eight

99 11 0
                                    

Zápis č.8

8. ledna, 12:03

Máme problém.

Velmi velmi velmi velký problém.

Jmenuje se,

Právě jsem se zesral rozpaky před svým crushem a opravdu chci umřít, ale zároveň... stejně chci umřít, ale dobrým způsobem, protože mi pomohl po tom, co jsem upadl a pořád se jakože zatraceně šíleně červenám a uběhlo už asi 10 minut.

Jo...

Takže, šel jsem jídelnou, a zrovna jsem procházel kolem stolu, u kterýho seděl Yoongi. A mně ze se zrovna stalo, že tam na té podlaze byla kaluž vody, které jsem si nebyl vědom. A také jsem zrovna měl na sobě svoje boty s nejmenší kluzkostí.

A zrovna se nesnáším ještě daleko víc, než doposud.

Šel jsem kolem, a samozřejmě, jak jsem dříve zmínil, po té kaluži vody jsem uklouzl, a spadl. Pití se mi vylilo na tričko. A Yoongi to viděl, a přísahám, on vstal a dostal se ke mě do mrknutí oka. Byl jsem tak zatraceně nervózní. Jenže potom mi pomohl vstát, a dokonce mi nabídl, že mi koupí nový pití, když jsem si ním polil triko. Mile jsem ho odbyl, samozřejmě, neboť nechci, aby za mě utrácel peníze. I přesto, že to pití zas až tolik nestálo.

Ale pomohl mi dostat se do koupelny a vyčistit mi tričko. Tak dobré, jak by to bylo možné, to je.

A on řekl, „Lituju, že jsem si to tričko navíc dneska nepřinesl.“

Doslova jsem se zahihňal a momentálně se schovávám v té nejvzdálenější kabince od vchodu do koupelny. Sakra. *Rozbití klávesnice*.

Okej.

Vzdávám se života. Čau.

A...

Pro dnešek žádná báseň nebo text písně, protože jsem příliš líný a právě zahlcen.

Ahoj.

8. ledna, 12:14

© lunaryoom
All rights reserved.

POET | yoonmin, trWhere stories live. Discover now