𝟏𝟗. | ŽIVOT VE STÍNU SMRTI

64 6 0
                                    

╔══════════════╗

NA HRANĚ TAJEMSTVÍ

╚══════════════╝

╚══════════════╝

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.

XIX. Život ve stínu smrti

„SOUDKYNĚ KELLYOVÁ NAKONEC ZAMÍTLA MOŽNOST ODVOLÁNÍ..." načrtla jsem výsledek řízení a zpozorovala ponurý výraz, který přeběhl na tváři paní Collinsové.

Má hostitelka si nejprve pečlivě upravila límeček kaftanu tak akorát, aby ji neškrtil, ale zároveň, aby nebyl příliš volný, a vysvětlila mi, co se tehdy u soudu přihodilo.

„Celé slyšení skončilo naprostým fiaskem. Jakoby se Burton, Raymond, Adrien i jeho matka domluvili, že všechen hněv a žal dopadne Lindě na hlavu."

„Ale mně pořád vrtá hlavou proč. Copak Prescottovi nechtěli skutečného vraha, který uškrtil Philipa, postavit před soud?"

Cornelia Collinsová neodpověděla hned. Usrkla vyhlazenou limonádu ze své sklenice a snad aby protnula zvláštně napjaté ticho, nebo ukončila mé trápení, se rozhodla promluvit: „Zapomínáte, slečno Reifová, že Adrien byl přesvědčen o vině Lindy. Dokonale to nahrávalo jeho předsudkům a zapadalo to do šablony, kterou si vymyslel."

Otevřela jsem ústa, abych položila další vlezlou otázku, ale zachytila jsem Corneliin pohled, tvrdý jako křemen. Větračkou hvízdl zvedající se vítr a záclony v rozích místnosti se nadmuly průvanem. Raději jsem si to rozmyslela a spolkla to, co jsem se chystala říct. Místo toho jsem začala zvažovat různé způsoby, jak by mohl celý příběh skončit.

Paní Collinsová nakrčila čelo, tehdejší události jí musely pořád dělat starosti. „Jak říkám – Linda se narodila na špatné straně přístavu. A poslední věc, kterou si Adrien přál, bylo skutečné policejní vyšetřování, které by mohlo odhalit jeho dávnou špínu."

„Ale jeho sestru to očividně nezastavilo," odpověděla jsem bez zaváhání.

Cornelia zakroutila hlavou. „To ani náhodou, spíše jí to přimělo, aby kopala ještě hlouběji. A dobře že tak, protože narazila na jedno obrovské vodítko," řekla teskným hlasem, pravděpodobně proto, že věděla něco, co já ne.

Ačkoliv její upoutávka příliš neladila s jejím tónem, přijala jsem ji s obvyklou vášní pro dobré příběhy. Pak jsem si pohodlněji sedla a zaposlouchala se.

Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Na Hraně Tajemství ✓Where stories live. Discover now