The Boy Next Door

Chapter 17

Pohled Chrise

Za zvuku zvonku se zvedám ze židle. "Ty někoho čekáš?" zeptá se Luke a zvědavě se nahne směrem ke dveřím. "Nečekám." pokrčím rameny a zmáčknu kliku. Za dveřmi stojí Tom s taškou přes rameno a cigaretou v ruce. Vypadá trochu smutně a naštvaně. "Ahoj, mohl bych tu prosím dneska spát?" zeptá se skoro ubrečeným hlasem. "Ahoj, jasně. Pojď dál." řeknu zmateně a uhnu mu z cesty aby mohl vejít. On zahodí cigaretu a pomalu vleze do dveří. "Co se ti stalo, ty vole? Vypadáš jak nakopnutý štěně." řekne Luke a trochu se zasměje. Věnuju mu svůj "radši sklapni" pohled a otočím se zpátky na Toma. "Řekneš nám co se stalo?" zeptám se klidně. 

Pohled Toma

Mám jim říct celou pravdu o tom co se stalo? Myslím, že pokud by to někdo z mýho okolí pochopil byl by to Chris. Ale nevím jestli jsem připravenej říct jim celou pravdu. "No...." zamyslím se. Srát na to. "Pohádal jsem se s mámou a ona mě... tak trochu mě vyhodila z baráku." řeknu trochu koktavě. Dívám se na jejich zmatený obličeje a přesně vím na co se chtějí zeptat. "Cože? A cos jakože provedl, že zareagovala takhle?" zeptá se Chris. "Jenom jsem jí řekl pravdu o tom že jsem...." na chvilku se zarazím a zhluboka se nadechnu "...že jsem gay.." řeknu a sklopím oči k zemi. Najednou slyším zvýšený hlas "Já to věděl!" křikne Luke možná až moc šťastně. Podívám se na Chrise, který je absolutně bez reakce.

Pohled Chrise

Zůstal jsem zírat bez dechu. Jak to, že se zrovna já tohle dozvídám až teď? Vzpomenu si na ten večer kdy jsem mu to řekl já. 

Flashback

Tom se na mě podívá trochu sklesle. "Víš, já jsem nechtěl zareagovat nějak hnusně nebo něco. Jenom mě překvapilo jak v klidu jsi to řekl. Kéž bych to já měl tak lehký." řekne a sklopí oči. "Cože?" řeknu s pusou dokořán. "Jak to myslíš kéž bys to měl ty tak lehký? Ty jsi..?". Tom mě nenechá ani domluvit a rychle vyhrkne: "Um.. Ne.. Ne ne ne ne ne.. já to nemyslel takhle.. Myslel jsem to jakože.. um.. Co mi umřel táta tak to nemám moc lehký. S mámou nemám zrovna nejlepší vztah." trapně se zasměje a ruku si dá na zátylek.

Konec flashbacku

Jak to, že mi to nedošlo dřív? Teď když na to vzpomínám tak je naprosto jasný, jak to vlastně je. Už chápu proč nemá s jeho mámou dobrej vztah. Z myšlenek mě vytrhne Luke, který mi zaluská před obličejem. "Um.. Pardon. Asi jsem se jenom trochu zarazil. Překvapilo mě to, protože nechápu proč jsi mi to neřekl dřív. Měl jsi tolik příležitostí a třeba bych ti s tím mohl pomoct." řeknu trochu naštvaně. "Ví to ještě někdo?" zeptá se Luke. "Nikomu jinýmu jsem to přímo neřekl kromě vás a včera jsem to řekl mámě. Teda jako ona to podle mě věděla už dřív, ale prostě dělala, že to neví. Je hrozně pobožná a slovo "gay" jí prostě nejde přes pusu. Podle ní je to hřích a "nepřirozený". řekne a do očí se mu vtlačí pár slz, které ale hned utře. "A tos to v sobě celou tu dobu držel?" zeptám se s trochou lítosti v hlase. "No... Jo." promne si prsty čelo. Nenapadne mě nic jinýho než se zvednout a obejmout ho. Držím ho pevně a rukou ho pohladím po zádech. "Můžeš tu zůstat jak dlouho budeš potřebovat." zašeptám a odtáhnu se.

