The Boy Next Door

Chapter 12

(Guys uvědomila jsem si, že vlastně ani nevíte jak vypadá Luke. Jelikož se objeví v téhle kapitole, tady máte fotku. Pardon. xd)

Neděle 12:00:

Pohled Chrise:

Dnešní ráno bylo jako každé. Probuzení, snídaně, ranní hygiena, notebook. "Taková nuda." zívnu a protáhnu se. Slyším můj telefon zazvonit. Volá Luke. "Čau kámo. Jseš připravenej na překvapení?" ozve se do telefonu známý hlas. "O čem to mluvíš?" zeptám se s malým úsměvem na rtech. Najednou zazvoní zvonek. Běžím dolu a když otevřu dveře málem dostanu infarkt. Stojí tam Luke a směje se mojí reakci. "Měl by ses teď vidět." řekne a nemůže se přestat smát. "C-Co tady děláš?!" řeknu s radostí a padnu mu kolem krku. Oba se chvilku smějeme v objetí.

"Co tady děláš?" zeptám se pořád trochu v šoku. "Já ani nevim hej. Prostě se mi stejskalo tak mě napadlo, že přijedu. Ale neměl jsem prachy nebo auto tak jsem se zeptal táty a on mě hodil." vysvětlí a pokrčí rameny. "Wau.. To je skvělý." řeknu a znovu ho obejmu. "Budeš tady zůstávat nebo jedeš domů?" zeptám se. "No.. Budu tady týden. Jsou teď jarní prázdniny." odpoví s úsměvem. "Ty jo. Na ty jsem úplně zapomněl. Přísahám, že bych šel zítra do školy." řeknu a oba se začneme smát.

Chvilku si povídáme když zazvoní zvonek. "Čekáš někoho?" zeptá se Luke s podivným úsměvem na tváři. "Nečekám." odpovím a rozejdu se ke dveřím. Otevřu je a stojí v nich Tom. "Um.. Čau. Chtěl..jsem se zeptat jestli nechceš někam zajít." řekne nervózně. Slyším jak se Luke zvedá ze sedačky. "No.. Mám teď návštěvu takže.." řeknu a podívám se směrem k Lukovi, který už stojí kousek za mnou. "Ou.. Aha. Promiň. Tak možná jindy." řekne s rukou na zátylku a s pohledem na Luka. "Hej. Mně to nevadí. Klidně si s nim někam zajdi. Aspoň si zatim vybalim." řekne Luke a přistrčí mě blíž k Tomovi. "Tak pokud ti to nevadí. Táta stejně bude za chvíli doma. Volal jsem mu že jsi přijel." řeknu. "Ne. Ne. Vůbec mi to nevadí." řekne Luke a mávne rukou. "Dobře. Vydržíš chvilku? Půjdu se jenom převlíct." řekne směrem k Tomovi a odcházím do svého pokoje.

Pohled Toma:

Co to teď dělám? Říkám si v hlavě když přecházím ulici k Chrisově domu. Přijdu ke dveřím a zaslechnu tlumené hlasy. Jeden je Chris a ten druhý neznám. Možná bych neměl rušit, zní to jakože má návštěvu. Otočím se a chystám se odejít. I když.. Otočím se zpět a zazvoním na zvonek. Po chvilce otevře Chris a já zůstanu stát na místě. Řekni něco. "Um.. Čau. Chtěl..jsem se zeptat jestli nechceš někam zajít." vysoukám ze sebe. Proč jsem tak nervózní?

(dál to znáte)

Chris se šel převléknout a zůstal stát mezi dveřmi s tímhle klukem. "Já jsem Luke btw." řekne a natáhne ke mě ruku. "Tom." řeknu a potřesu mu rukou. "Jo. Chris mi o tobě říkal." řekne a pokývne hlavou. "Zajímavý. Já o tobě ještě neslyšel." řeknu trochu drze. "Tak tohle bolelo. Určitě ti o mě něco řekl. Jsem jeho nejlepší kamarád." řekne a trochu se zasměje. "Jedinej kdo to ví je můj nejlepší kamarád." vzpomenu si na rozhovor v koupelně. Takže tohle je on jo? Hm.. "Hele, chci ti jenom říct, že Chris tě má dost rád. Jestli mu jakkoliv ublížíš.. zlomim ti vaz." řekne Luke a jeho úsměv najednou zmizí. Okay.... Cože? Chris jde dolu po schodech a Luke se zase usmívá. Kdo je tenhle týpek?

Pohled třetí osoby:

Tak Tom a Chris spolu šly ven. Tom stále přemýšlel o tom co Luke řekl. Jak to myslel, že ho má Chris rád? Jako kamaráda? Nebo něco víc? Nechce se ptát, to by bylo divný. Ale jejich společný den si oba užili. Šly do kavárny kde Tom pracuje. Projely se na motorce. Tom Chrisovi ukázal místa kam rád chodí. Například kopec kde je nádherný výhled na město. "Sem chodím většinou přemýšlet nebo skládat." řekne Tom s pohledem na výhled. "Ty hraješ? Na co? Já hraju na kytaru." řekne šťastně Chris. "Já taky, na elektrickou. Plus zpěv." odpoví Tom. "Tyjo. Musíme si někdy spolu zahrát." "Jo, to zní fajn." Chvilku sedí v tichosti a Chris se podívá na hodinky.

Pohled Chrise:

"To je už je tolik?" trochu zakřičím s pohledem na hodinky. "Už budu muset jít." řeknu trochu zklamaně. Tom se podívá na hodinky "No jo. Já taky. Tak pojď hodim tě." řekne a zvedá se z lavičky na které jsme seděli. "Dobře." řeknu a taky se zvednu.

(Time skip)

Když jedeme už se začíná pomalu stmívat. Držím se Toma pevně a přeju si aby tahle chvíle nikdy neskončila. Ale.. Už jsme tady. Slezeme z motorky a já podám Tomovi helmu. Stojíme před dveřmi jeho bytu a ani netušíte jak moc bych ho teď chtěl políbit. Místo toho ho jen silně obejmu. Poděkuju mu za skvělej den a jdu domů. Na křesle sedí Luke a kouká na mě. "Bože vy jste tak rozkošný." řekne a předstírá, že si utírá slzy. "Ale prosimtě." řeknu a mávnu rukou. "Nechceš zkouknout nějakej film?" zeptá se Luke a zapíná notebook. "Proč ne." řeknu. Sednu si vedle něj na sedačku a se všema těma myšlenkama na Toma film ani nevnímám.

Cítím, že pomalu usínám. Snad se mi o něm bude aspoň zdát.

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Okay lidi dneska je to trochu kratší, protože já jsem totálně mrtvá. Ale příští už snad bude zase delší.

Anyway hope you like it.

Vote a Coment prosím.

Dejte vědět jak se vám to zatím líbí.

-Just Eli

(Pokud máte třeba nějaký otázky ohledně pokračování ráda zodpovím v komentářích. Ale ne spoilery xd)