twenty five

104 10 4
                                    

Mezitímco ti tři chlapci tiše seděli, vychutnávali si své pokrmy. Jimin od té chvíle, kdy se k nim Yoongi připojil, sitva pronesl slovo, poněvadž byl až příliš v rozpacích na to, aby se směrem staršího prostě vůbec podíval. Avšak i tak po něm potají pokukoval, a občas ho dokonce přichytil, jak se na něho černovlasý chlapec dívá. Vždy se začervenal a shlédl ke svému jídlu, jen aby do něho ďobal hůlkami. Neměl moc hlad.

Taehyung se natáhl přes svůj talíř, aby si vzal svou sklenici kořenového piva a napil se. Na ty dva chlapce u stolu podezíravě hleděl, mezitímco pil své pití, a zúžil oči. Sklenici položil a překřížil si paže na hrudi. „Oba dva jste moc potichu.“

Yoongi na Taehyunga krátce pohlédl a spolkl jídlem zcela naplněná ústa předtím, než promluvil. „No, vypadá to, že se o vzkřísení konverzace nesnažíš ani ty, Taehyungu.“

Taehyung souhlasně pokývnul hlavou. „Pravda.“ Podíval se na Jimina a hlavu zlehka naklonil doprava. „Jiminie, sotvas řek' půlku slova. Řekni něco.“

Jimin se na nejmladšího podíval na sotva půl sekundy. „Prosím, řekni mi jediný důvod, proč bych to měl udělat.“

Taehyung se srdečně zasmál a opět uchopil svůj drink, aby se z něho napil. „Pokud se zeptám mile, uděláš to?“ Taehyung dramaticky zatřepotal řasami. Jimin na odpověď prostě protočil očima a nestydatě zavrtěl hlavou.

Taehyung zafuněl. „Hrubý.“

Yoongi se pro sebe potichu řehtal, mezitímco si do úst strkal další sousto rýže.

Zatímco Taehyung seděl s vyšpuleným dolním rtem, nastal další úsek ticha. Jeho záměrem pro tento oběd bylo svého nového nejlepšího kamaráda spoznat trochu více, jenže řečený nejlepší kamarád byl na jeho vkus trochu příliš tvrdohlavý. Proto ho chtěl povzbudit, aby promluvil. Zdálo se, že od té chvíle, kdy se k jejich stolu přidal Yoongi, se jeho pokusy zdály být bezvýsledné.

V Taehyungově hlavě se náhle objevila žárovička. Možná bude mluvit, když nebudu kolem... Škodolibě se ušklíbnul. O Jiminově pocitech vůči Yoongimu naprosto dobře věděl. Rychle --- no, skoro --- vstal ze své sedací pozice.

„Musím jít na záchod,“ řekl urychleně a na důraz zfalšoval grimasu. „Rychle.“

Yoongi si demonstrativně povzdechl a zacouval, aby mohl Taehyung projít. Smějíce se, Taehyung ze sedačky vycouval pryč a pospíšil si směrem k toaletám.

Yoongi se zase posadil poté, co sledoval zrazující záda mladšího po celou cestu do koupelny, kde zmizel. Mezitímco vklouzl zpátky do sedačky, kroutil hlavou.

Jimin seděl v trapném tichu, tváře v plamenech nad faktem, že byl o samotě s Yoongim. Zamračil se. Hloupej Tae. Tohle udělal schválně. Já vím, že jo.

K jeho největší smůle se Yoongi rozhodl začít konverzaci.

„S Taehyungem souhlasím,“ byl jeho prostý výrok. Jimin vzhlédl se zmateným výrazem ve tváři, kvůli němuž se starší zakřenil. „Že bys měl mluvit víc. Máš hezkej hlas, Jiminie.“

Jimin měl líce jako v ohni. Oči nad tím, co Yoongi řekl, vykulil, a jeho ruce se instinktivně zvedly, aby zakryly jeho zahřátý obličej červenější než Blesk McQueen.

Jimin se v tento moment cítil extrémně rozpačitě. Nicméně, mohl slyšet nad jeho vlastním trápením z Yoongiho úst utéct lehké uchechtnutí. Skrze prsty se na staršího podíval. Yoongi se prostě ještě jednou zasmál.

Jimin si ruce z obličeje dal pryč, mezi jeho rysy nastaveno očividně permanentní zamračení. Znovu uchopil hůlky a v jedení své rýže po malých soustech pokračoval.

Yoongi si smutně povzdechl. „Bylo ti to nepříjemný, Jimine?“ Jimin vzhlédl, pusa plná jídla jeho tváře přiměla vypadat měkce a kulatě. Yoongi musel potlačit potřebu se nad tím pohledem roztát. „Myslím ten komentář.“

Jimin horlivě zakroutil hlavou a ve spěchu jídlo spolykal, aby to mohl Yoongimu vysvětlit. No, není to ani tak vysvětlení, jako spíš lež.

„N-ne, ne. Jenom nejsem moc zvyklej na... komplimenty.“ Úzkostlivě se podrbal na týlu a modlil se, aby Yoongi jeho lež nedetekoval, ale také se bál toho, že to pravděpodobně udělal.

Yoongi se jemně usmál, a tak se Jiminovi ulevilo. „Tak to tě tedy budu muset komplimentovat častěji, aby sis na to zvyk'.“

Jimin cítil, jak se mu do obličeje hrne krev v nepříjemném návalu horka, právě když se Taehyung rozhodl k nim znovu připojit.

© lunaryoom
All rights reserved.

POET | yoonmin, trWhere stories live. Discover now