The Boy Next Door

Chapter 16

(Pokračuje pohled Chrise)

Ráno se probudím s Tomovo hlasem pořád v mé hlavě. Neustále přemýšlím co se ten den mohlo stát a proč to Toma tak ovlivnilo. 

Pohled Toma

Přetočím se na posteli a pomalu otevřu oči. Proč jsem se ho na to musel zeptat? Teď nad tím určitě pořád přemýšlí. Jsem tak blbej. Občas si říkám jak by to asi dopadlo kdyby si Chris tu noc pamatoval. Bylo by to mezi námi jiný? Dost možná. Ale bylo by to lepší nebo horší? Měl bych mu to prostě říct? Ale co když se bude cítit trapně a já ho tak ztratím? To se nesmí stát.

Pohled Luka

Sedíme u stolu v kuchyni a snídáme. Pohled mi sjede na zamyšleného Chrise. Dneska mi přijde, že nějak není ve svý kůži. Stalo se snad včera něco mezi ním a Tomem? Musím to vědět. 

"Hej, Chrisi." Nic. "Haló?" Nic. "Země volá Chrise!" řeknu hlasitěji a drknu mu do ruky div, že leknutím nespadl ze židle. "Co to s tebou dneska je? Stalo se něco? Jsi pořád tak zamyšlenej." zeptám se se znepokojením v hlase. "N-nic mi není. Jen.. Včera se mě Tom na něco zeptal a trochu mě to zaskočilo." odpoví nejistě. "O co jde?" řeknu se zdvihnutím obočí. "Ptal se jestli jsem tu minulou noc byl opravdu tak opilej, že si nepamatuju vůbec nic a přišel mi u toho trochu smutnej a nejistej." řekne a podloží si rukou bradu. "Jo aha. No, já si nic moc nepamatuju, ale vím, že tě odnesl do pokoje když si usnul a pak hodně rychle zmizel a byl jak na trní." odpovím zamyšleně. "Bylo to dost divný." dodám a pokrčím rameny. 

Pohled Toma

Sejdu schody do kuchyně kde sedí máma a pije kafe. "Dneska sis teda přispal." řekne otráveně a usrkne si z hrníčku, "Cos dělal?" dodá a položí hrnek na stůl. "Šel jsem včera později spát, cvičil jsem na kytaru. Nic víc." Řeknu a udělám si taky kafe. "A nic víc? Žádná dámská návštěva nepřišla když jsi byl doma sám?" řekne máma s trochou nadšení v hlase. "Um.." Proč mám pocit, že nějak zjistila, že tu NĚKDO byl? Ale nemůžu jí říct pravdu. "No.. Byla tady jedna moje kamarádka, Lizzy. Ale moc dlouho se nezdržela. Přišla jenom pokecat." řeknu trochu nejistě. Chudák Lizzy, že jí do toho tahám. "Jo tak Lizzy, jo? Kamarádka? To ti nežeru. Chci jí poznat." řekne a zvedá se od stolu. "No já nev.." nenechá mě ani domluvit a pokračuje. "Pozvi jí dneska na oběd. A to není prosba ale rozkaz. Řekne s vážným obličejem a odchází z místnosti.

Tenhle oběd bude katastrofa. Pomyslím si a vytáhnu s kapsy telefon abych napsal Lizzy.

SMS:

T: Ahoj, mám takovej menší problém. Když máma nebyla doma tak u mě byl Chris. Dneska ráno mi připadala jakoby věděla že tu někdo byl a já nechtěl řikat pravdu protože se bojim že bych se pak nemohl s Chrisem bavit a tak jsem řekl žes tu byla ty a ona tě teď chce poznat a nějak si asi umanula že spolu chodíme nebo co. Můj dotaz je: Přijdeš pls k nám na oběd a budeš před mámou dělat že jsi moje holka abych se mohl dál bavit s Chrisem?

L: Um.. A kdy je ten oběd?

T: Dneska 12:30

L: Tak jo. Pro tebe cokoliv.

T: Jsi nejelpší. Díky moc. :)

KONEC SMS

Pohled Lizzy

S úsměvem pořád zírám na telefon. Bejt Tomovo holka? I když ne doopravdy? JASNĚ! Teď jen musim vymyslet celej náš příběh o tom jak jsme spolu začaly chodit. Ne počkat. To mám vlastně vymyšlený od tý doby co se známe. Trochu se zachichotám a otevřu galerii. S tichým "awwww" si lehnu na postel a prohlížím fotky Toma. Mého nového "kluka".