𝟏𝟖. | ZRANĚNÁ SEDMIKRÁSKA

53 7 0
                                    

╔══════════════╗

NA HRANĚ TAJEMSTVÍ

╚══════════════╝

╚══════════════╝

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

XVIII. Zraněná sedmikráska

„JESTLI TO CHÁPU SPRÁVNĚ, TANJA A JEJÍ PŘÁTELÉ DOŠLI K ZÁVĚRU, ŽE SE PRESCOTTOVÝM NĚKDO MSTÍ," kysele jsem se ušklíbla.

Paní Collinsová si mě nevšímala. „Správně," zamručela, přičemž se opřela v křesle a spojila prsty na zátylku. „Bylo to docela svérázné vysvětlení, ale poměrně přesné."

„Vypadá to, že našemu vrahovi vychází jeho plán do puntíku. Alespoň zatím," svědomitě jsem odpověděla a snažila jsem se, seč mohla, aby to znělo zdvořile.

„To máte pravdu, zpočátku neudělal mnoho chyb a přešlapů," odvětila Cornelia ochotně a já jsem zbystřila. „Každý jeho čin byl předem několikrát promyšlený. Pachatel věděl, že je to lehkomyslné a troufalé, ale copak si právě proto nevysloužil svoji přezdívku? Žádná práce pro něj nebyla příliš nebezpečná. Žádný skutek příliš podlý. Provede špinavou práci a pak zmizí na jih – vstříc lepším zítřkům."

Oči mi musely přímo zářit, protože se paní Collinsová blahosklonně uchechtla. Nic čtenáře nepřitáhne víc, než vražda a zlomyslný, vypočítavý pachatel. Ostatně; do míst, kde páchne smrt, se lidská pozornost vždy otáčí nejvíc. Moje vlastní výtisky toho byly mnohdy důkazem.

Pravačku jsem si pohodlně opřela o opěrku. „V detektivních románech, ale i v opravdovém světě, jsou obvyklé čtyři typy motivů: láska, peníze, pomsta a psychická porucha. Který motiv pohání našeho Pachatele?"

„Řekla bych, že všechno dohromady. Poháněla ho nenávist k Adrienovi přiživovaná krušným dětstvím a špatným zacházením. Nenáviděl Lakewood a ještě víc nenáviděl ty, kteří mu vládli..."

Pochvalovala jsem si, bez sebe vzrušením. Penězi, které dostanu po publikaci výtisku, si jistojistě namastím kapsy. A kniha půjde na dračku, o tom jsem nepochybovala.

Bylo dlouhé ticho, než paní Collinsová znovu promluvila. Jakoby mi četla myšlenky, zachrčela nezvykle hrubým hlasem, v němž jsem, přestože mluvila potichu, zaslechla skutečnou hrozbu. „Měla byste vědět, že jsou příběhy, kterým nikdy nikdo neuvěří."

"

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Na Hraně Tajemství ✓Where stories live. Discover now