𝟑. | VETŘELEC

68 13 1
                                    


╔══════════════╗

NA HRANĚ TAJEMSTVÍ

╚══════════════╝

╚══════════════╝

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

III. Vetřelec

ZAKLONILA JSEM HLAVU A JEDINÝM LOKEM DOPILA POSLEDNÍ KAPKY VOŇAVÉHO ČAJE.  Cornelia Collinsová mě před nějakou dobou naléhavě požádala o přestávku.

„Nebojte se, slečno Reifová. Brzy to začne být vzrušující," ujistila mě. Pak zmizela v kuchyni.

Nohou jsem poťukávala do podlahy, a protože byla plovoucí, neslo se duté ťukání celým domem. Pohlédla jsem na náramkové hodinky. Už tady sedím hodinu a nedozvěděla jsem se téměř nic, pomyslela jsem si nevrle. Cornelia mi vytrvale odmítala prozradit, co v současnosti dělají členové Prescottovy rodiny, či kdo zabil Tanjinu matku.

„Celý příběh se neodmyslitelně pojí s Tanjou... a ona taky zprvu nevěděla, co se v Lakewoodu doopravdy děje. Takže se na mě prosím nezlobte, že vás budu ještě nějakou dobu napínat," tvrdila mi. Začínala jsem být trochu podrážděná, ale slušné vychování mi nedovolovalo paní Collinsovou odmítnout.

V zámku zachrastil klíč, konečně se objevila moje hostitelka. Vypadala vesele. Pravou paží objímala papírovou tašku a levačkou mi mávala na pozdrav.

„Netuším, jestli jste už jedla. Tak či tak jsem si dovolila koupit malou svačinu v podobě máslových croissantů. Doufám, že si dáte," zašvitořila, když nákup vysypala na kuchyňskou linku a jala se do třízení.

Pomohla jsem jí ze sáčku vydolovat dva zakroucené kusy pečiva a zjistila, že jsou oba ještě teplé jako z pekárny. Cornelia se usmála. Patrně měla radost, že konečně našla někoho, komu může podstrojovat.

Svačina proběhla v tichosti. S paní Collinsovou jsme u kuchyňského stolu žvýkaly křupavé croissanty, každá zabraná do vlastních myšlenek.

Když jsme se dosyta najedly, řekla Cornelia: „Tak tedy, už se můžeme vrátit k vyprávění."

„Souhlasím," přitakala jsem. Vrátily jsme se do obývacího pokoje a Cornelia pohotově otevřela okno, aby se nám dostalo špetky květnového vzduchu.

„Bylo dvacátého druhého listopadu a do Philipovy svatby zbývaly všehovšudy tři dny..." pustila se do vyprávění.

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Na Hraně Tajemství ✓Where stories live. Discover now