(Time Skip) Večer

Sedíme u stolu a večeříme, když slyšíme klíče v zámku. "To bude táta." řeknu a všichni se otočíme směrem ke dveřím. "Předtím jsem mu volal aby ti udělal klíč od domu ať nemusíš pořád zvonit když půjdeš třeba do práce nebo někam. Takže neboj, ví že tu jsi." řeknu směrem k Tomovi a pousměju se. "A to si mu řekl úplně všechno?" zeptá se Tom a já hned vím kam tím míří. "Řekl jsem, že tu teď budeš chvíli bydlet, protože jsi se pohádal s mámou. Všechno ostatní mu můžeš říct sám. Pokud chceš." odpovím. Tom se usměje a táta vejde do kuchyně. "Čau kluci, máte tam doufám kafe i pro mě." řekne táta trochu vyčerpaně a pověsí si bundu na věšák. Vezmu do ruky hrnek a naliju do něj zbytek kafe v konvici. "Vždy připraven." řeknu s úsměvem a položím hrnek na stůl. Táta si sedne a před Toma položí na stůl klíč. "Děkuju moc." řekne Tom a klíč si dá do kapsy. Táta si usrkne z kafe a dá ho zpátky na stůl: "Tak, řekne mi teď někdo co se vlastně stalo?". Oči mu sjedou na Toma a ten hlasitě polkne. "No..." 

A řekl mu úplně všechno. Táta na něj zaraženě zírá a pak řekne: "No, tak asi vítej v rodině." Tom se široce usměje a já ho poplácám po rameni. 

Po večeři řešíme kde kdo bude spát. Luke vymyslel asi tak 30 verzí jak všechny někam přestěhovat a všechny byly naprostá a zbytečně složitá kravina. Nakonec se dohodlo, že Tom bude spát u mě. 

(Sami s Tomem v pokoji. 10 večer.)

Táta rozložil Tomovi u mě v pokoji na zem matraci. Ale přišlo mi blbý aby host spal na zemi tak jsem se rozhodl, že si tam lehnu já a Tom bude spát u mě v posteli. "Dobrou." řeknu po tom co si lehnu a zhasnu lampičku. 

Po chvilce

"Hej Chrisi." zašeptá Tom a já vydám jen unavené "Hm?". "Přijde mi blbý, že spíš na zemi. Vážně se nechceš vyměnit?" řekne pořád šeptem. "Nechci a už jdi spát." řeknu a zívnu si. "Ale, vážně.." přeruším ho. "Víš co," Zvednu se a vyčerpaně za sebou táhnu peřinu. "posuň se." řeknu a pokynu rukou. Lehnu si vedle něj na postel a unaveně zamumlám: "Spokojenej?" cítím jak pomalu usínám.

Pohled Toma

Chris si lehne vedle mě. "Spokojenej?" zamumlá a v tu chvíli usne. Jak může někdo tak rychle usnout? Podívám se mu do obličeje. Je tak roztomilej když spí. Lehnu si a přehodím přes něj ruku. "Jo, spokojenej." zašeptám a pomalu upadám do hlubokého spánku.

(Time Skip) Ráno

Pohled Luka

Ráno vstanu a nenapadne mě nic jínýho než hned udělat nějakou kravinu. Původně jsem plánoval, že těm dvoum hrdličkám prostě vlítnu do pokoje a začnu řvát "budíček", ale když jsem je tam viděl tak jsem prostě nemohl. Leželi spolu na posteli v objetí a vypadali tak sladce, že jsem málem brečel. Ryhle jsem si je vyfotil a pak jsem potichu zavřel dveře a odešel do kuchyně kde už seděl Rowen a pil svou každodenní ranní kávu. "Dobré ráno." řekne a aniž by zvedl oči od novin se zeptá: "Kde jsou ti dva?". "Myslím že si dneska budou chtít přispat." řeknu a sednu si ke stolu. Vytáhnu telefon a ukážu mu tu fotku. On se jen vřele usměje a vrátí se ke čtení novin. 

________________________________________________________________________________________________________________________________________________________________

Taaak jo lidi! Už se nám ten vztah trochu rozvijí. Konečně! 

Anyway, doufám, že se dnešní kapitola líbila a pokud ano, zanechte vote a možná i nějakej ten komentář ne? 

Děkuju za přečtení a u další kapitoli

*SAYONARA*