízko, ale ji to zasáhlo mnohem víc než předpokládal. Lucius s tím nesouhlasil vůbec a jejich zlepšený vztah, na kterém pracovali několik týdnů byl nenávratně pryč. V tuhle chvíli se s tím nedalo nic dělat.

Astorii pomalu rostlo bříško a každým dnem se jí zlepšoval i zdravotní stav. Měla těhotenské chutě a její nálada byla nepředvídatelná. Draco proto někdy utíkal do práce, protože věděl, že nová kouzelnice, kterou najali, aby se o Astorii starala svou práci dělala dobře. Nebál se nechat je doma a mnohdy se vracel z práce pozdě.

Každý týden je navštěvovala Daphne a krátila čas svojí sestře, která na doporučení lékařů byla skoro pořád doma. Daphne byla žena v domácnosti, takže měla volného času spoustu a její sestra přítomnost blízkého cloveka vítala.

Stalo se to tak nečekaně, že si to pořádně ani jeden z nich neuvědomil.

Začali se od sebe vzdalovat.

Astorie cítila, že se něco s Dracem děje, ale neměla sílu se snažit, soustředila se jenom na svoje dítě. Draco si vyčítal, že se o svou budoucí ženu víc nezajímá, ale cítil nějaký nevysvětlitelný pocit, že o něj nemá zájem. Pomalu ale jistě se mezi nimi rozevírala hluboká propast.

V tu nejhorší možnou dobu.

..

Astorie seděla s Daphne na balkonku jejich nového sídla a sledovala svou sestru, která popíjela jedno z nejlepších vín, které tu měli.
"Taky bych si dala." povzdechla si a Daphne se na ni ušklíbla.
"To teda ne."
Astorie zvedla oči k obloze a položila si ruku břicho. "Už se těším, až se narodí."
"To věřím." usmála se na ní Daphne a znovu se napila.
"Už víš, jak se bude jmenovat?"
"Ne." povzdechla si. Nedávno o tom spolu s Dracem chtěla mluvit. Hned, jak začala o jménu, Draco řekl, že už má nějaké vybrané a dal se do vyprávění rodinné historie. Astorie, která měla ten den špatnou náladu se hned při zmínce o tradicích jeho rodiny rozčílila a ten den už spolu nepromluvili.
"Vzdaluje se mi." přiznala poprvé nahlas a Daphne se hluboce mračila.
"Jo, to jsem si všimla. Víš myslim, že teď není nejlepší doba. Budete mít dítě."
"Sakra, vím to." odsekla protivněji než chtěla.
Daphne zakroutila hlavou a zahleděla se do zahrad. "Zítra máš to vyšetření, mám jí já nebo..."
Astorie zavrtěla hlavou. "Ne, půjde Draco."
"Dobře, myslela jsem to..."
"Ano, vím, jak jsi to myslela, ale on je otec."
Daphne prskla a zasmála se. "Ano, to mi došlo."
Astorie se zavrtěla, aby si udělala větší pohodlí a přivolala si vychlazenou vodu.
"Ne, omlouvám se ti, nechci být zlá. Jen je toho poslední dobou na mě moc. Přijde mi, že Draco ještě není připravený být otcem a proto se mi tak vzdálil. Chtěla jsem se snažit, ale něco mi v tom brání a nedokážu se mu věnovat tak, jako předtím,než jsem otěhotněla. Nejvíc mi vyčítá to odstěhování od jeho rodičů."
Daphne zakroutila hlavou. "Nechápu, jak ti to může vyčítat. Přece s nimi nevychází nejlíp, ne? Hlavně s otcem nejsou nejlepší kámoši."
"To nejsou, ale je to tradice." vyslovila poslední slovo jako by bylo sprostý.
"Ser na to." poradila jí sestra a Astorie se ušklíbla. Obě se odmlčely a Astorie se vrátila v myšlenkách na to, co jí zítra čeká. Jde na vyšetření jestli je dítě v pořádku. Měla z toho pěkný strach a věděla, že je na tom Draco úplně stejně.

Co když mu něco bude, to by asi nepřežila.

..

Druhý den odpoledne, přesně jak se domluvili, ji vyzvedl Draco u nich doma. Přemisťovali se spolu, i když Astorie nesouhlasila, on byl ale toho názoru, že je na to moc slabá. Proto do nemocnice sv Munga dorazili společně.

"Dobrý den, pane Malfoyi, slečno Greengrassová." pozdravila je mile mladá dívka, která jim pokynula, aby ji následovali. Kráčeli dlouhými chodbami a každým krokem cítila Astorie, jak se jí špatně dýchá. Než došli do pokoje, kde už na ně čekal doktor, měla pocit, že každou chvíli omdlí. Draco viděl jak je bledá a proto ji chytil za paži, aby jí jistil. Vděčně se na něj podívala a cítila, jak se jí rozbušilo srdce. Bylo to po dlouhé době jediné jeho milé gesto, které projevil. Oba dva se posadili do velkých křesel a Draco podal ruku lékaři.

"Jsem rád, že se vám daří lépe." usmál se a ona si pomyslela, že ho Draco už určitě předtím informoval.
"Pujdeme se podívat na malé."
Astorie se svlékla, ulehla na velké křeslo a cukla sebou, když lékař mávl hůlkou a břicho se jí pokrylo studenou tekutinou. Astorie odvrátila oči, protože se jí udělalo špatně. Celou dobu, co jí lékař jezdil něčím studeným na co se nepodívala po břiše, měla oči upřené na obraz dítěte, které se celé rozesmáté honilo za rodiči.

Draco to celé sledoval a měl zamračený soustředěný výraz. Astorie cítila, jak je napjatý a jeho dech je mělký. To jí moc nepomáhalo.

"Astorie..."
Nereagovala.
"Astorie..." zopakoval a ona konečně zvedla pohled. Otočila hlavu směrem k lékaři a cítila, jak se jí před očima dělá černo. Musela na chvíli zavřít oči a když ucítila, jak jí Draco tiskne ruku, donutila se znovu otevřít a upřít na něj.