Chapter 2: Sobotní ráno:

192 10 4
                                    

Pohled Chrise:

Ležím v posteli s rukou na čele a říkám si jestli se mi to jen zdá. Pomalu se zvednu a posadím se. Upřu zrak na kufr u dveří. "Aha, nezdá." řeknu si a posadím se na okraj postele. Najednou do mého pokoje vběhne máma a začne roztahovat rolety. Oslepí mě svit ranního slunce. "Co tam tak sedíš? Vstávej a začni si balit!" křikne na mě od okna a odchází. Vstanu z postele obleču, si tepláky a obuju bačkory co mám u postele. Zajdu ke skříni a vytáhnu bílé tričko s americkou vlajkou.

Seběhnu schody dolu do kuchyně kde už táta snídá a čte si noviny. Vezmu si cereálie s mlékem, ale jdu si je sníst do pokoje. Nevydržel bych to v kuchyni. Při jídle si začínám balit. Po tak půl hodině už mám sbalený svoje prádlo, věci do školy a ostatní věci ze svýho pokoje, zbytek odvezou stěhováci.

Napadlo mě, že bych mohl napsat Lukovi, ale pak mi došlo, že je u svýho táty. Lukovo táta totiž bydlí v takový chatce kde nemá ani WiFi, protože když se rozvedl s Lukovo mámou tak ho o všechno obrala díky dobrýmu právníkovi se kterym spala. Takže nic. A ne, žádný jiný kámoše nemám.

Sakra, teď jsem si uvědomil, že jsem si nevyndal prádlo na zítřejší cestu. Ale ve kterym kufru to je? Vstal jsem z postele a otevřel první kufr. Byly v něm psací potřeby a ostatní věci co jsem měl na stole. Tak tenhle? Jo, to bylo on. Druhej pokus to neni tak špatný. Připravil jsem si oblečení a lehl si na postel. Vzal jsem sluchátka a pustil si hudbu. Story of my life od One Direction? Jak příhodné. Přesto, že je teprve kolem dvanácté poledne pomalu zavírám oči.


Tak jo guys tahle kapitola je opravdu krátká, ale dneska napíšu ještě jednu.

Hope you like it. 💙💚

Vote a Coment potěší. 😁⭐

Zatim SAYONARA.

- Just Eli


The Boy Next DoorKde žijí příběhy. Začni objevovat